Když Béma na podzim 2010 vystřídal v křesle primátora Bohuslav Svoboda, snažil se od minulosti odstřihnout. Jeden z prvních kroků, které udělal, byl ten, že Ďuricu nechal propustit. Ten se ale po více než osmi letech může na svůj bývalý post vrátit a nádavkem dostat více než dvanáct milionů korun.
Ďurica totiž uspěl u Nejvyššího soudu, k němuž podal dovolání kvůli svému propuštění. Ten případ vrátil k novému projednání. Podle něj se obecné soudy nedostatečně vypořádaly s otázkou, zda Ďurica vůbec výpověď převzal.
Zavři oko, Ďurico
Peter Ďurica řídil majetkový odbor magistrátu v letech 2003 až 2010. Podle uniklých policejních odposlechů zveřejněných v březnu 2012 v deníku MF Dnes se radil s pražským podnikatelem Romanem Janouškem o tom, za jakých podmínek má jako ředitel majetkového odboru pronajímat majetek magistrátu. A když pochyboval o výhodnosti, Janoušek mu říkal: "Zavři oko, je to v pořádku." Podle švýcarských vyšetřovatelů měl Ďurica i podpisová práva k Janouškovým švýcarským účtům.
"Závěr soudů o tom, že byly splněny podmínky pro doručení výpovědí z pracovního poměru ze dne 12. 1. 2011 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, je (pro svoji předčasnost) nesprávný," stojí v rozsudku, který Nejvyšší soud zveřejnil minulý týden na svých stránkách.
Ďuricův právník Pavel Drumev je přesvědčen, že soudy nyní potvrdí, že výpověď nemohla platit, a Ďurica je tedy nadále zaměstnancem magistrátu. "Je jen otázka, za jak dlouho se k tomu výsledku dostaneme," je přesvědčen Drumev.
Ďuricův případný úspěch může magistrát přijít draho - úředník totiž bude požadovat ušlou mzdu za více než osm let. "Je to už přes dvanáct milionů," potvrdil Drumev a poukázal, že suma každý měsíc narůstá o více než sto tisíc korun.
Věděl, že výpověď dostane
Aby se tehdy Svoboda Ďurici mohl rychle zbavit, rozhodl o tom, že jeho odbor zanikne - sloučil jej s dalšími dvěma do nového útvaru - odboru majetku. A Ďurica se šéfy dvou sloučených odborů tak dostali v lednu 2011 výpověď pro nadbytečnost i s patřičným odstupným.
Jenže Ďurica se s tím nesmířil a podal na magistrát žalobu - výpověď prý platně neobdržel. V den, kdy se mu ji vedení úřadu pokusilo doručit, měl totiž řádně nahlášenou dovolenou. Úřad mu sice výpověď hned ten den odeslal poštou, ale Ďurica si ji nevyzvedl, a tak podle magistrátu po deseti dnech na poště platila "fikce doručení". Ďurica sice připustil, že oznámení o zásilce obdržel, ale nebylo v něm uvedeno, o co se jedná - což prý v případě výpovědi z práce má být.
Podle magistrátu byl ale Ďuricův postup účelový a doručení výpovědi se úmyslně vyhýbal. Jako jeden ze členů vedení magistrátu věděl, že výpověď dostane. A schválně tak mařil doručení rozhodnutí o výpovědi. Zneužil tak prý zvláštní ochrany zákoníku práce, která zakazuje pracovníkům zneužít svého postavení.
Obvodní soud pro Prahu 1 dal magistrátu za pravdu a žalobu zamítl. "K organizační změně prokazatelně došlo a místo bylo prokazatelně zrušeno," uvedl soud, podle něhož bylo doručování v souladu se zákonem. Verdikt poté potvrdil i odvolací Městský soud v Praze. Pravomocný rozsudek padl až po více než pěti letech, v říjnu 2016, protože městský soud případ dvakrát vrátil k novému projednání a až napotřetí jej potvrdil.
Jak jste mu to doručovali?
Jak ale zjistil deník Aktuálně.cz, počátkem listopadu Nejvyšší soud vrátil případ na začátek. A prvoinstanční soud se bude muset znovu zabývat okolnostmi, za jakých magistrát doručoval Ďuricovi výpověď. Podle něj se obecné soudy nevypořádaly s tím, zda se magistrát opravdu snažil dostatečně aktivně doručit Ďuricovi výpověď.
Poté, co právní odbor magistrátu zjistil, že si v den, kdy mu chtěl předat výpověď, vzal Ďurica dovolenou, odeslal mu ji poštou domů. Poštovní doručovatel ho však nezastihl, a Ďuricovi proto nechal oznámení o uložení zásilky. A když si ji do deseti dnů na poště nevyzvedl, nastala zmíněná fikce doručení.
Tu ale nyní Nejvyšší soud zpochybnil. A poukázal na to, že vůbec nebylo prokázáno, že magistrát dostatečně využil všechny možnosti, jak výpověď doručit. Podle něj se má snažit zaměstnavatel výpověď doručit primárně sám, a až pokud se to opakovaně nezdaří, tak může využít například České pošty.
"K doručení prostřednictvím držitele poštovní licence nebo jiného provozovatele poštovních služeb smí zaměstnavatel přistoupit, jen není-li možné, aby písemnost doručil zaměstnanci sám na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen, popřípadě aby mu písemnost doručil prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací," konstatoval Nejvyšší soud a poukázal na to, že se soudy nevypořádaly s tím, proč třeba magistrát nedoručil výpověď sám o víkendu či následující pracovní den na pracovišti.
"Pro splnění nemožnosti doručení písemnosti samotným zaměstnavatelem se spokojily se zjištěním, že v den, kdy se žalovaný rozhodl pro doručení písemnosti žalobci, měl žalobce dovolenou a nemohlo mu tak být doručeno na pracovišti," uvedl soud. "Smyslem právní úpravy doručování písemností zaměstnanci je, aby se písemnost skutečně dostala do dispozice zaměstnance, a nikoli jen naplnění formálních postupů, o nichž je předem zřejmé, že sledovaný cíl nemohou naplnit," dodal.
Posudky říkají, že to bylo dostatečné
Radní Jan Chabr (Spojené síly), který zodpovídá za majetek, potvrzuje, že právní oddělení magistrátu nyní případ opět řeší. "Externí i interní právní posudky říkají, že to doručování výpovědi bylo dostatečné," uvedl a poukázal na to, že kritika Nejvyššího správního soudu směřuje především vůči Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a Městskému soudu v Praze, které se ve svých rozsudcích okolnostem doručování dostatečně nevěnovaly.
Advokát Drumev nevylučuje, že by se s městem mohli dohodnout na smíru a kompromisní částce. Ale současně naznačuje, že opravdu výrazné snížení požadované sumy nelze od Ďurici nejspíš očekávat. "Máme hodně vysoký nárok, máme co odebírat. Klient se rozhodne, zda bude chtít tu výplatu do posledního chlupu, či bude velkorysý za cenu, že protistrana přistoupí na rychlou dohodu," uvedl Drumev.
"Nemyslím si, že bychom se případným přijetím smíru chovali jako řádný hospodář, když tu výpověď považujeme za oprávněně doručenou," reagoval Chabr s tím, že počkají, jak znovu rozhodne soud.
Přístup k Janouškovu kontu
Spolu s Ďuricou se magistrát podobným způsobem - reorganizací - zbavil dalšího Bémova blízkého úředníka. A sice ředitele Odboru městského investora Jiřího Tomana, který byl zodpovědný například za tunel Blanka. Toman ale na rozdíl od Ďurici svoji výpověď u soudu nenapadl.
Stejně jako Ďurica měl Toman blízko jak k Bémovi, tak Janouškovi. Jak již dříve upozornila média s odkazem na zprávu švýcarské prokuratury, jak Toman, tak Ďurica měli podpisová práva k Janouškovu účtu ve Švýcarsku, kde švýcarská policie nechala před deseti lety zablokovat v přepočtu dvě miliardy korun.
Mimochodem: Podobná situace jako v lednu 2011, ovšem v opačném směru, nastala koncem roku 2016. Shodou okolností jen dva týdny poté, co Ďurica pravomocně svůj spor s magistrátem prohrál. Magistrát odbor majetku rozdělil na dva.
Magistrátní politici již delší dobu neoficiálně přiznávali, že sloučení několika odborů do jednoho nebylo nejšťastnější. Jenže vrácení do původního stavu se obávali kvůli tomu, aby se na úřad Ďurica nevrátil, protože by soud tehdejší rozdělení mohl označit za účelové.
