Bémův úředník se soudil kvůli zveřejnění platu. Nebyl schopen prokázat, že ho to diskriminovalo

Marek Pokorný Marek Pokorný
19. 6. 2016 14:00
Dvanáctkrát ředitel pražského magistrátu zamítl žádost novináře, aby mu na základě zákona o svobodném přístupu k informacím odtajnil, kolik brali dva z nejvyšších úředníků pražského magistrátu za éry Pavla Béma a Romana Janouška Peter Ďurica a Jiří Toman. První řídil odbor majetku, druhý pak odbor investic. Napotřinácté už to řediteli přikázala rada města. Ďurica ji za to vzápětí zažaloval za diskriminaci - řediteli magistrátu neměla co nařizovat, navíc si prý selektivně vybrala pouze jeho, když podobných žádostí byly na magistrátu desítky. Soud ale jeho žalobu zamítl, diskriminaci prý neprokázal.
Peter Ďurica (vlevo)
Peter Ďurica (vlevo) | Foto: Marek Pokorný

Praha - Osm let byl Peter Ďurica jedním z nejmocnějších pražských úředníků: Až do roku 2010 řídil majetkový odbor pražského magistrátu. Počátkem roku 2011 jej však tehdejší primátor Bohuslav Svoboda propustil pro nadbytečnost, když nechal sloučit několik odborů.

Od té doby Ďurica s magistrátem válčí: Podal nejen žalobu pro nezákonnou výpověď, ale také kvůli tomu, že vedení magistrátu po žádosti podle zákona o veřejném přístupu k informacím poskytlo na podzim 2013 novinářům přehled o výši jeho platu. A z něj vyplynulo, že Ďurica dostával i s odměnami 128 tisíc korun měsíčně - tedy stejně jako místopředseda vlády.

Zavři oko, Ďurico

Peter Ďurica řídil majetkový odbor magistrátu v letech 2003 až 2010. Podle uniklých policejních odposlechů zveřejněných v březnu 2012 v deníku MF Dnes se radil s pražským podnikatelem Romanem Janouškem o tom, za jakých podmínek má jako ředitel majetkového odboru pronajímat majetek magistrátu. A když pochyboval o výhodnosti, Janoušek mu říkal: "Zavři oko, je to v pořádku." Podle švýcarských vyšetřovatelů měl Ďurica i podpisová práva k Janouškovým švýcarským účtům.

Ďurica podal na město žalobu na ochranu osobnosti. Za neoprávněné poskytnutí informací o jeho platu, které považoval za diskriminaci, požadoval omluvu a satisfakci 150 tisíc korun. Zatímco spor o platnost výpovědi soudy ani po pěti letech pravomocně nerozhodly, druhou žalobu smetl Městský soud v Praze ve čtvrtek pravomocně ze stolu.

Že se jmenuji Ďurica

Žalobu už v únoru zamítl prvoinstanční soud, ale protože se Ďurica odvolal, musel jej řešit Městský soud v Praze. Soudce Tomáš Novosad měl zpočátku nejasno v tom, jak se Ďurica cítil diskriminován.

"Bylo to z důvodu pohlaví nebo věku?" ptal se Novosad. "Já myslím, že jen kvůli jménu Ďurica," odpověděl Ďurica. Podle něj totiž v posledních letech přišly desítky žádostí, aby magistrát zveřejnil platy úředníků. Ale ten to udělal jen v jediném případě: Když se redaktor Hospodářských novin ptal na plat dvou dříve nejmocnějších úředníků - právě Ďurici a šéfa investic Jiřího Tomana.

"V tom vidím diskriminaci. Město si vybralo pouze mě a pana Tomana s tím, že pokud by ty údaje neposkytlo, bylo by poškozeno jeho dobré jméno. To je přece absurdní, ke všem se má přistupovat stejně," rozhorloval se před soudem.

Jeho jméno pak prý figurovalo v titulcích novin s tím, že bral vyšší plat než ministr. "Byla to dehonestační kampaň. Veřejnost nedostala informaci, že obdobné platy měli i ostatní zástupci ředitele magistrátu a ředitelé odborů," argumentoval.

Dvanáctkrát zamítli

Pravda ovšem je, že magistrát zpočátku odmítal plat Ďurici i Tomana zveřejnit. A to dokonce dvanáctkrát. Zdůvodnil to ochranou jejich soukromí. Jenže redaktor Hospodářských novin se proti tomu pokaždé odvolal a ministerstvo vnitra následně dvanáctkrát rozhodlo, že zamítnutí je nezákonné. A poukázalo na několik rozhodnutí soudů, které řekly, že veřejnost má právo vědět, za co jsou placeni úředníci, kteří mají rozhodovací pravomoci - v těchto případech převyšuje právo veřejnosti na informace ochranu soukromí úředníka.

Kvůli tomu, že magistrát dvanáctkrát neposlechl rozhodnutí ministerstva vnitra, dostal anticenu "Zavřeno" pro úřady, které odmítají sdělovat informace. Na to reagovala rada hlavního města v čele s primátorem Tomášem Hudečkem, která v říjnu 2013 přikázala řediteli magistrátu poslechnout zákon a informaci o platu obou úředníků poskytnout.

"Neposkytnutí informací ve spojení se všemi vnějšími okolnostmi lze považovat za dlouhodobé poškozování dobrého jména hlavního města Prahy," stojí v usnesení rady. A magistrát vzápětí uvedené informace poskytl. Za to si vysloužil žalobu Ďurici.

Žádostí byly desítky, řekli to jen o mně

"Během šesti let přišly na magistrát desítky žádostí o zveřejnění platu úředníků, které magistrát zamítal. V mém případě dokonce dvanáctkrát. Pak vyšel článek, kdy dostali puntík za netransparentnost, a poté zveřejnili jen plat mě a pana Tomana. Nikoho jiného. To je diskriminace," uvedl s tím, že rada města se navíc podle zákona neměla do případu vkládat - o informaci byl žádán magistrát, tedy úřad veřejné správy. "Já sám jsem týden poté napsal žádost, kdy jsem se také ptal na plat dalších srovnatelných úředníků. A magistrát to zamítl," dodává Ďurica. 

Jenže soudce Novosad dal plně za pravdu prvoinstančnímu soudu a Ďuricovo odvolání zamítl. "Sám uvedl, že nespatřuje újmu ve sdělení uvedené informace, ale že byla sdělena pouze o něm. V tomto se nedomnívám, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu," uvedl. A poukázal na to, že i znění požadované omluvy, v níž by magistrát uvedl, že "v rozporu s platnou právní úpravou poskytl údaje o jeho platu," Ďuricovu tvrzení v žalobě neodpovídá.

Těžko řiditelný megaodbor

Ve hře je ale stále ještě druhá žaloba, v níž se Ďurica už šestým rokem domáhá svého návratu na magistrát. Podle něj totiž byla reorganizace účelová - jen s úmyslem se jej zbavit. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Jaroslava Novotná již třikrát jeho žalobu zamítla, ale její rozhodnutí dvakrát zrušil odvolací soud. Ten nyní bude rozhodovat potřetí. "Pět let se snažím zjistit, jestli jsem stále zaměstnancem a mám přijít zítra do práce. Přijde vám ta délka čekání normální?" ptá se Ďurica.

Jemu samotnému přitom v této při nahrává dění na magistrátu. Jeho vedení totiž připouští, že odbor, který vznikl v roce 2011 sloučením Ďuricova odboru s dalšími, je příliš veliký, a zvažuje zase jeho opětovné rozdělení. "Samozřejmě že to sleduji. Už se ukazuje, že to nejde uřídit. Vím, že už z toho vyčlenili bytový odbor," uvedl Ďurica, který je přesvědčen, že by odbory magistrát dávno rozdělil zpátky, kdyby nehrozilo, že to pomůže k Ďuricovu návratu.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Zemřela pozemní hokejistka století Čermáková, medailistka z OH

V den 75. narozenin v neděli zemřela nejlepší česká pozemní hokejistka 20. století Jiřina Čermáková. O úmrtí stříbrné medailistky z olympijských her v roce 1980 v Moskvě informoval svazový web.

Při ženské premiéře pozemního hokeje pod pěti kruhy v Moskvě chyběla kvůli bojkotu her většina velmocí. Československý výběr toho dokázal využít a za vítězným týmem Zimbabwe získal nečekané stříbro.

Čermáková po skončení aktivní kariéry zůstala u pozemního hokeje jako trenérka, vedla i reprezentaci.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Židovské osady na Západním břehu Jordánu už podle USA neporušují mezinárodní právo, oznámil ministr Pompeo

Židovské osady na Západním břehu Jordánu nyní podle Spojených států neporušují mezinárodní právo. Změnu amerického pohledu oznámil ministr Pompeo.

před 39 minutami

Babiš chce do Česka pozvat ukrajinského prezidenta a premiéra

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce pozvat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Oleksije Hončaruka do Prahy. V Česku by se mohli setkat s představiteli zemí visegrádské skupiny (V4), které nyní Česko předsedá. Babiš to dnes řekl novinářům před odletem na návštěvu Kyjeva. Cíl cesty je podle premiéra podnikatelský, nechce řešit politiku. Teritoriální integritu, suverenitu a jednotu Ukrajiny nicméně Česko podporuje, řekl Babiš.

"Uvidíme, jestli pan prezident nebo pan premiér budou mít chuť to naše pozvání akceptovat," řekl Babiš. Připomněl, že ze zemí V4, kam patří spolu s Českem i Slovensko, Maďarsko a Polsko, jsou vztahy Ukrajiny "delikátní" s Maďarskem. "Je tam co diskutovat," doplnil.

před 44 minutami

Studenti, kteří na několik dní obsadili rektorát Univerzity Karlovy, se dohodli s akademickým senátem na okamžitém ukončení okupační stávky

Zdroj: ČTK
Další zprávy