Olomouc - Žalobkyně olomouckého vrchního státního zastupitelství považuje tresty pro muže podezřelé ze žhářského útoku na domek Romů ve Vítkově na Opavsku za správné.
Podle ní mají být obžalovaní mladíci potrestáni za pokus o několikanásobnou vraždu. Právě tresty i právní kvalifikaci však ve čtvrtek u olomouckého vrchního soudu napadli prostřednictvím svých obhájců všichni čtyři muži.
Krajský soud jim původně udělil výjimečné tresty v rozmezí od 20 do 22 let. Dva z nich dnes před soudem projevili lítost. Definitivní rozhodnutí padne v pátek ráno.
Podle obhájců mužů podezřelých z toho, že do romského domu vhodili zápalné lahve a vážně při tom zranili tři lidi, mladíci nevěděli, že byl dům obýván. Soud jim údajně neprokázal, že měli v úmyslu vraždit. Nemohou tak být souzeni za pokus o vraždu.
"Do Vítkova jsem nejel s úmyslem, abych někoho připravil o život, a hlavně ne malé dítě. Stále mě to velmi trápí a je mi to líto," řekl dnes před soudem obžalovaný Ivo Müller.
"Je mi to líto"
Václav Cojocaru uvedl, že rozhodně není žádný vrah ani násilník. "Je mi upřímně líto, co se stalo," prohlásil Cojocaru, který dostal nejnižší, dvacetiletý trest. Naopak zbylí dva obžalovaní David Vaculík a Jaromír Lukeš odmítli před soudem cokoliv říct.
Podle žalobkyně Jarmily Večeřové provedl krajský soud dokazování v takovém rozsahu, že bylo možné v kauze objektivně rozhodnout. "Plně se se závěry krajského soudu ztotožňujeme," uvedla Večeřová.
Není podle ní ani pravdou, že by důkazy nebyly řádně vyhodnoceny. Prokázáno podle ní bylo, že jednání obžalovaných bylo motivováno jejich ideologií a nenávistným postojem k romské menšině.
"Jejich jednání bylo připravováno, věděli, na jaký objekt bude útočeno, a zejména, že tento objekt bude obývaný romskými občany. Jejich zvolené prostředky k útoku byly takového charakteru, že bylo zřejmé, že mohou způsobit smrt. Že k tomu následku nedošlo, nebylo už jejich zásluhou," řekla Večeřová. Nejde podle ní o obecné ohrožení.
Prohlédněte si fotografie z prvního dne soudu
Obhájci mužů napadli u soudu jak právní kvalifikaci, tak trest. Žádají, aby byl rozsudek zrušen a vrácen zpět ke krajskému soudu. Chtějí doplnit znalecké posudky, ale i výslechy svědků.
"Za předpokladu, že by odvolací soud chtěl sám rozhodnout, navrhuji, aby byl obžalovaný Lukeš uznán vinným z obecného ohrožení," uvedl jeho obhájce Pavel Pěnkava. Podobného názoru jsou i jeho kolegové. Za obecné ohrožení by obžalovaným hrozilo tři až osm let.
Obhájkyně Iva Müllera zdůraznila, že Müller se na rozdíl od ostatních k jednání doznal, s policií spolupracoval a zásadně pomohl k objasnění věci. "Několikrát se během řízení i omluvil. Trest je nepřiměřeně přísný, soud nepřihlédl k postoji obžalovaného v této věci," uvedla Markéta Polišenská.
Precedent do budoucna
Zmocněnec poškozené rodiny Markus Pape míní, že páteční rozhodnutí soudu bude precedentem do budoucna. "Všechny tyto útoky zápalnými lahvemi byly dosud posuzovány jako obecné ohrožení a padaly do loňského roku i mírné tresty. Podle mě důkazní situace svědčí o tom, že zde byl úmysl zavraždit větší počet lidí včetně dětí, podle toho by měly vypadat i tresty," řekl dnes novinářům Pape.
Jednání po celý den doprovázely v budově soudu i před ní velké policejní manévry. V soudní místnosti mladíky střežili dva ozbrojení muži v kuklách a dalších devět členů justiční stráže. Před budovou stáli po celý den policisté.
Když čtveřici vezli z vazební věznice, zastavili policisté na frekventované třídě dopravu. Vozy s obžalovanými doprovázela čtyři policejní auta s houkajícími majáky. Vstupu k soudu předcházela důkladná kontrola, někteří lidé se museli i vyzouvat. Na místě byli i dva psovodi.
Obžalovaní i jejich přátelé sledovali dnešní proces bez jakékoliv stopy emocí. Někteří z nich hleděli do země.
Pravicoví extremisté z Opavska a Bruntálska podle obžaloby na domek zaútočili v dubnu 2009. Do domu vhodili tři zápalné láhve. Dům začal okamžitě hořet. Oheň nejvíce zasáhl dvouletou holčičku, byla popálena na 80 procentech těla, přišla o tři prsty na rukou a bude mít i další doživotní následky.
Jako příslušníci extremistické skupiny chtěli údajně zviditelnit tato hnutí před 120. výročím narození Adolfa Hitlera.
