Na Lipně slouží olympijská myšlenka bezohledným formám turismu, říká místní učitel a aktivista

Martin Biben Martin Biben
7. 8. 2016 18:39
Na Šumavu odešel z rodných Pardubic hned po absolvování pedagogické fakulty. Její hluboké lesy, kopce a kaňon řeky Vltavy si zamiloval už za studií během častých cest do nejrozsáhlejšího českého pohoří. Jenže postupně sledoval, jak se jeho zamilovaná místa mění, zejména kvůli komerčním, k přírodě bezohledným formám turismu. Kritické výhrady má učitel základní školy v Loučovicích Jaroslav Jonáš i k v pátek otevřenému olympijskému parku na Lipně.
Učitel Jaroslav Jonáš.
Učitel Jaroslav Jonáš. | Foto: Matej Slávik

Co vám na parku, který bude nejspíš úspěšnou a navštěvovanou turistickou atrakcí a místem, kde si mohou lidé zasportovat, tak vadí?

V podmínkách bývalé poklidné obce Lipno nad Vltavou na břehu šumavského moře dochází dlouhodobě k využívání propočítaného potenciálu Šumavy vytvářet rychlé a vysoké zisky - obec má například vypracovanou studii jisté vysoké školy hotelové, ve které je zcela vážně řešena otázka schopnosti řeky Vltavy přinášet ekonomický zisk.

Projekt Rio-Lipno zapadá do způsobu tohoto uvažování - na vykácených hektarech posledního zbytku pobřežního jehličnatého lesa vystavíme velkolepý, bombastický olympijský park, jehož sláva hvězd se bude dotýkat. Nejde však jen o nynější park, o masivní kácení lesa pro další rozšiřování ubytovacích kapacit, ale také o další nesmyslné záměry, mezi kterými vyčnívá projekt Svazku obcí Divoká voda Loučovice využívat v budoucnosti mimořádně cenné řečiště Vltavy pod Lipnem ke komerčním masovým vodáckým zábavám.

Je bohužel smutným faktem, že adrenalinový rafting na divoké vodě byl zařazen mezi dalších 50 sportovních atraktivit, které si návštěvník olympijského parku Rio-Lipno může dopřát. Je otázkou, jakým způsobem se mimořádně cenné území Národní přírodní rezervace Čertova stěna-Luč vyrovná s každodenním kolísáním hladiny v průběhu tří olympijských týdnů.

Kácení stromů vysvětluje starosta Lipna tím, že byly nemocné, vlastně duté, nebezpečné pro lidi.

Zvláštní, že musely pryč právě v době, kdy se začal budovat park. Je to nesmysl, byly to normální, zdravé stromy, což místní vědí. Je to vidět i na těch, co v blízkosti olympijského parku zůstaly. Proč nevykáceli všechny, když jsou tak nebezpečné? A proč došlo v blízkosti parku, ale už za jeho plotem k dalšímu velkému kácení? Je tam asi třicetimetrový pás, kde vzniká jakási cesta a další zdravé stromy kvůli ní musely zmizet.

Na pstruhy se povalí desetkrát tolik vody

A co je tak škodlivé na raftingu a vodním slalomu v Loučovicích?

Protože fatálně ohrožuje jedinečnou partii vltavského kaňonu, takzvané Čertovy proudy v Národní přírodní rezervaci Čertova stěna-Luč. Nikde v celých Čechách nenajdete takové množství říčních pstruhů jako tady. Ryb je tu neskutečné množství, ale i dalších živočišných druhů (ledňáček říční, rak říční, vranka obecná, mihule potoční, vydra říční) a vzácných rostlin (kriticky ohrožená přeslička zimní). Navíc to místo má svoje neopakovatelné, poetické kouzlo, opředené dávnými příběhy.

Najdete tu obří balvany s mělkými mísami a obřími hrnci, po kterých mohou lidé přeskakovat, kde můžete odpočívat; je to i oblíbené místo dětských her. A teď, jen po dobu olympiády, tu zničehonic okolo desáté hodiny poteče desetkrát tolik vody. Ten bleskurychlý ráz vodního živlu je pro vodní živočichy, ale i pro lidi na březích, velmi nebezpečný. Pokud to potrvá jen dva týdny, příroda se z toho vzpamatuje, ale kdyby to mělo pokračovat i v letech dalších, romantické Čertovy proudy ztratí své kouzlo, stanou se komerčním vodáckým kanálem pro masovou adrenalinovou zábavu.

Proč by to mělo pokračovat?

To už se dostáváme právě k těm následkům megalomanského olympijského projektu. Záměr Sdružení obcí divoká voda Loučovice komerčně využívat staré koryto řeky Vltavy pro účely adrenalinových vodních sportů požaduje změnu Manipulačního řádu Vodního díla Lipno I. Průtok vody by měl být navyšován z 1,5 kubíku za sekundu na desetinásobek v období od poloviny května do září. Hladina vody by takhle extrémně kolísala denně. Znamenalo by to vysoké bezpečnostní riziko obyvatel přilehlých obcí i turistů na obou březích říčního koryta Vltavy.

Projekt Divoká voda by znamenal i devastaci Čertových proudů, a dalších cenných území řeky Vltavy od hráze Lipna daleko po proudu. Řízené vypouštění obrovské masy mrtvé vody z Lipna - spolu se záplavou tisíců vodáků - by přineslo do přírodního ráje zmar a zkázu. Proti záměru jsme zorganizovali petici "Kam se valí loučovické proudy", kterou podepsalo přes 1000 lidí. Proti je i ČEZ, který by kvůli projektu přišel o část vody pro svoji výkonnou vodní elektrárnu. Bojíme se ale, že nynější olympijské raftování myšlenku silně podpoří.

Na úkor přírody

Vidíte vůbec na olympijském parku něco dobrého?

To je těžké. Myslím, že na Šumavu takováto megalomanie nepatří. Šumava má své mysterium, které bychom měli zachovat i pro děti našich dětí. Já hlavně vidím jak moloch komerce a brutálních forem turismu svými chapadly proniká do okolních obcí, do hor, lesů i po a proti proudu nádherné národní řeky Vltavy. Hrozí zničit ráz této části Šumavy, charakter jejího života, tradice i kulturu.

Vše, co se dosud na Lipensku děje, je na úkor přírody - areál parku, obří turistické resorty, parkoviště, lyžařský areál Kramolín, plechové tobogány a opičí lanová centra, nové Království umělého lesa, Stezka v korunách stromů - kvůli všemu byly káceny stromy, rušena a vyháněna zvířata. Ale i lidé, kteří to tu mají rádi.

 

Právě se děje

Další zprávy