Praha - Elektrické rozvodné sítě se za poslední století téměř nezměnily. Nyní nastává doba, kdy se měnit budou a pozná to nakonec každý odběratel elektřiny. Nabídnou mu nečekané služby vedoucí k lepšímu využití energie i k jejím úsporám.
Začíná to tím, že běžní spotřebitelé dostanou úplně nové, elektronické měřiče spotřeby. V Česku je už vyzkoušely dva tisíce domácností v Dobrušce a v prosinci elektrárenská společnost ČEZ oznámila, že je brzy nabídne obyvatelům Vrchlabí. Podle představ Evropské unie by je do roku 2020 mělo mít osmdesát procent evropských domácností.
Uživatelé mohou díky novým elektroměrům lépe sledovat a organizovat spotřebu elektřiny, aby ušetřili.
Ale to je jen první krok k době, kdy bude elektřinu k zákazníkům, ale také od nich, vést takzvaná inteligentní síť (smart grid), která by měla představovat úplný zlom v distribuci elektrické energie.
Když je jí dost, je levnější
Cílem je, aby zákazník, pokud chce, mohl snadno orientovat spotřebu na různá období mimo špičku, kdy je elektřiny dost a je levnější. Zákazník si v blízké budoucnosti bude dokonce moci nastavit režim tak, aby se spotřeba u některých přístrojů ve špičce snížila nebo se třeba omezila světla v jeho domě.
V budoucnu by to mohlo vypadat tak, že domovní systém sám zapne naplněnou pračku ve vhodnou chvíli v noci. Nebo na (krátkou) chvilku vypne ledničku, když poptávka po energii náhle prudce stoupne. Případně vypojí přívod elektřiny ke spotřebičům, které zrovna nepracují a jsou jen v pohotovostním režimu.
Spotřebitel by měl díky tomu ušetřit peníze, a výrobce zase lépe využije existující elektrárny a nemusí stavět nové. Výhodné by to tedy mělo být pro všechny. A taky pro životní prostředí.
Další změny přijdou
Nové elektroměry jsou však jen předstupněm k novému typu distribuce elektřiny, jemuž se říká inteligentní síť a který připravují energetičtí výzkumníci všude ve světě. Má to být systém podobný nervové soustavě, který pružně reaguje na činnost velkých i malých výrobců, distributorů a spotřebitelů.
Dnes je například stále obtížné propojit velké elektrárny a malé zdroje obnovitelné energie. Když například fouká vítr a roztáčí vrtule větrných elektráren, může celkově dodávat množství elektřiny, o kterou právě v tu chvíli nikdo nestojí. Když foukat přestane, musí energii dodat jiná elektrárna, pro niž však může být obtížné a drahé operativně měnit výkon. Obdobně to platí i pro sluneční elektrárny.
Jaderné nebo uhelné elektrárny potřebují stabilně jet na daný výkon. Naopak vodní elektrárny nebo turbíny na zemní plyn mohou svůj výkon měnit mnohem pružněji, a dorovnávat tak výchylky v požadavcích spotřebitelů.
Pružné hospodaření s elektřinou
Nová síť by měla umět pohotově reagovat. Dodávat elektřinu spotřebitelům, ale vzápětí ji zase odebírat z jejich vlastních malých slunečních článků či větrných rotorů. Odhad, kolik bude sluneční či větrné energie v nejbližší době k dispozici, dá předem předpověď počasí pro danou oblast.
Systém by měl zvládnou i skladování energie například ve velkých bateriích, nebo třeba v přečerpacích elektrárnách a v nádržích se stlačeným vzduchem - v době přebytku elektřiny se vytáhne voda do horní nádrže nebo stlačí vzduch, a pak se elektřina v případě nutné potřeby zase vyrobí ve vodní nebo vzduchové turbíně.
Od nových elektroměrů, které se postupně začnou objevovat v běžných domácnostech, uplyne do rozvoje inteligentní sítě ještě řada let. Projekt velkolepé přeměny elektrárenství jím však už začíná.
Fotogalerie: Podpora solárních elektráren klesne. Je jich moc.
