Praha - Sněmovna v pátek schválila balíček úsporných opatření, navržený ministrem financí Eduardem Janotou. Z původního návrhu neprošlo snížení rodičovských příspěvků, porodného či peněz na péči o postižené, stejně jako zvýšení daňové sazby pro lidi s hrubou mzdou od zhruba 145 tisíc korun měsíčně.
Připravili jsme orientační přehled, jak by se vládou schválený úsporný balíček projevil na rodinném rozpočtu. Nejde zatím o detailní propočty, ale pouze rychlý nástin na základě informací známých krátce po schválení balíčku (vzhledem k množství pozměňovacích návrhů a rychlému projednávání není zatím definitivní podoba zákona přehledná).
Zaměřili jsme se jen na nejvýznamnější body z pohledu rodinných rozpočtů. K jednotlivým změnám se detailněji vrátíme v následujících dnech včetně konkrétních příkladů.
Méně peněz pro rodiny s dětmi
Přestože neprošlo snížení rodičovského příspěvku ani porodného, "v tichosti" prošlo snížení mateřské zhruba o pětinu či ošetřovného (typicky při nemocném dítěti). Pro tyto dávky budou platit podobná pravidla jako pro nemocenskou. Podrobnosti jsme přinesli v samostatném článku.
| Čtěte podrobněji: Schováno v balíčku: Mateřská klesne o víc než pětinu O pětinu nižší mateřská. Škromach nevěděl, co schválil |
Díky kompromisu ze strany ČSSD se opět sníží přídavky na děti, a to o padesátikorunu měsíčně. Zůstanou tak na úrovni prvního pololetí letošního roku. Nedávné zvýšení se tedy týká jen letošního druhého pololetí. Na přídavky mají nárok jen sociálně slabé rodiny.
Mírnou kompenzací by mělo být zvýšení takzvané daňové slevy na dítě. Rodiny by si tak polepšily o 924 korun ročně za každé vyživované dítě. Podle dostupných informací se totiž úsporný balíček nedotkl již dříve schváleného zvýšení této slevy.
Dražší nákupy kvůli vyšší DPH
Obě sazby daně z přidané hodnoty se podle vládního návrhu mají zvýšit o jeden procentní bod (snížená sazba z 9 na 10 procent a základní sazba z 19 na 20 procent). Rodiny tak zaplatí řádově o tisícikoruny víc než letos.
Snížená sazba daně se vztahuje hlavně na potraviny, nealkoholické nápoje, hromadnou dopravu, léky, dětské pleny, knihy nebo časopisy. Když za ně čtyřčlenná rodina utratí třeba 70 tisíc korun ročně, přijde ji zvýšení DPH "jen" na zhruba 640 korun.
Otázkou je vývoj samotných cen potravin. V posledních měsících totiž nerostou, spíše klesají. Pokud by obchodníci i nadále tlačili ceny dolů, byl by dopad zvýšené DPH ještě nižší než v uvedeném případě. Naopak jestliže ceny opět porostou, bude vyšší DPH bolet výrazněji.
Základní sazba DPH se pak vztahuje na většinu služeb, spotřební zboží, oblečení, energie, rekreaci, pohonné hmoty či restaurace. Pokud za ně rodina letos zaplatí třeba 240 tisíc korun ročně, v příštím roce vydá kvůli vyšší DPH zhruba o dva tisíce korun více. Dopad může být měkčí například díky levnějšímu plynu i díky tomu, že rodiny mohou dočasně omezit výdaje například za novou elektroniku, auta a podobně.
Zvýšení spotřebních daní
Janotův úsporný balíček dopadne i na majitele aut. Za každý litr pohonných hmot totiž na spotřební dani zaplatí korunu navíc. Navíc pravděpodobně nedostanou státní příspěvek na ekologickou výměnu staršího vozu za nový (šrotovné), i když podle dostupných informací přijatý balíček tuto možnost ani výslovně nezrušil.
Za půllitr piva lidé zaplatí zhruba o padesátník více než letos. Litr čtyřicetiprocentního alkoholu pak zdraží o pětikorunu. Oproti původnímu návrhu se zřejmě tolik nezvýší spotřební daň u cigaret. Původně mělo jít o 2,50 koruny za krabičku. Komunistický poslanec Petr Braný však prosadil mírnější variantu. Ta podle propočtů společnosti PricewaterhouseCoopers zvýší spotřební daň u krabičky s 20 cigaretami zhruba o 0,80 koruny, u levnějších cigaret (dnes s prodejní cenou do 63 Kč) zhruba o 1,80 koruny.
Vyšší zdanění výdělků
Lidem placeným ze státních peněz, typicky úředníkům, učitelům či lékařům, má klesnout plat o čtyři procenta oproti letošnímu roku.
Hůře na tom budou i lidé, jestliže si měsíčně vydělají přes 94,2 tisíce korun hrubého (1,13 milionu korun ročně). V roce 2010 totiž zaplatí více peněz na sociálním a zdravotním pojištění. Dosavadní strop se zvýší ze čtyřnásobku průměrné měsíční mzdy v Česku na šestinásobek. Lidé tedy budou platit běžné odvody na pojistné až do ročního stropu téměř 1,7 milionů korun hrubého (přes 141 tisíc korun měsíčně). Tato úprava sněmovnou prošla - na rozdíl od zvýšení samotné sazby daně z příjmů.
