Před pěti lety se na půjčky pro mladé stály fronty. Zájem ale začal rychle upadat, a to kvůli měnící se úrokové sazbě, nízkým limitům a náročnému vyřizování žádostí.
Pro loňský rok vláda Petra Fialy (ODS) nařízení novelizovala a upravila podmínky, aby lépe odrážely situaci na trhu. Konkrétně zvýšila limity úvěrů a prodloužila dobu splatnosti. Úroková sazba byla loni ještě relativně příznivá, průměrně činila 3,37 procenta. Banky v té době nabízely sazby mezi čtyřmi až pěti procenty.
Zájem se po úpravě podmínek opět zvýšil a peníze z programu s přesným názvem Vlastní bydlení byly rychle rozebrány. "V roce 2022 jsme přijali 304 žádostí za 724 milionů korun, program byl ukončen v dubnu 2022," uvádí pro Aktuálně.cz Karolína Smetanová, mluvčí Státního fondu podpory investic, který půjčky poskytoval.
Zároveň však dodává, že pro letošní rok se program neotevře. "Aktuální úrok v programu Vlastního bydlení by byl 7,43 procenta. Nejvyšší možná částka úvěru na výstavbu nebo koupi rodinného domu by však zůstala stejná, a to 3,5 milionu korun, v případě koupě bytu za tři miliony korun," uvedla Smetanová.
S takovými podmínkami hrozí, že zájem o program bude za současných podmínek na trhu s bydlením minimální.
Smetanová vysvětluje, že aby mohly být podmínky přívětivější, je potřeba nařízení novelizovat. "Nově nastavené podmínky musí reflektovat aktuální situaci na trhu, zatím tomu tak není. Z výše uvedených důvodů jsme se rozhodli program pro letošní rok neotevřít," dodává.
Půjčka pro mladé by s novou sazbou byla nejdražší na trhu a pravděpodobně by o ní nebyl zájem. Stát se tak pozastavením programu vyhnul fiasku s počtem žádostí. Navíc ušetří stovky milionů korun, které se v době vysokého schodku státního rozpočtu hodí.
Úroková sazba u programu Vlastní bydlení se řídí výší základní sazby Evropské komise pro Česko. A ta je nyní právě na 7,43 procenta, viz tabulka níže. Banky aktuálně nabízejí sazby kolem 6 procent.
Dobrá zpráva, reagují experti
Podle řady odborníků by bylo nejlepší, kdyby program skončil úplně. Už v minulosti ho mnozí kritizovali. Vadilo jim především, že:
- maximální limity pro výstavbu či koupi domu byly stanoveny na 3,5 milionu korun, pro nákup bytu pak na 3 miliony korun. Podle expertů takové částky stačí při dnešních cenách maximálně na pořízení nemovitosti v menších obcích.
- maximální limit na rekonstrukci byl 600 tisíc korun a doba splatnosti jen 10 let - tu odborníci označili za příliš krátkou.
- stát má na klientovu nemovitost zástavní právo, tudíž už nemůže žádat na stejnou nemovitost hypotéku u banky.
"Státní půjčka na bydlení nestačí. Ceny nemovitostí výrazně rostly a na přelomu let 2021 a 2022 již dosáhly svého vrcholu. Většina zájemců tak musela řešila otázku, jak doplnit státní půjčku na bydlení. Dofinancování hypotékou bylo problematické kvůli státní zástavě nemovitosti. Banky obecně nechtějí mít zástavu jako druhé v pořadí," uvedla Veronika Kráčmar Hegrová z Hyponamiru.cz.
Podle ní tak státní půjčka na bydlení dávala smysl jen v době nízkých základních úrokových sazeb. Nyní už by smysl nedávala.
Analytik České spořitelny Michal Skořepa považuje zastavení programu za jednoznačně dobrou zprávu. "Jde o příklad státní aktivity, která je v rámci nynější potřeby šetřit jasným kandidátem na trvalé zrušení, a tím pádem také na zrušení příslušných úřednických míst," říká Skořepa.
Podle něj by se podpora bydlení pro sociálně slabé rodiny měla odehrávat skrze příspěvek na bydlení. "Pro podporu vlastnického bydlení nevidím žádný důvod, nota bene při dnešních vysokých cenách domů a bytů, k nimž přispívá i přílišná výhodnost tohoto typu investice, daná právě různými formami státní podpory vlastnického bydlení," uvedl Michal Skořepa, analytik České spořitelny.
Podobně reaguje Lumír Kunz, jednatel společnosti FérMakléři.cz. "Fond končí v době, kdy by se mnoha rodinám hodila pomoc v otázce pořízení a financování bydlení. Aktuální sazba 7,43 procenta je nicméně ještě vyšší než průměrné úrokové sazby hypoték na trhu. Aby fond dával smysl, muselo by tedy dojít k další úpravě jeho parametrů. Ty byly neužitečné už od samého začátku," říká Kunz.
Podle něj byl program už od svého startu nastaven neprakticky, jeho aktuální zrušení jen završuje jeho nechvalný průběh.
Jak připomíná David Eim, místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance, v roce 2021 poskytly banky nové úvěry v objemu asi 368 miliard korun. V tomtéž roce fond uvolnil úvěry v objemu 671 milionů korun, a podílel se tedy na financování vlastního bydlení podílem 0,18 procenta.
"V České republice máme výborně fungující trh s hypotečními úvěry, případně úvěry ze stavebního spoření. Banky mají již více než dvacetiletou praxi a financování bydlení je naprosto standardní a efektivně procesovaný produkt. Stát by do této oblasti neměl vstupovat, protože to neumí a kromě toho je to zbytečné," dodává Eim.
Základní úroková sazba Evropské komise pro Česko se od startu programu Vlastní bydlení vyvíjela takto:
| od 1. 6. 2018 do 31. 12. 2018 | 1,12-1,80 % |
| od 1. 1. 2019 | 1,98 % |
| od 1. 8. 2019 | 2,27 % |
| od 1. 1. 2020 | 2,25 % |
| od 1. 6. 2020 | 1,77 % |
| od 1. 7. 2020 | 1,13 % |
| od 1. 8. 2020 | 0,62 % |
| od 1. 9. 2020 | 0,46 % |
| od 1. 1. 2021 | 0,44 % |
| od 1. 4. 2021 | 0,50 % |
| od 1. 7. 2021 | 0,60 % |
| od 1. 10. 2021 | 1,03 % |
| od 1. 11. 2021 | 1,27 % |
| od 1. 12. 2021 | 1,76 % |
| od 1.1. 2022 | 2,49 % |
| od 1. 2. 2022 | 3,29 % |
| od 1. 3. 2022 | 4 % |
| od 1. 5. 2022 | 4,85 % |
| od 1. 7. 2022 | 5,73 % |
| od 1. 9. 2022 | 6,95 % |
| od 1. 1. 2023 | 7,43 % |
