Praha - Pokud ve Spojených státech praskne další takzvaná bublina, tentokrát ze studentských půjček, nezůstane ušetřená ani Evropa. Podle ekonomů by opět narostla finanční nejistota a jednotlivé trhy by se dostaly do recese.

Se studentskými dluhy přitom sám starý kontinent problém nemá - oproti hypotékám, které stály na počátku minulé krize před pěti lety.

Přímo na školné nabízí půjčky například Estonsko (maximálně 1917 eur ročně), Lotyšsko, Německo, Litva (nesmí tu převýšit hodnotu ročních poplatků za studium) nebo Velká Británie. "Nemyslím si ale, že tam hrozí splasknutí bubliny," říká o zemích Evropy ekonom Daniel Münich.

Úvěry si podle Evropské komise bere stále jen zlomek studentů - v Bulharsku nebo Litvě jsou to dvě procenta a v Polsku 4,6 procenta mladých lidí.

Českou republiku chrání před bublinou skutečnost, že je školský systém ve většině případů státní a bezplatný. Pomáhá také podpora rodičů - podle statistik Eurostatu u nich bydlí více 50 procent mladých Evropanů do 34 let.

"V Česku většina škol stále poskytuje vzdělání zdarma, poptávka po úvěrech v souvislosti se studiem je proto výrazně menší. Mladí lidé v Česku se také staví na vlastní nohy později, náklady spojené se studiem mnohdy financují rodiče," shrnuje mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.

Půjčka prakticky na cokoliv

Úvěr na studium v Česku na rozdíl od Spojených států nenabízí žádná vládní instituce. A z bank pouze některé.

Tyto peníze přitom nejsou tak jako v USA určené přísně na školné (americké agentury poukazují vypůjčenou částku přímo na účet univerzity), ale prakticky na jakékoliv výdaje. Liší se pouze nižšími poplatky, krom toho banka zjišťuje, zda má student z čeho dluh splatit.

Také mluvčí České spořitelny Klára Pačesová potvrzuje, že český systém funguje jinak než v USA. "Každý žadatel, který přijde do naší banky, musí prokázat zdroj příjmu, pokud ho nemá, volí se možnost spolužadatele. Ve většině případů se spolužadatelem stává rodinný příslušník," dodává.

Ničím se neliší

Zástupci tuzemských bank se shodují, že se splácením jsou na tom studenti podobně jako zbytek populace.

"Jejich chování se neliší od ostatních klientů, spíše je nad průměrem," říká mluvčí ČSOB Pavla Hávová. Celkový podíl úvěrů po splatnosti (to znamená u všech klientů) činí u ČSOB zhruba 3,5 procenta.

O něco vyšší míru nesplacených půjček zaznamenala například UniCredit Bank. "Stále však jde pouze o jednotky procent," upřesňuje mluvčí Plocek. „Řada studentů se teprve učí řídit své osobní finance," dodává.

Jak ale připomíná analytik Jaroslav Brychta z X-Trade Brokes, v současné době má Česko stejně jako většina vyspělého světa úrokové sazby na samém dně. "Hrozí tak, že jakmile jednou začnou růst, řada zadlužených domácností může mít problém se splátkami," říká.

Malý zájem

Česká spořitelna poskytuje v průměru 1 500 půjček ročně. Jejich celková hodnota se pohybuje okolo 150 milionů korun.

U Komerční banky je pro studenty vysokých nebo vyšších odborných škol určen úvěr Gaudeamus. Od klasických spotřebitelských úvěrů se liší absencí poplatku za sjednání nebo tím, že je možné odložit splátku jistiny. Kromě toho zde mohou studenti využít úvěr na notebook či výpočetní techniku.

UniCredit Bank má "Studentskou půjčku" do 150 tisíc korun pro studenty mezi 18 a 30 lety s trvalým pobytem v Česku. "Student nemusí mít trvalý příjem, postačí pouze doklad o příjmu některého člena rodiny či kamaráda v podobě čistého měsíčního příjmu ve výši alespoň patnácti tisíc korun," upřesňuje Plocek.

U dalších bank si mladí lidé půjčují přes klasický spotřebitelský úvěr.

"Specializovaný úvěr na studium jsme nabízeli několik let, zájem byl však téměř minimální," vysvětluje Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank, proč podobný produkt v nabídce nyní chybí.

"Úvěr u nás využívá přibližně čtvrtina studentů," doplňuje Pavla Hávová za ČSOB.

Skoro všechny banky navíc umožňují studentům přečerpání běžného účtu. "V naprosté většině jsou to drobné kontokorentní úvěry do dvaceti tisíc korun, které nepředstavují žádné významné ohrožení," myslí si Plocek.