Praha - Ještě do konce roku chce ministerstvo financí vydat státní dluhopisy pro běžné občany. Vláda dnes schválila změny dvou zákonů, které jsou pro tento krok potřeba - o daních z příjmů a o rozpočtových pravidlech.
"Nyní záleží jen na tom, kdy tyto novely schválí také sněmovna a senát. Po technické stránce je už vše připraveno," řekl ministr financí Eduard Janota. Konkrétní parametry, zejména úrokovou sazbu, stanoví ministerstvo financí až těsně před vydáním dluhopisů a budou se odvíjet od aktuální situace na trhu.
O možnosti, aby si stát půjčil od domácností postupně až 140 miliard korun, hovořil už letos v březnu bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Občané nyní podle něj "drží" zhruba jedno procento z celkového státního dluhu České republiky, zatímco v západní Evropě je to většinou tři až pět procent.
Podle předběžných informací má nominální hodnota dluhopisů činit jeden tisíc korun (alternativou byla nominální hodnota jedné koruny, avšak podmíněná nákupem určitého minimálního množství).
Po dvanácti letech
Poprvé a zatím naposledy si český stát půjčil přímo od domácností po povodních v roce 1997. Dluhopisy za celkem 1,2 miliardy korun měly nominální hodnotu 1000 nebo 10 000 korun. Po pěti letech přinesla každá investovaná tisícikoruna čistý zisk 349 korun. Úroková sazba se tehdy měnila úměrně s inflací.
Pro běžné občany mají být chystané dluhopisy dostupné nejen díky výrazně nižší ceně než u běžných dluhopisů, ale také díky způsobu distribuce. Zájemci si je budou moci koupit buď online přes internetový portál ministerstva financí, nebo v pobočkách České pošty. Podmínkou však bude účet u Střediska cenných papírů. Z původně zvažovaných možností tak s největší pravděpodobností vypadl prodej prostřednictvím bank (hovořilo se přinejmenším o České spořitelně).
Výhodnější než spořící účty
Právě pro banky se chytané státní dluhopisy mohou stát silnou konkurencí. Nejdůležitější parametr - výše úrokové sazby - bude podle dosavadních informací pravděpodobně o něco vyšší, než je běžné přinejmenším u spořících účtů komerčních bank. U nich se úroky nyní pohybují mezi dvěma až třemi procenty ročně.
"Běžné státní dluhopisy nesou při pětileté splatnosti přibližně 3,4 % p. a., desetileté kolem 5 %. To je tedy horní hranice, ze které musí stát vycházet," říká analytik společnosti Partners Aleš Tůma.
Stát bude garantovat zpětný odkup dluhopisů i před datem splatnosti, avšak za určitý sankční poplatek.
"U pevně úročených dluhopisů je velkým rizikem budoucí inflace. Pokud by je stát odkupoval za nominální hodnotu plus naběhlé úroky, bylo by toto riziko omezeno. Ale výhodnost nabídky lze posoudit teprve po zveřejnění přesných podmínek," dodává Tůma.
"Pro zájem veřejnosti bude rozhodující hlavně doba splatnosti, úroková sazba, systém prvního prodeje
(primárního úpisu), budoucí možnost prodeje (sekundární likvidita) a v neposlední řadě marketing spojený s prodejem," říká Tomáš Rampula ze společnosti AWD Česká republika.
Více peněz od lidí, méně od bank?
Chystaná akce bude výhodná i pro stát, protože od občanů získá peníze levněji než od tradičních investorů. Jenže co vláda získá od lidí, může ztratit u bank.
Stát totiž bude s finančními ústavy bojovat o stejné klienty. Jednoduše řečeno: Lidé se rozhodnou buď pro spoření v bankách, nebo prostřednictvím státních dluhopisů. A nejde jen o nové vklady - pravděpodobné je i přesunutí části peněz, uložených dosud například na spořících účtech.
Podle informací z bankovních kruhů pak mohou finanční ústavy zareagovat buď výhodnějšími úrokovými sazbami u vkladových produktů, nebo se naopak na zbývajících klientech "zahojit" zvýšením úroků u půjček. A mohou se také "pomstít" státu a méně investovat do tradičních vládních dluhopisů, protože na jejich nákup získávají prostředky právě z vkladů.
Aleš Tůma ze společnosti Partners nicméně dodává, že stát vypůjčené peníze nezakope pod zem, ale obratem je utratí (projí), takže skončí znovu v bankách.
