Brno - Nové domy musejí být i nadále povinně vybaveny hasicími přístroji, vybrané objekty i kouřovými čidly. Rozhodl o tom Ústavní soud, když zamítl návrh ombudsmana Otakara Motejla na zrušení takzvané protipožární vyhlášky.
Podle soudce Jana Musila je vyhláška přiměřeným opatřením proti hrozbě požárů. Soudci konstatovali, že určitý zásah do vlastnického práva majitelů nemovitostí je vyvážen veřejným zájmem na ochraně zdraví, života a majetku.
„Škody při požáru nehrozí jen vlastníkům stavby, ale i nezainteresovaným, třetím subjektům," upozornil Musil. Podle soudů téměř vždy v českých podmínkách hrozí přenesení požáru.
Protipožární vyhláška je účinná od loňského července. Ombudsman Otakar Motejl kritizoval fakt, že vyhláška ve většině svých ustanovení odkazuje na české technické normy. Ty přitom nejsou veřejnosti běžně dostupné a navíc je nelze získat bezplatně. Podle soudců však touto povinností nejsou zatíženi přímo stavebníci, ale odborné osoby, které projekty zpracovávají. Po nich je možné vyžadovat i vynaložení určitých nákladů na obeznámení se s normami," uvedl soudce Musil.
Ministerstvo vnitra zdůvodňovalo novou povinnost veřejným zájmem - ochranou před nebezpečím vzniku a šíření požárů. Uvádí, že vyhláška reaguje na statisticky doložený nárůst požárů bytů a domů a s tím spojenými úmrtími. Ombudsman ale poukazoval na oficiální dostupné statistiky Hasičského záchranného sboru, které podle něj za posledních pět let o žádném negativním nárůstu nevypovídají. Navíc podle něj neexistuje statistika, která by prokazovala, že v objektech s hasicími přístroji a kouřovými čidly dochází k požárům méně často a škody jsou menší.
Generální ředitel Hasičského záchranného sboru Miroslav Štěpán však považuje rozhodnutí soudu za potvrzení oprávněnosti a vhodnosti zvoleného řešení. „Jednotlivá ustanovení této vyhlášky čerpají z dobré praxe," připomněl Štěpán.
Inflace hasicích přístrojů?
Otakar Motejl v odůvodnění návrhu namítal, že dochází k „inflaci" počtu přenosných hasicích přístrojů. V roce 1996 požadovala vyhláška ministerstva vnitra jeden přístroj na plochu 400 metrů čtverečních. O pět let později se tato plocha snížila na polovinu. A od loňského roku musí mít hasicí přístroj všechny nově postavené domy.
Motejl také upozornil na údajně nesmyslný požadavek, aby vlastníci rodinných domů instalovali kouřové čidlo v „části vedoucí k východu". Požáry obvykle vznikají v jiných částech domu. „Jestliže by k požáru došlo například v noci v dětském pokoji, uzavřeném běžnými dveřmi a odděleném od východu ještě dalšími místnostmi, došlo by k udušení či uhoření dětí dříve, než by čidlo na kouř reagovalo," varuje.
Sporná je prý i preference hasicích přístrojů. „Podle doporučení Evropské komise je primárním nástrojem k likvidaci požáru voda a ventilační zařízení pro odvod kouře a tepla. Použití hasicího přístroje předpokládá řadu odborných znalostí a dovedností. Pokud je osoba nemá, může být jeho použití dokonce nebezpečné a způsobit více škody než užitku," varuje Motejl. Například vyhláškou doporučovaný práškový hasicí přístroj 34A nelze bezpečně použít pro hašení požárů rostlinných nebo živočišných olejů a tuků používaných v kuchyňských spotřebičích. Přitom právě takové patří v domácnostech k nejčastějším.
Motejl: Je to hlavně soukromá věc
Ombudsman samozřejmě podporuje snahy o zvýšení protipožární ochrany. Domnívá se ale, že škodám lze předcházet i jinak než zmíněnou vyhláškou. Vhodným řešením jsou například výhodnější pojistné podmínky pro majitele nemovitostí, kteří do hasicích přístrojů a kouřových čidel investují dobrovolně.
| Čtěte také: Končí vám fixace hypotéky? Pozor na neznámé triky bank Lidé ušetří, plyn od července zlevní až o 9 procent Dotace na zateplení se rozšiřuje. Podmínky zmírnily |
Motejl argumentoval, že mezi základní ústavní principy patří přiměřenost. „Stát sice může stanovit občanům povinnosti, nesmí tak ale činit svévolně. Pro jejich uložení musí existovat legitimní a rozumný důvod, navíc k tomu musí dojít vhodnými prostředky. V liberální demokracii je především věcí samotných občanů, jakým způsobem budou chránit své zdraví a majetek," konstatoval Motejl.
Nová povinnost prý navíc přispívá především k zájmům těch osob, které mají z takto uložené povinnosti finanční profit - tedy výrobců a prodejců hasicích přístrojů a čidel.
Veřejnému ochránci práv se nelíbila ani nerovnost mezi vlastníky novějších a starších domů. Podle něj neexistuje důvod, aby vyhláška stanovila povinnost pouze pro majitele domů zkolaudovaných po loňském 1. červenci. „Odvažuji se tvrdit, že počet požárů ve starších nemovitostech několikanásobně přesahuje počet požárů v novostavbách," argumentoval Motejl v návrhu na zrušení vyhlášky, který nyní Ústavní soud zamítl.
