Praha - Česko patří mezi středně bohaté země - alespoň podle výše úspor, které připadají v průměru na jednoho obyvatele. Češi mají v průměru finanční aktiva ve výši 9408 eur, tedy zhruba 235 tisíc korun.
Ukazuje to studie společnosti Allianz, která porovnala národní statistiky 52 klíčových světových zemí a Česko umístila přesně doprostřed tohoto žebříčku.
Za úspory považuje studie finanční aktiva na bankovních účtech, v akciích nebo na pojistkách.
Nejvíce naspořených peněz vychází na jednoho obyvatele Švýcarska - 138 tisíc eur (zhruba 3 450 000 korun).
Uprostřed padesátky zemí
Stejně jako v loňském roce rozděluje analýza státy do tří tříd. Sedmnáct zemí tvoří skupinu s vysokým bohatstvím - jejich obyvatelé mají na bankovních účtech, v akciích nebo na pojistkách v průměru přes 26 800 eur. Z nám geograficky nejbližších zemí patří do této skupiny vedle už zmíněného Švýcarska například Německo, Rakousko, Nizozemsko, Belgie.
Dalších šestnáct zemí patří do skupiny středně bohatých, kde se průměrná výše úspor na obyvatele pohybuje mezi 4500 až 26 800 eur. V posledních letech se tato skupina zemí téměř zdvojnásobila a patří do ní právě i Česká republika. Z evropských zemí je to dále Slovinsko, Chorvatsko nebo Estonsko.
Poslední skupinu tvoří země s nízkým bohatstvím, kde lidé mají finanční aktiva v hodnotě nižší než 4500 eur. Patří sem letos například Slovensko s 1938 eury (cca 48 tisíc korun) a dále země jako třeba Bulharsko, Turecko, Rusko či Ukrajina. Tato skupina je největší z hlediska počtu zemí i populace, kterou zastupují.
Prosperita pro více lidí
Podle studie Allianz se zvyšuje počet lidí, které lze započítat do střední kategorie bohatých.
Na konci roku 2011 patřilo do třídy středního bohatství kolem 720 milionů lidí napříč všemi kontinenty. Ve srovnání s rokem 2000 se jejich počet více než zdvojnásobil. Tento nárůst byl zapříčiněn především přesunem lidí z kategorie chudších zemí, říkají autoři studie.
Zatímco počet "středně bohatých" lidí se zdvojnásobil, hodnota majetku ve střední kategorii se za stejnou dobu zdesetinásobila. „V celosvětovém srovnání se čím dál více lidí účastní globální prosperity, přičemž nepocházejí pouze z typických prosperujících regionů, ale i z rozvíjejících se ekonomik, zejména v Asii."
Dvě části světa
Stále však lze říci, že svět je z hlediska velikosti bohatství a dynamiky jeho růstu rozdělen na dvě části.
Na jedné straně jsou rozvíjející se ekonomiky v Latinské Americe, Asii a východní Evropě, kde byl v uplynulých letech zaznamenán soustavný silný růst aktiv, přičemž nárůst bohatství na obyvatele dosahoval meziročně i dvouciferných hodnot. Finanční krize pak měla za následek i v těchto regionech výrazné zpomalení růstu, nicméně jeho roční tempo zůstává stále výrazné mezi sedmi až deseti procenty.
I tak je průměrná výše finančních aktiv na obyvatele v těchto zemích pouze zlomkem hodnoty bohatství lidí ve vyspělých zemích. Na druhé straně v bohatších zemích v Severní Americe, západní Evropě, Japonsku a Oceánii jsou hodnoty růstu mnohem nižší a od roku 2000 se pohybují v rozmezí od 1,2 % (Japonsko) do 2,4 % (Austrálie/Nový Zéland). V západní Evropě roste finanční majetek obyvatel ročně o 1,3 procenta.
Celkový výsledek studie pak ukazuje, že finanční bohatství na hlavu vzrostlo v roce 2011 o pouhých 0,6 %, zatímco ještě v roce 2010 to bylo o 9,7 %. Čísla tak potvrzují, že finanční krize, která vypukla v roce 2007, se postupně přelila v globální stagnaci.
| Čtěte také: Kolik Češi opravdu vydělávají? Zapomeňte na průměr Ženy na stejných postech berou o 10 % méně než muži Chcete odměnu za odpracované roky? Zkuste to u státu |
