Přiznání musí podávat i někteří zaměstnanci, za něž jinak vše vyřizuje zaměstnavatel. Stačí, když mají souběžné zaměstnání u více zaměstnavatelů nebo vedlejší příjmy mimo zaměstnání přesahující 6000 korun ročně.
Mezi "vedlejšími" příjmy se mohou vyskytnout snadno příjmy z pronájmu. Není k nim potřeba žádného živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění - stačí vlastnictví bytu, domu či jiné nemovitosti (pronajímat lze ale i movitý majetek).
Příjmy z pronájmu
Výdělky z pronájmu patří mezi příjmy podle § 9 (zákona o daních z příjmů) a v daňovém přiznání se zaznamenávají do přílohy č. 2.
Vyčíslit příjmy je poměrně snadné - jde o obdržené nájemné. O něco složitější je to s výdaji. Pronajímatel si může zvolit mezi skutečně vynaloženými výdaji a uplatňováním výdajů procentem z příjmů.
Ve druhém případě se za výdaje považuje 30 % z výnosů z pronájmu. O ně je tedy snížen základ daně, zbylých 70 % příjmů je zdaněno. U příjmů z pronájmu ale tento paušál nebývá nejvýhodnější variantou.
Uplatnění skutečně vynaložených výdajů je o něco náročnější - daňový poplatník musí v takovém případě vést daňovou evidenci. Výhodou je ale možnost zanesení veškerých souvisejících nákladů s dosažením příjmů. Těmi jsou například splátky hypotéky nebo odpisy.
Byty a bytové domy nejčastěji patří do 5. odpisové skupiny (výjimečně mohou náležet do 4. nebo 6. odpisové skupiny) a odpisují se 30 let (případně 20 nebo 50 let). Čím je kratší doba odpisování, tím větší část odpisů každoročně vstupuje do nákladů. Daňové odpisy vycházejí ze zákona o daních z příjmů a dosahují 1,4 % v prvním roce (příp. 2,15 % nebo 1,02 %) a 3,4 % v dalších letech odpisování (příp. 5,15 % nebo 2,02 %).
Příklad: U bytyu zařazeného do 5. odpisové skupiny a pořízeného za 2,5 milionu korun budou činit odpisy 35 tisíc v prvním roce a 85 tisíc v dalších letech. Pokud by byl pronajímán za 10 tisíc měsíčně a byl by pronajat po celý rok (výnos 120 tisíc za rok), již v prvním roce by jen odpisy dosáhly 29,17 % výnosů. V dalších letech by pak odpisy dosáhly 70,83 % a využití paušálu by nevykompenzovala ani úspora nákladů na daňovou evidenci.
Prodej bytu, domu a jiné nemovitosti
Příjem z prodeje bytu, domu či jiné nemovitosti je součástí ostatních příjmů podle § 10 a zanáší se stejně jako příjem z pronájmu do přílohy č. 2 formuláře daňového přiznání. Předtím se však vyplatí zjistit, zda není splněn takzvaný časový test a zda tedy není prodej od daně z příjmů osvobozen.
Osvobozen je prodej bytu či domu a souvisejícího pozemku, ve kterém má prodávající bydliště alespoň dva roky od jeho pořízení. Pokud v bytě či domě nežije dva roky, je příjem osvobozen pouze v případě, že jsou obdržené prostředky využity na řešení bytových potřeb. Nemá-li prodávající v bytě či domě bydliště, nebo je-li prodáván pozemek či nebytová stavba, je časový test delší a majitel si musí počkat na daňové osvobození pět let.
Je-li nutné příjem z prodeje nemovitosti zdanit, lze do souvisejících výdajů vložit veškeré náklady vzniklé s jejím nákupem a následným prodejem - od kupní ceny nemovitosti, přes náklady na právníka, realitního makléře, po poplatky za vklad do katastru nemovitostí.
