Praha - Podnikatelé i veřejná správa by měli povinně splácet faktury do 30 dnů. Navrhuje to Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, která působí při ministerstvu průmyslu a obchodu.
Podle informací online deníku Aktuálně.cz může být česká úprava přísnější než nedávno schválená unijní směrnice. Z maximálně třicetidenní splatnosti totiž neumožní výjimky, a to ani když se na tom smluvní strany dohodnou.
"Konkrétní řešení, z něhož teprve vzejde oficiální legislativní návrh, nyní s pověřením ministerstva průmyslu a obchodu připravuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže," říká náměstek ministra pro oblast podnikání Bedřich Danda.
"Špatnou platební morálku a nízkou vymahatelnost pohledávek v Česku je potřeba omezit nekompromisním zněním zákona," vysvětluje Danda. "Až se srovnají podmínky mezi velkými a malými podnikateli, tak pak můžeme tuto regulaci zrušit," dodává.
Případné výjimky by podle něj jen umožnily pokračování dosavadní praxe, kdy ekonomicky silnější firmy "vydírají" ty menší.
Na přísnější regulaci se však některé české podnikatelské svazy zatím neshodnou. Zjednodušeně řečeno ji podporují hlavně menší firmy, zatímco větší podniky takové omezení smluvní volnosti odmítají. Podle Dandy však tento rozpor jen potvrzuje, že na trhu existují nerovné podmínky.
Co požaduje Evropská unie...
Evropská unie přijala letos v únoru směrnici o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. V jednotlivých členských státech má platit nejpozději od března 2013.
Směrnice stanoví, že veřejná správa musí proplácet faktury do třiceti kalendářních dní. Výjimku dostanou jen veřejná zdravotnická zařízení a "orgány veřejné moci vykonávají hospodářskou činnost průmyslové či obchodní povahy".
Pro vztahy mezi podnikateli navzájem pak směrnice stanoví standardní splatnost maximálně 60 dnů. Povoluje ale výjimky, pokud se na nich obě strany dohodnou a současně pokud toto prodloužení nebude vůči věřiteli „hrubě nespravedlivé" (například kvůli nemožnosti vymáhat úroky nebo smluvní pokutu).
Směrnice dále stanoví, že v případě opoždění platby může věřitel účtovat úrok z prodlení bez předchozího oznámení připomínajícího dlužníkovi jeho povinnost platit. Zákonný úrok má odpovídat referenční sazbě centrální banky, zvýšené o osm procentních bodů.
Kromě toho bude muset dlužník zaplatit věřiteli i speciální pokutu "na pokrytí základních administrativních nákladů". Podle směrnice má činit minimálně 40 eur, splatná je automaticky po vzniku nezaviněného prodlení.
Věřitel dostane podle směrnice také nárok na přiměřenou náhradu dalších nákladů, které mu kvůli dlužníkovu zpoždění vznikly a převyšují zmíněnou pokutu. Typicky půjde o využití služeb advokáta nebo "vymahačské" společnosti.
... a co zvažuje Česko
Jednotlivé členské státy mohou unijní směrnici v tuzemských zákonech ještě zpřísnit. A právě o to vážně usiluje náměstek Danda.
Maximálně třicetidenní splatnost faktur by podle něj měla nově vyplývat přímo z obchodního zákoníku a pro vztahy mezi podnikateli nepřipouštět žádné výjimky.
Tato přísnější pravidla podporují členové expertní skupiny, kterou Danda vede. Působí v ní zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, Unie středního stavu, Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Asociace soukromého zemědělství ČR, Společenství autodopravců Čech a Moravy, Svazu českých a moravských výrobních družstev či Strany soukromníků ČR.
Proti regulaci nad rámec unijní směrnice jsou však zástupci dvou nejvýznamnějších podnikatelských svazů, konkrétně Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy.
"Případná povinnost platit faktury mezi podnikateli do 30 dnů, stanovená přímo zákonem, by odporovala smluvní svobodě a ohrozila svobodu podnikání," říká za Hospodářskou komoru její mluvčí Petr Kopáček.
Také podle Svazu průmyslu a dopravy by stát neměl zasahovat do smluvní volnosti. "Jinak to svazuje podnikání a přináší firmám řadu rizik a problémů," upozorňuje mluvčí svazu Milan Mostýn.
"Příklady, kdy jsou odběrateli vnucovány nevýhodné podmínky pro placení faktur, ať řeší antimonopolní úřad," dodává Mostýn.
Zdůrazňuje také, že místo přísnějších zákonů by právě stát měl jít příkladem a sám dodržovat termíny splatnosti.
| Čtěte také: Krachy firem: Drobní věřitelé oslabí, předběhne je stát Úsporný plán: Dvě třetiny živnostenských úřadů skončí Češi splácí faktury stále později, trápí podnikatele |
Také Asociace malých a středních podniků a živnostníků podporuje třicetidenní lhůtu ve vztahu veřejné správy k podnikatelům, její případné rozšíření i mezi podnikatele navzájem by však považovala za dvojsečné rozhodnutí.
"Na jedné straně to může pomoci malým dodavatelům vůči velkým korporacím. Na druhé straně se tím odebírá klíčový nástroj při vyjednávání, který má vliv na dodavatelské ceny, množství, výprodeje či kvalitu a váže na sebe celou řadu dalších obchodních podmínek, nikoliv nevýhodných pro malé dodavatele," říká předseda asociace Karel Havlíček.
"V konečném důsledku se tím mohou znevýhodnit schopní podnikatelé, kteří dokáží dobře vyjednávat. Podnikání je mimo jiné o schopnostech podstupovat určitá rizika," dodává Havlíček. Za důležitější považuje rychlost soudů při vymáhání pohledávek po dohodnuté splatnosti.
