Praha - Příjmy českých domácností loni rostly nejrychleji od roku 2008. Míra ohrožení takzvanou příjmovou chudobou se nezměnila. Ukazují to výsledky šetření, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Samotný průzkum mezi domácnostmi proběhl už před rokem - na jaře 2015.
"Průměrný čistý měsíční příjem na osobu stoupl na 13 135 korun. Medián příjmů na osobu vzrostl na 12 250 korun," říká Michaela Brázdilová z ČSÚ. Oproti předchozímu roku vzrostly reálné příjmy o 2,4 procenta, což je největší meziroční nárůst od roku 2008.
Nejvýrazněji se zvýšily příjmy domácností zaměstnanců, mírnější nárůst zaznamenali starobní důchodci a nezaměstnaní. Nejpomaleji rostly příjmy domácností podnikatelů, tedy osob samostatně výdělečně činných.
Od roku 2005 stouply čisté peněžní příjmy na osobu o více než 17 procent.
Hranice ohrožení chudobou se loni díky růstu příjmů zvýšila o více než 300 korun. Pro jednotlivce dosahovala 10 220 korun za měsíc, pro dvojici dospělých 15 330 korun a pro rodiče se dvěma dětmi do třinácti let činila 21 461 korun a měsíc. Pro samoživitele s jedním dítětem do 13 let dosahuje tato hranice 13 286 korun měsíčně.
Problém je dovolená i neočekávaný výdaj
Příjmovou chudobou bylo loni ohroženo 9,7 procenta obyvatel České republiky. Meziročně se jejich podíl nezměnil. A ani za posledních deset let se míra ohrožení příjmovou chudobou výrazněji nemění - kolem 10 procent se pohybuje dlouhodobě.
"Vedle nezaměstnaných se mezi osobami ohroženými příjmovou chudobou nejčastěji vyskytovali i děti do 16 let s nepracujícími rodiči a starobní důchodci," upřesňuje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.
Míra materiální deprivace loni klesla na 5,6 procenta, což je nejnižší hodnota za posledních deset let - v roce 2005 dosahovala 11,8 procenta a před rokem 6,7 procenta.
Míra materiální deprivace ukazuje podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou dovolit čtyři a více položek z těchto devíti: auto, pračka, telefon, barevná televize, dostatečně vytápěný byt, týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, konzumace masa každý druhý den, úhrada neočekávaného výdaje ve výši 9700 korun a včasné hrazení pravidelných plateb za bydlení či splácení půjček.
Mezi položky, které si české domácnosti nejčastěji nemohou dovolit, patří zaplacení neočekávaného výdaje ve výši 9700 korun a týdenní dovolené.
Míra ohrožení příjmovou chudobou, míra materiální deprivace a míra nízké pracovní intenzity (ta v Česku loni dosahovala 6,8 procenta) tvoří dohromady ukazatel nazvaný souhrnný evropský indikátor sociálního vyloučení. Česká hodnota - 14 procent - je třetí nejnižší v Evropě, uvedli statistici. Dlouhodobě nejlépe na tom jsou podle statistiků Island a Norsko
Mezi "materiálně deprivovanými" a lidmi ohroženými příjmovou chudobou jsou v Česku nejčastěji nezaměstnaní, samostatně žijící důchodkyně, pracující, kteří jsou jedinými vydělávajícími v domácnosti a děti do 16 let, jejich rodiče nepracují.
