Na takto definovanou minimální důstojnou mzdu nedosáhne necelá polovina pracujících, přesně 41 procent. Pod hranicí důstojné mzdy byla necelá polovina zaměstnaných žen (48 procent), u mužů činil poměr úvazků finančně ohodnocených nižšími než uvedenými částkami 35 procent.
Pro rok 2022 zároveň vzhledem k rapidně rostoucí inflaci, rostoucím cenám energií i pokračující válce na Ukrajině očekávají odborníci z Platformy pro minimální důstojnou mzdu výrazné zvýšení této částky. Stejně tak se dál zvýší počet lidí, kteří na ni nedosáhnou.
"Při nyní odhadovaném vývoji inflace pro celý rok 2022 by výše minimální důstojné mzdy činila letos dokonce 34 977 korun a pro Prahu 41 233 korun. Vysoký podíl lidí s příjmy pod důstojnou mzdou ukazuje, jak velký segment společnosti je ohrožen aktuálním růstem cen," uvádí za členy Platformy pro minimální důstojnou mzdu sociální antropoložka Lucie Trlifajová.
Minimální důstojná mzda vychází ze zahraničního konceptu "living wage" a má ukázat náklady potřebné pro pokrytí běžných výdajů. Pracující člověk by z ní měl bez problémů uhradit nájemné či náklady na bydlení, nakoupit potraviny, hygienické potřeby, zaplatit dětem kroužky, pokrýt náklady na telekomunikace a dopravu a odjet jednou za rok na dovolenou.
"Možnost adekvátního výdělku je v řadě studií v českém prostředí i zahraničí opakovaně uváděna jako předpoklad společenské soudržnosti. V druhém roce pandemie mnoho lidí snížilo své běžné výdaje a spotřebu, což mělo vliv na to, co je možné si běžně dovolit. Přesto je zde však necelá polovina pracujících, kteří nedosahují na částku zaručující důstojný život, a počet těchto lidí v letošním roce téměř jistě výrazně poroste," uvádí politoložka Kateřina Smejkalová z Platformy pro minimální důstojnou mzdu.
Zástupci platformy opakovaně upozorňují na to, že dlouhodobě nízké mzdy se citelně odráží na kvalitě života lidí. Lidé, kteří nejsou dostatečně zaplaceni, mnohem častěji upadají do dluhových pastí, musí mnohdy pracovat na úkor volného času, potýkají se častěji se zdravotními problémy a mnohem hůře čelí rychle rostoucím cenám bydlení či energií.
Zrušení superhrubé mzdy pomohlo bohatším
Daňová reforma v roce 2021, takzvané zrušení superhrubé mzdy, sice snížila zdanění zaměstnanců, takže k zaplacení nákladů na důstojný život stačí nižší hrubá mzda než o rok dříve, nicméně nejhůře placení se podle odborníků z platformy důstojným příjmům reálně prakticky nepřiblížili.
O zrušení superhrubé mzdy rozhodli poslanci v té době vládního hnutí ANO s podporou poslanců tehdy opozičních stran (ODS, SPD) na konci prosince 2020. Tato výrazná daňová změna podle očekávání pomohla mnohem více lidem ze střední a vyšší třídy.
"Podle analýzy IDEA-CERGE víme, že 36 procent z celkové daňové úlevy připadalo pětině nejbohatších zaměstnanců v České republice, pětině s nejnižšími příjmy připadla jen čtyři procenta. Pomoc směřovala především těm, kteří již byli schopni své základní potřeby poplatit a kteří jsou odolnější vůči rostoucím cenám. Pomoc nízkopříjmovým nebyla žádná nebo tak nízká, že ji současná inflace již dokázala smazat," popisuje ekonom Jan Bittner.
Podle něj se snižování danění pro vyšší a střední třídu projevilo i tím, že částka hrubé mzdy potřebné na pokrytí důstojného života v Česku i v Praze vlivem daňových změn pro rok 2021 drobně poklesla (o 3,1 procenta), byť čisté náklady stouply o 6,3 procenta. Potvrzuje se tak, že pouhým snižováním daní se nedá dosáhnout posílení důstojného odměňování.
Veřejný sektor jako místo nedostatečného odměňování
Studie odborníků z platformy také zjistila, že ve veřejném sektoru nedosahuje na minimální důstojnou mzdu 17 procent všech pracovníků. Nedostatečné ohodnocení ve veřejném sektoru se týká čtvrtiny mladých lidí do 30 let, kteří jsou v něm zaměstnáni.
"Specificky ohroženi jsou lidé, kteří pracují v institucích, kde jsou platy jen velmi omezeně navyšovány. Typickým příkladem jsou například úřady práce, kde jsou mzdy podle expertů hluboko pod důstojnou mzdou," uvádí Lucie Trlifajová.
Veřejný sektor ve srovnání se soukromým lépe odměňuje nekvalifikované zaměstnance, na důstojnou mzdu v něm však podle expertky nedosáhne každý desátý zaměstnanec s vyšším odborným či bakalářským vzděláním.
Lidé s exekucemi na důstojný život nedosáhnou
Částky minimální důstojné mzdy zároveň podle sociologů ukazují i na to, jak moc jsou od důstojného života vzdáleni lidé žijící v exekucích a lidé, jejichž mzda se dlouhodobě pohybuje blízko té minimální.
"Minimální mzda v České republice v roce 2021 nedosahovala ani poloviny důstojného minima, podobně nízké je nezabavitelné minimum zbývající k zajištění živobytí skoro milionu lidí v exekucích a insolvenci. Tito lidé jsou extrémně ohrožení aktuálním růstem cen," upozorňuje Trlifajová.
Doplňuje, že člověk v exekuci nebo insolvenci s minimální mzdou dosáhne po srážkách na 37 procent důstojné mzdy. A pokud by lidé v insolvenci nebo s přednostní exekucí dosáhli před srážkami na důstojnou mzdu, po srážkách bude mít jen 57 procent minimální důstojné mzdy.
Zástupci Platformy pro minimální důstojnou mzdu představili i řadu konkrétních opatření vedoucích k důstojnému odměňování v Česku pro sedm vybraných oblastí - od reformy danění přes zakotvení důstojného ohodnocení ve veřejných zakázkách až po důstojné platové podmínky ve veřejné sféře.
"Zveřejněná data i návrhy předkládáme jako podnět do veřejné i politické diskuse v nejbližším období. Pokud chceme podpořit společenskou soudržnost a resilienci v krizových situacích, je nutné hledat konkrétní cesty k důstojnému odměňování zaměstnanců v Česku. Nejde jen o zvládání aktuálních výzev jako je nárůst inflace či cen energií. Stabilní a adekvátní příjmy přispívají i k větší odolnosti české společnosti vůči všem výzvám budoucím, které přináší například změna klimatu," uvádí sociální antropoložka Lucie Trlifajová.
Vávra: Postarejte se o sebe sami, stát to neudělá. Češi jsou finanční nevzdělanci (3. 9. 2021)
