Praha - Stavební spořitelny i jejich klienti mohou zůstat klidní i po takzvaném druhém Janotově balíčku.
Vláda v současné době nepracuje na žádném konkrétním návrhu ohledně snížení státní podpory stavebního spoření. Online deníku Aktuálně.cz to potvrdil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Ministerstvo tak v zásadě dalo za pravdu stavebním spořitelnám, které vládu varovaly před opačným efektem případných škrtů ve státní podpoře.
Snížení podpory = vyšší výdaje
Dosud rekordním pro stavební spoření v Česku byl rok 2003, kdy lidé kvůli očekávanému snížení státní podpory sjednávali nové smlouvy, aby co nejdéle dosáhly na dosavadní, tedy nesníženou podporu. Maximální roční podpora od roku 2004 klesla ze 4500 na 3000 korun.
A právě díky tehdejšímu boomu - k němuž varovnými kampaněmi přispěly i samy spořitelny - dosáhla přiznaná státní podpora v roce 2005 rekordní úrovně téměř 16,1 miliardy korun.
"Kdyby tehdy vláda podporu nesnížila, vydávala by z rozpočtu čím dál méně peněz," domnívá se Manfred Koller, místopředseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny, jedničky na tuzemském trhu.
Také podle šéfa Asociace českých stavebních spořitelen Vojtěcha Lukáše byl efekt škrtů zcela opačný. "Zkušenosti z roku 2003 ukazují, že do systému stavebního spoření jednorázově přijde ještě před snížením podpory řada nových klientů tak, aby si na mnoho dalších let fixovala původní podmínky," říká Lukáš.
Klesne postupně i bez zásahu?
Teprve nyní - poté, co smlouvám uzavřeným po roce 2003 vyprší šestiletá vázací lhůta - se tehdejší snížení podpory výrazněji projeví na státních výdajích. Ovšem jen za podmínky, že se většina lidí nerozhodne ve spoření na starou smlouvu pokračovat. I po skončení šestileté lhůty, během níž si peníze nelze vybrat bez ztráty výhod, totiž mohou za "starých" podmínek nadále spořit až do naplnění jimi stanovené cílové částky.
"V posledních letech objem vyplácené státní podpory postupně klesá a tento trend bude podle našeho očekávání pokračovat," shrnuje současný názor ministerstva financí jeho mluvčí Ondřej Jakob.
Počet nově uzavřených smluv (i úvěrů) vloni celkově - za všechny tuzemské stavební spořitelny - klesl meziročně o více než desetinu. Do značné míry však i kvůli finanční krizi, kdy lidé mají méně peněz na spoření. Otázkou tedy je, zda se po odeznění krize ke stavebnímu spoření opět masověji nevrátí.
Zpětně by to prý nešlo
O snížení státní podpory hovořil ještě na konci loňského roku ministr financí Eduard Janota. "K ozdravení rozpočtu je to naprosto nutné. Dvanáct až čtrnáct miliard nenajdete ležet jen tak na chodníku," vysvětloval v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Bytová situace už je podle něj "úplně jinde" než v době, kdy státní podpora spoření na bydlení začínala. Podle něj se proto stavební spoření dnes změnilo na jakési výhodné ukládání peněz s velmi štědrou podporou státu.
Pokud by však stát chtěl ušetřit zmíněných 12 až 14 miliard - tedy současný objem státní podpory - co nejdříve, musel by státní podporu úplně zrušit, ne jen snížit.
Zároveň by se podle Janotových představ měla podpora zrušit i na již uzavřené smlouvy. Tedy: Lidé, kteří ji v předchozích letech dostali, by o ni sice zpětně nepřišli, ale počínaje následujícím rokem by už ji nedostávali. Šlo by tedy o mnohem radikálnější škrty než při změně od roku 2004.
"Podobné podpory v Německu a Maďarsku končí. Žádný problém retroaktivity v tom nebyl," říká Janota.
Naopak podle právních rozborů, které si nechaly udělat stavební spořitelny, nelze snížit nebo zrušit podporu u již existujících smluv. Podpora je totiž v zákoně stanovena "pevně" - nikoliv třeba s odkazem na možné každoroční změny formou nařízení vlády.
Případný souhlas k jednostranné změně podmínek by musel dát klient už při podpisu smlouvy, jako je tomu například u sazeb hypotečních úvěrů. Navíc jen za podmínky, že při nesouhlasu s novými podmínkami může smlouvu bez sankcí ukončit.
Proti jsou i politici
Na odmítavém postoji k omezení podpory se vzácně shodnou i dvě nejsilnější strany, ČSSD a ODS.
Sociální demokraté naopak chtějí po volbách (na druhý pokus) prosadit, aby úvěry ze stavebního spoření bylo možné - vedle financování bydlení - použít i na placení studijních nákladů.
Místopředseda ODS Petr Nečas pak odkazuje na negativní důsledky škrtů v roce 2004. Omezení podpory i pro dosavadní smlouvy by podle něj přineslo právní problémy.
