Brno - To, že si lidé v rodině navzájem darují majetek i s dluhy, automaticky neznamená, že tento majetek chtějí ukrýt před věřiteli.
A zatímco rodiče a jejich děti, manželé nebo vnuci či vnučky jsou v těchto případech jednoznačně osoby blízké a oni musí prokazovat, že o dluzích neměli žádné tušení, u dalších příbuzných, jako jsou strýcové nebo tety, už toto pravidlo automaticky platit nemusí.
Rozhodl o tom v důležitém verdiktu Nejvyšší soud, který posuzoval spor Modré pyramidy stavební spořitelny a mladíka, který dostal od svého strýce dům i s půlmilionovým dluhem. Mladík se bránil tomu, že byl označen za osobu blízkou a na základě toho byla darovací smlouva prohlášena za neplatnou.
Kdo je vám blízký?
Právě termín osoba blízká je v těchto sporech velmi důležitý. Zákon totiž předpokládá, že je na osobách blízkých (tedy na příbuzných) prokázat, že nemohly vědět, že dostaly majetek i s dluhy a nechtěly tak poškodit věřitele. Jinak se musí svých práv banky a další věřitelé domáhat u soudu a dosáhnout třeba zrušení darovacích smluv.
A to se stalo právě ve sporu, který se dostal až k Nejvyššímu soudu. Ten vůbec poprvé posuzoval, za jakých podmínek mohou být osobami blízkými strýc a synovec.
Strýc totiž převedl svůj dům v Kostelci nad Orlicí na svého synovce. Strýc už ale před darováním domu nesplácel úvěr od stavební spořitelny a ta začala peníze vymáhat. Soud dokonce na majetek strýce, což byl právě jenom dům, nařídil exekuci.
| Čtěte také: Dobrá zpráva pro černé pasažéry. Mají šanci na obranu Průlom: I za bezplatnou péči mohou lidé dostat peníze V registru dlužníků už má záznam každý dvanáctý člověk |
A protože strýc zemřel, stavební spořitelna napadla u soudu darovací smlouvu. Podle zástupců spořitelny jde o jednoznačný případ - synovec musel vědět, že jeho strýc má dluhy a darování majetku tak mělo spořitelnu poškodit.
To potvrdil také Krajský soud v Hradci Králové. Strýc a synovec podle soudců byli osobami blízkými. Oba muži podle soudců nedokázali vysvětlit, co bylo důvodem darování. A za nepravděpodobné označili to, že by synovec i jeho matka nic netušili o tom, že jejich příbuzný má dluhy.
Neviděli jsme, nechodil jsem tam
Mladík se ale ještě obrátil na Nejvyšší soud. „O dluzích jsem nic nevěděl, se strýcem jsme se navzájem nenavštěvovali a vídali se zřídka, spíše náhodně," uvedl muž v dovolání.
A Nejvyšší soud dovolání vyhověl a nařídil nové projednání celého sporu. Podle soudců jsou jednoznačně osobami blízkými přímí příbuzní - tedy sourozenci, rodiče, manželé.
U dalších příbuzenských vztahů (strýcové, tety) se ale musí vždy zkoumat kvalita a intenzita vzájemných vztahů ve chvíli, kdy dochází k převodu majetku - tedy to, jak si byli lidé blízcí a zda tedy mohli ze vzájemných kontaktů vědět o dluzích.
A pouhé konstatování o příbuzenském vztahu, na základě kterého synovec užíval darovaný dům svého strýce, a proto je osoba blízká, nestačí. A nesprávný je tak i závěr, že si synovec dostatečně neověřoval to, zda jeho strýc něco dluží.
