Praha - Tuzemským zaměstnavatelům nyní chybí zhruba čtyři tisíce lidí, kteří by byli ochotni uklízet, obsluhovat hosty v restauracích nebo hlídat objekty. Jedním z hlavních důvodů, proč nabídka volných míst výrazně převyšuje zájem uchazečů, je fakt, že právě tyto práce jsou tři nejhůře placené v Česku.
Žebříček profesí s nejnižší mzdou sestavil online deník Aktuálně.cz na základě statistik, které pro ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává společnost Trexima.
Nejhůře placení jsou uklízeči a uklízečky, konkrétně "uklízeči v provozovnách osobních služeb", což je ve většině případů eufemismus pro úklid toalet. Tuto profesi podle statistik vykonává 1400 lidí.
Jejich medián hrubé mzdy (tedy "prostřední výdělek" v daném oboru) loni činil 10 125 korun měsíčně. Do této částky se přitom započítávají i skutečně vyplacené příplatky, odměny či náhrada mzdy v pracovní neschopnosti. Desetina nejhůře placených uklízečů dostala před srážkami dokonce jen 8 836 korun měsíčně.
Také druhé místo v žebříčku patří uklízečům, konkrétně ve zdravotnických a sociálních zařízeních, ve výrobních prostorách, v hotelích, administrativních objektech a na veřejných prostranstvích.
Kdo má nejnižší hrubou měsíční mzdu
| Profese | Medián (rok 2013) |
| 1. Uklízeči v provozovnách osobních služeb | 10 125 Kč |
| 2. Uklízeči a pomocníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních | 10 601 Kč |
| 3. Číšníci a servírky | 10 956 Kč |
| 4. Pracovníci ostrahy, strážní | 10 957 Kč |
| 5. Pomocníci v kuchyni | 11 009 Kč |
| 6. Uklízeči výrobních prostor (kromě potravinářské a farmaceutické výroby) a skladů | 11 121 Kč |
| 7. Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur | 11 127 Kč |
| 8. Vrátní | 11 203 Kč |
| 9. Uklízeči a pomocníci v hotelích, průmyslových a jiných objektech | 11 310 Kč |
| 10. Uklízeči a pomocníci v administrativních objektech | 11 403 Kč |
Zdroj: MPSV, Trexima
Celkově je v uklízečských profesích v Česku zaměstnáno 84,2 tisíce osob, vyplývá ze statistiky.
"Všeobecně vzato se jedná o fyzicky namáhavou práci ve špíně s velkým nárokem na pečlivost. Ostatně to, co můžete vidět v pohádce Princezna se zlatou hvězdou na čele, kdy šéfkuchař hodnotí výsledek úklidu hlazením míst bílou rukavicí, zda se ušpiní, dělají často klienti úklidovek i dnes," říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Neatraktivní činnost? Najdou se i horší
I přes nízký výdělek a náročnost práce ale nejde o zaměstnání, které by patřilo i na přední místa, pokud jde o převis volných míst nad zájmem uchazečů. V prvním červencovém týdnu nabízely úřady práce 436 neobsazených míst v tomto oboru, což znamená až 16. místo. Nejvíce volných pozic - téměř 2800 - nabízely pro řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají.
Jeden z důvodů, proč Čechům tato práce ve srovnání s řízením nákladních aut tolik nevadí, jsou výrazně nižší požadavky na zaměstnance. Ti na rozdíl od šoférů nemusí skládat žádné speciální zkoušky.
V inzerátech na pozici uklízeče chtějí firmy jen základní vzdělání nebo výuční list, na dalších schopnostech trvají jen výjimečně. Pokud ano, tak jde například o manuální zručnost, tříletou zkušenost v oboru, znalost ruštiny nebo "vášeň pro čistotu a pořádek".
"Obecně je to bráno tak, že uklízečku může dělat každý, protože si doma uklízel. Proto je není třeba extra přeplácet," dodává Burkovič.
Lehké povolání? Zkuste si to
Podle předsedkyně představenstva České asociace úklidu a čištění Ireny Bartoňové Pálkové však tato práce rozhodně není jednoduchá. "On je velký rozdíl mezi domácím šudláním povrchů po dvou až třech lidech a profesionálním úklidem," zdůrazňuje.
"Běžnou normou na hodinu práce je dvě stě metrů čtverečných. Takže si představte, že máte dvacetimetrovou kancelář a úklidový pracovník na ni má včetně odemknutí a zamknutí dveří šest minut," popisuje Bartoňová Pálková.
Základní úklid zahrnuje například setření prachu parapetů a nábytku do výšky 1,7 metru, vysypání koše, výměnu odpadkových pytlů nebo vyčištění podlahy. "Těch samých šest minut máte na toalety a umývárny nebo na kuchyňky. Schválně si to někdy zkuste," doplňuje.
Odborný úklid podle ní navíc neznamená jen odstraňovat nečistoty, ale také dlouhodobou údržbu majetku. Pracovníci musí mimo jiné znát povrchy a jejich reakce s chemickými prostředky nebo umět správně používat a dávkovat dezinfekce.
Nízké mzdy mají uklízeči podle Bartoňové Pálkové proto, že veřejnost tuto práci podceňuje a jak firmy, tak úřady tlačí na nízké ceny služeb.
Číšníci si "vydělají" na spropitném
Druhou nejhůře placenou v Česku je práce číšníka nebo servírky. Ačkoliv obnáší fyzickou námahu, komunikaci se zákazníky, směnný provoz a práci do pozdních hodin, hrubá mzda tu oficiálně činí 10 956 korun.
I v tomto oboru je rozšířené přesvědčení, že jde o jednoduchou práci a může ji dělat každý. "A bohužel i dělá. Naprosto se ignoruje fakt, že k vyučení v oboru jsou potřeba jen ve škole tři roky, o praxi nemluvě," zdůrazňuje Burkovič.
"Tady bohužel smrdí ryba od hlavy, tedy od majitelů. Nejenže branži nerozumí a lidi platí mizerně, ale ještě jsou přesvědčeni, že si zaměstnanci královsky vydělávají na dýškách a okrádají hospodu, kde mohou. Tak proč jim dávat peníze," říká Burkovič.
Nejistá práce s hrozbou zranění
Totéž platí pro třetí nejhůře placené povolání - práci v ostraze. Přestože je fyzicky i psychicky náročná a hrozí při ní zranění, nebo dokonce doživotní zmrzačení, lidé si zde před srážkami vydělají jen 10 957 korun měsíčně.
"Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy patří k pozicím s nejnižší hodinovou mzdou. Ta je často navíc nabízena jako takzvané agenturní zaměstnávání, tedy zaměstnání velmi nejisté," říká Magdaléna Kotýnková, která vyučuje na Vysoké škole ekonomické.
Méně než 13 tisíc korun hrubého měsíčně berou také pomocníci v kuchyni, švadleny a šičky, řidiči tahačů, prodavači potravin, klenotů, nábytku či bytových doplňků.
O sto tisíc víc
Nejlépe placenou práci - pokud zůstaneme u takzvaného mediánu mezd - mají v Česku řídící letového provozu, kteří si vydělali 114 917 korun. Mezi nejlépe a nejhůře placenými zaměstnanci ale panuje poměrně velký rozdíl, měsíční hrubé mzdy se totiž pohybují v rozmezí 24 093 a 250 017 korun.
Druhým nejvíce placeným zaměstnáním jsou nejvyšší představitelé velkých společností a institucí. Medián mezd zde činí 102 617 korun, odměny za práci se však liší od 31 479 po 337 545 korun. Následují primáři a řídící pracovníci v oblasti služeb.
Kdo má nejvyšší hrubou měsíční mzdu
| Profese | Medián (rok 2013) |
| 1. Řídící letového provozu | 114 977 Kč |
| 2. Nejvyšší představitelé velkých společností a institucí | 102 617 Kč |
| 3. Primáři v oblasti zdravotnictví | 89 594 Kč |
| 4. Řídící pracovníci v oblasti finančních služeb | 87 146 Kč |
| 5. Řídící pracovníci v oblasti styku s veřejností | 83 300 Kč |
Zdroj: MPSV, Trexima
Průměrná mzda je vyšší
Medián mezd v celém Česku činil v prvním čtvrtletí 20 764 korun. Pokud bychom pracovali s průměrnou mzdou, tak to bylo 24 806 korun. Průměrná mzda je vyšší než medián právě proto, že ji táhnou nahoru odměny nejlépe placených zaměstnanců.
"Zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr," zdůrazňuje například Český statistický úřad. Medián je proto podle statistiků přesnější, protože ukazuje výdělek zaměstnance, který se nachází právě uprostřed - mezi nejlépe a nejhůře odměňovaným člověkem.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
