Nové nemoci z povolání: Kancelářské profese mají smůlu

Tereza Holanová Tereza Holanová
9. 7. 2014 6:31
Od roku 2017 mají získat nárok na odškodnění zaměstnanci, kteří si poškodí bederní páteř. Jde o druhou nejčastější nemoc, kvůli níž si lidé berou neschopenku.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Osm spíše drobnějších úprav obsahuje návrh na změny v seznamu nemocí z povolání, který letos dokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí a má začít platit od roku 2015. Výraznější změnou má být pouze rozšíření seznamu o rakovinu vaječníků kvůli azbestu a zmírnění dosavadního limitu u chronické obstrukční plicní nemoci vznikající při těžbě černého uhlí.

Zásadnější změnu má přinést další rozšíření seznamu, na jehož přípravě nyní lékaři pracují se zástupci firem a vlády. Od roku 2017 podle něj mají získat nárok na odškodnění zaměstnanci, kteří si v souvislosti s prací poškodí bederní páteř. Jde o druhou nejčastější nemoc, kvůli níž si lidé berou neschopenku (po zánětech horních cest dýchacích).

"Nemoci bederní páteře se týkají hlavně osob, které manipulují s těžkými břemeny nebo často ohýbají a otáčejí páteř. Jsou to například řidiči buldozerů, nákladních vozů či traktorů, zedníci, dlaždiči, stěhováci, ale také pracovníci ve zdravotnictví," říká předsedkyně Společnosti nemocí z povolání Marie Nakládalová.

Smůlu mají naopak lidé, jejichž zdravotní problémy pramení ze sezení u počítače. Onemocnění krční páteře se pravděpodobně nedostane na seznam nemocí z povolání ani za dva roky.

U nemocí z povolání platí, že za ně nese odpovědnost zaměstnavatel. Postiženým zaměstnancům tak musí například poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, za bolest nebo za náklady spojené s léčením.

Definují se podmínky

Čeští lékaři se nyní snaží určit kritéria, podle nichž by onemocnění bederní páteře bylo zhruba do dvou let zařazené na seznam. "Sbírají se podklady, zda, které a za jakých podmínek bude možné takové onemocnění uznat jako nemoc z povolání," říká Milan Tuček ze Společnosti pracovního lékařství. "Pravidla musí být nastavena tak, aby na jednu stranu v odůvodněných případech přiznání nemoci z povolání umožňovala, ale aby zároveň bránila zneužití," doplňuje Nakládalová.

Nemoci svalové a kosterní soustavy se na počtu dnů pracovní neschopnosti v Česku podílejí z 28,4 procenta. Hlavním onemocněním v této skupině jsou onemocnění zad a páteře, zejména v bederní oblasti, uvádí Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Problémy s bederní páteří již mezi nemoci z povolání řadí některé země Evropské unie, například Bulharsko, Dánsko, Litva, Francie nebo Slovensko. "Na Slovensku je možné uznat postižení páteře jako nemoc z povolání již deset let. V jednotlivých letech ale nebylo evidovaných více než deset případů," uvádí Nakládalová.

S návrhy nemocí, které by se měly dostat na seznam, přicházejí lékaři. Ti je potom projednávají se zástupci firem a vlády. Výsledek schvaluje Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Aktualizaci seznamu, který má formu nařízení vlády, následně provádějí ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví. Vzorem pro vytvoření českého seznamu byl seznam nemocí z povolání Mezinárodní organizace práce z roku 1980. 

Krční páteř? Jsou vážnější nemoci

Ani do dalšího rozšíření seznamu, který nyní lékaři připravují a má platit od roku 2017, se však nedostanou nemoci krční páteře. Podle lékařů nejde - ve srovnání s dalšími chorobami, které mohou postihnout zaměstnance na pracovišti - o nijak vážnou nemoc.

V roce 2012 si kvůli krční páteři nechalo napsat neschopenku jen 308 lidí z každých sta tisíc. Pro srovnání - u zánětů horních dýchacích cest to bylo 5086 osob, tedy 16,5krát více. Celkově si kvůli onemocnění krční páteře brali Češi předloni neschopenku v 13 792 případech, přičemž u zánětů horních dýchacích cest to bylo v 227 431 případech a například kvůli zlomené končetině v 32 684 případech.

Úředníci se nepřetěžují

Podle Anežky Sixtové z oddělení práce a hygieny pracovního lékařství na ministerstvu zdravotnictví by navíc bylo obtížné stanovit, v jakých případech nemoc krční páteře skutečně souvisí s pracovním prostředím nebo pracovními podmínkami.

"Vzhledem k četnosti výskytu tohoto typu onemocnění by jeho zařazení představovalo obrovskou zátěž pro klinická pracoviště, která nemoci z povolání uznávají," říká.

I kdyby se onemocnění páteře na seznam dostalo, netýkalo by se lidí, kteří se celodenně "hrbí" u počítače, ale zaměstnanců, kteří pracují manuálně, zvedají a přemisťují břemena.

"Je pravdou, že úředníci, kteří při své práci sedí, mívají často potíže s krční páteří, ale není to způsobeno jejím přetěžováním, které si práce nutně vyžaduje. Příčinou je často nesprávné sezení a nesprávné uspořádání pracovního místa a eventuálně i režimu práce a odpočinku," vysvětluje předsedkyně Společnosti nemocí z povolání Marie Nakládalová.

Syndrom vyhoření není nemoc

V nejbližších letech nemají šanci ani zaměstnanci, kteří takzvaně vyhoří, tedy ztratí zájem o svou práci. Takzvaný syndrom vyhoření může vést například u řidičů k fatálním omylům, zatím mu ale chybí jasná definice, míní lékaři.

Češi by podle nich mohli takovou nemoc zneužívat, což by mělo nemalý dopad na hospodaření firem. U nemocí z povolání totiž podle zákoníku práce platí, že za ně nese odpovědnost zaměstnavatel. Postiženým zaměstnancům tak musí například poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, za bolest nebo za náklady spojené s léčením.

"Syndrom vyhoření má řadu nespecifických příznaků, které mohou mít různé příčiny, a i jeho objektivní diagnostika je obtížná," uvádí Nakládalová.

"Pro každé onemocnění, které chce společnost zařadit do seznamu nemocí z povolání a odškodňovat je, musí být dostatek vědecky podložených důkazů, že příčina těchto onemocnění je profesionální, a musí být také vždy stanovena přísná a jednoznačná kritéria pro jejich uznávání," souhlasí Sixtová.

 

Právě se děje

před 47 minutami

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy