Podle mluvčí lékáren Pilulka Darji Zverevské se situace na trhu s léky mění každým dnem. Aktuálně ale panuje hlavně nedostatek léčivých přípravků pro horečku u dětí od tří měsíců. "Týká se to dětských sirupů i čípků. K dostání jsou jen tabletky s paracetamolem pro děti od tří let," říká. Tento výpadek přitom na českém trhu trvá již několik měsíců.
Nedostatek těchto přípravků hlásí i konkurence. "Na zákazníka má největší dopad výpadek léků na kašel a bolest v krku a na bolest a horečku u dětí. Vlivem vysoké nemocnosti v populaci je po těchto lécích zvýšená poptávka," potvrzuje za e-shop Lékárna.cz mluvčí Helena Nevečeřalová.
Výpadek se týká nejprodávanějších přípravků jako Panadol, Ibalgin nebo Tantum Verde. Nouze je i o lék na trávení Hylak či přípravek na podporu imunity Wobenzym, který přitom na trhu nemá adekvátní náhradu. Naopak se zlepšila dostupnost sprejů proti rýmě, s jejichž dodávkami byl ve třetím čtvrtletí roku rovněž problém.
Pokud lék, který zákazníci shánějí, není k dostání, logicky sahají po některé z alternativ. To však vede k tomu, že na trhu chybí i léky, které lidé volí jako náhradní volbu. "Tato situace vyvolává paniku a lidé se 'pro jistotu' zásobují dopředu," říká Nevečeřalová.
Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv je v Česku registrováno přes 63 tisíc léků včetně různých variant podání či síly účinné látky, z toho 59 400 je na lékařský předpis. Z léků na předpis nyní schází hlavně antibiotika.
Situaci ovlivnila i válka
Za situaci na trhu mohou především rozkolísané dodavatelské řetězce, které se začaly bortit už během pandemie koronaviru a jejich návrat do normálu trvá. Zpožďuje se tak dodávka surovin pro výrobu léků i obalových materiálů, jako jsou lahvičky či papíry. Výroba léčiv se navíc často odehrává mimo evropský kontinent, což dodávky ještě komplikuje.
"Globální dodavatelské řetězce se z pandemie stále ještě nevzpamatovaly. To není problém jen farmaceutického průmyslu, ale mnoha dalších průmyslových odvětví," argumentuje výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel. "Navíc suroviny i výroba stojí nyní násobně více a dodávky trvají o několik týdnů déle než před pandemií," podotýká.
Podle mluvčího řetězce lékáren Benu Marka Hubače je teď problém právě hlavně s nedostatkem obalových materiálů. "Omezení v období koronaviru přerušila plynulost dodavatelského řetězce. V praxi to znamená poměrně vyšší procento léků ve výpadku, ve výjimečných obdobích až deset dní. Což hned nutně neznamená ohrožení léčby pacientů, lékárník často může nabídnout odpovídající náhradu," tvrdí Hubač.
Lékárenský trh v Evropě ovlivnil také rusko-ukrajinský konflikt. Ani jedna ze zemí sice nepatří mezi časté zdroje látek a směsí používaných pro výrobu léčiv, v posledních měsících ale podle Vrubela výrobce trápil nedostatek hliníku pro výrobu blistrů, obalového materiálu na léky nebo skla pro skleněné lahvičky, ampule a dózy, které do Evropské unie za normálních okolností putují i z Ukrajiny.
Kromě ochromených dodavatelských řetězců je na vině také zvýšená poptávka po některých léčivých přípravcích. Výroba léků se přitom plánuje na několik měsíců dopředu, a v případě vyššího zájmu tak výrobci nedokážou zareagovat ihned.
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba mohou být v některých ojedinělých případech krátkodobě přerušeny dodávky léčivého přípravku také v souvislosti se změnou držitele rozhodnutí o registraci nebo zpoždění původně plánované dodávky.
Ministerstvo chystá novelu
S výpadkem léčiv bojují i v dalších státech. To, jak je v které zemi situace závažná, však podle Vrubela neurčuje množství léku, ale to, zda za medikament existuje náhrada. Konkrétně v Česku je podle Vrubela pouze jedenáct procent skupin léčiv dotčeno výpadkem, který není jednoduše nahraditelný.
Mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová ovšem upozorňuje, že v tuzemsku je situace komplikovanější kvůli relativně nízkým cenám léků. Výpadek zde tak může trvat déle, protože výrobce může při obnově dodávek určitého léku upřednostnit jiné země nebo přeprodat medikament z tuzemského trhu do dražších zemí.
Ministerstvo zdravotnictví aktuálně připravuje novelu zákona o léčivech, která by do budoucna měla dopady výpadků na dostupnost léčiv v Česku zmínit. Držitelům rozhodnutí o registraci stanoví povinnost, aby v případě výpadku měli k dispozici zásobu odpovídající dvouměsíční spotřebě, kterou budou moci okamžitě začít dodávat na český trh. Podle mluvčího Jakoba by se tím zcela eliminovaly kratší výpadky.
Výkonný ředitel David Kolář z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu dodává, že do budoucna by pomohlo například i zjednodušení regulatorního prostředí, tedy například snazší dovoz léčiv cizojazyčných šarží na český trh.
