V Česku opět vypukl spor o "neférové marže". Data nastiňují, kdo zvedá ceny nejvíce

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
22. 4. 2022 7:23
S rostoucí inflací na trhu opět houstne spor o to, kdo na jídle "nemorálně" vydělává. Zemědělci, potravináři, nebo obchody? Stát proto začal kontrolovat prodejce, zda situace nevyužívají a nešponují marže u potravin moc vysoko. Zatímco agroobři dohled státu vítají, samotné řetězce, analytiky i malé farmáře systém kontroly zaráží. Jak se vlastně marže počítá a kdo si z ní ukrajuje nejvíc?
Foto: iStock

Vzpomeňme na máselnou krizi, volá svaz obchodu

Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu potvrzuje, že marže obchodníků jsou stabilní a ceny naopak uměle navyšují zpracovatelé. Za příklad přitom dává takzvanou máselnou krizi před pěti lety, kdy se kostka másla na pultech obchodů vyšplhala na více než 60 korun.

"Vzpomeňme v této souvislosti na takzvanou máselnou krizi v roce 2017. Tehdejší kontrola jasně prokázala, že za masivním nárůstem ceny stálo umělé zdražování potravinářských firem. Jsem si jistý, že stejný výsledek přinese i případná současná kontrola," říká Prouza.

Zatímco exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) tehdy prohlásil, že na vysokých cenách másla mají značný podíl obchodníci, u kterých končila až polovina jeho prodejní ceny, podle svazu šetření ministerstva financí naopak ukázalo, že obchodníci se na zdražení nepodíleli.

Online deník Aktuálně.cz oslovil s dotazem ohledně marží také zpracovatele. Například Potravinářská komora sledování cen ze strany státu vítá. "Takto zdvižený prst může v případě extrémních obchodních přirážek donutit 'pachatele' k jejímu snížení," říká za komoru tisková mluvčí Helena Kavanová.

Zástupci mlékárenského gigantu Madeta ani pekárenského koncernu Penam z holdingu Agrofert do publikace článku na otázky redakce neodpověděli.

K tématu marží se ovšem nevyjádřily ani oslovené obchodní řetězce jako Lidl, Albert nebo Tesco. Řada z nich se odvolává právě na prohlášení Svaz obchodu a cestovní ruchu.

 

Právě se děje

Další zprávy