V sousedních státech - tedy ve zmiňovaném Německu, ale i Rakousku a Polsku - je většina obchodů v neděli běžně zavřená. Na Slovensku je omezení nedělního prodeje zatím dočasné, a to kvůli pandemii koronaviru.
Tamní veřejnost by s ním ovšem podle některých analýz neměla problém ani nadále. Tvrdí to například květnový průzkum společnosti 2muse, podle něhož čtyři z pěti Slováků souhlasili s tím, aby maloobchodní prodejny potravin zůstaly o nedělích zavřené i v budoucnu.
Prozatím se na Slovensku obchody musí zavřít jen o vybraných svátcích - tedy podobně, jako je tomu v Česku.
Konkrétně u nás jsou zákazem prodeje dotčeny velké obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních, které musí zavřít na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den mohou mít otevřeno do 12. hodiny. Zákaz prodeje se nevztahuje na menší obchody s potravinami, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích. Naopak se ale týká i bazarů, zastaváren a výkupen odpadu.
Letos v březnu ale hlavní slovenský hygienik v rámci opatření proti šíření koronaviru nařídil provozovatelům prodejen a poskytovatelům služeb na každou neděli sanitární den pro vykonání dezinfekce prostor.
A konzervativní slovenští politici včetně premiéra Igora Matoviče a ministra sociálních věcí Milana Krajniaka následně uvedli, že by o nedělích nechali prodejny zavřené i do budoucna.
Naopak návrat k pravidlům před vypuknutím pandemie covidu-19 podle agentury ČTK požadoval ministr hospodářství a šéf liberální koaliční strany Svoboda a solidarita Richard Sulík.
Opozice na Slovensku mezitím předložila do sněmovny dva návrhy novely příslušného zákona s cílem až na výjimky o nedělích maloobchodní prodej zakázat.
V Německu si lidé v neděli v běžných obchodech nenakoupí už od roku 1956. Jednotlivé spolkové země si mohou otevírací hodiny obchodů regulovat dle svého jen v pracovní dny, nedělní nákupy však až na drobné výjimky zůstávají zapovězené. Značný vliv má totiž v zemi křesťanská tradice.
S podobnou regulací se lze setkat i v Rakousku, kde je možné si v neděli nakoupit jen v turistických oblastech. Obchody musí mít v neděli zavřeno také ve Švýcarsku a Norsku.
Oproti tomu třeba maďarský parlament obdobný zákon zrušil už v roce 2016, zhruba po roce jeho fungování. Tamní zákaz prodeje se nelíbil podnikatelským svazům ani odborům, které poukazovaly na ztráty tisíců pracovních míst.
Prodavačky jsou rády, chválí si prodejce
V nepříliš nábožensky založeném Česku přicházejí snahy o omezení nedělního prodeje zejména od maloobchodních sítí zásobující lidi na venkově.
Nedělní prodej je například jen doplňkovou záležitostí pro prodejny Coop. "Ale záleží na jednotlivých regionech, kde je situace různá," upozorňuje tiskový mluvčí Lukáš Němčík.
Podle Romana Mazáka, předsedy Družstva CBA, které v tuzemsku sdružuje přes 1000 menších prodejen hlavně právě na venkově, by mělo být nedělní omezení prodeje podobně jako v jiných zemích legislativně ukotveno pro všechny. "Více či méně přísná regulace prodejní doby není v Evropě žádnou výjimkou - kromě většiny našich sousedů funguje třeba i ve Švýcarsku, ve Francii, v Belgii, Nizozemsku, Řecku či Norsku. A když to funguje všude tam, není důvod, proč by to nemohlo fungovat také v Česku," říká.
Regulace by podle něj nejen narovnala tuzemský trh, na němž vedou velké zahraniční řetězce, ale především by napomohla zaměstnancům.
Podobného názoru je také Jan Sůra, předseda obchodního družstva Tempo, které se koncem března rozhodlo k plošnému omezení nedělního prodeje s tím, že chce "prodavačkám dopřát více času s rodinou".
"Naše prodejny v tomto režimu fungují přes dva měsíce a zaměstnanci jsou výrazně spokojení. Změnu se navíc daří vysvětlit i zákazníkům. Pokud to šlo u našich prodejen nebo na Slovensku a spotřebitel na to zároveň kladně zareagoval, nevím, co by se muselo stát, aby to nefungovalo i na celostátní úrovni," doplňuje Sůra.
Česká církev přitom rozhodnutí družstva Tempo vítá. "A to nejen kvůli věřícím, ale kvůli všem zaměstnancům," říká mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka. "Na všech pracovištích, které nevyžadují nepřetržitý provoz, je důležité nabízet alespoň jeden volný den týdne jako den sváteční, den na regeneraci a odpočinek i den strávený s rodinou," dodává.
Další stres pro zaměstnance
Oproti tomu Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) z návrhu na omezení nedělního prodeje už tak nadšený není. Podle něj znamená další zásah do svobody podnikatelů, a pokud by prošel, bude znamenat propouštění tisíců zaměstnanců.
"O otevření obchodů sedm dní v týdnu mají zájem jak zaměstnanci, tak zákazníci, pro řadu pracujících lidí je sobota a neděle jedinou možností, jak si v klidu udělat větší nákupy, zejména u zboží dlouhodobé spotřeby," argumentuje prezident svazu Tomáš Prouza.
Zasahovat do rozhodování zákazníků, kdy si nakoupit, a také zaměstnanců, zda vzít práci o víkendu, nevidí Prouza jako smysluplné. "Je tady také další důležitý aspekt. V případě uzavření obchodů v neděli výrazně naroste počet nakupujících v sobotu a v pondělí, čímž situaci rozhodně nijak nepomůžeme a zvýšenou zátěž a stres pocítí kdo jiný než zaměstnanci," dodává pro on-line deník Aktuálně.cz.
Vláda by podle Prouzy naopak měla zvážit zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. "Toto nařízení totiž vzbuzuje dlouhodobě značné rozpaky jak u obchodníků, tak i u zákazníků," uvádí.
Také podle ekonoma Petra Dufka z ČSOB by zákaz nedělního prodeje znamenal propouštění nebo krácení mezd. "Pokud to hodně zjednodušíme, velké obchody by v podstatě naráz nepotřebovaly sedminu zaměstnanců," upozorňuje Dufek. "Lidé by přeskupili nákupy na jiné dny a po zkušenosti v době nouzového stavu by se ještě ve větší míře obrátili na internetové obchody, které mají otevřeno 24 hodin denně. Takže zatímco kamenné prodejny by tímto byly poškozeny, internetovým prodejcům by tento podivný zákaz nahrál ještě více do karet," domnívá se ekonom.
Dufek zároveň upozorňuje, že pokud by se zákaz nedělního prodeje týkal navíc jen některých obchodů, byl by tím spíše pochybný.
O nedělní nákupy je zájem
V podobném duchu se vyjadřuje také většina velkých řetězců, kterých by se případný zákaz týkal. "V tomto bodě sdílíme názory SOCR. Argumentace je založena na svobodě a možnosti rozhodovat se mimo jiné o tom, kdy a kde realizuji jakožto zákazník svůj nákup," říká za Globus tisková mluvčí Lutfia Volfová.
"Dlouhodobě vnímáme, že naši zákazníci mají zájem o nakupování sedm dní v týdnu, a konkrétně neděle se ustálila jako oblíbený nákupní den," potvrzuje za Kaufland Renata Maierl.
"V tuto chvíli neplánujeme jakkoli otevírací dobu měnit, jelikož zákazníci mají o nákupy v neděli zájem. Zájem o nedělní prodej mají i zaměstnanci, kterým vyplácíme příplatek ve výši 30 procent, více než je zákonem daný požadavek," vysvětluje za Penny Market tiskový mluvčí Tomáš Kubík.
Také Tesco považuje jakýkoliv další zásah do omezení volného podnikání za kontraproduktivní a neopodstatněný. "Dlouhodobě zastáváme názor, že otevírací doba obchodů by neměla být předmětem žádné regulace. Je to jen a pouze zákazník, který by si měl svobodně rozhodnout, kdy chce nakupovat," říká za řetězec tiskový mluvčí Václav Koukolíček.
Podle šéfa komunikace prodejen Albert Jiřího Marečka nedává regulace otevírací doby z pohledu řetězce žádný smysl. "Čeští zákazníci jsou zvyklí chodit nakupovat i v neděli, vidíme to i na našich datech. Případné další omezení by představovalo zhoršení dostupnosti služeb," připomíná pro on-line deník Aktuálně.cz.
Podle Zuzany Holé z Lidlu by zrušení nedělního prodeje konkrétně znamenalo třeba přeplánování služeb zaměstnanců tak, aby své smluvní hodiny odpracovali ve dnech povolených zákonem. "Za práci v neděli jim však náleží zákonný příplatek, který činí 10 procent ze mzdy a který by v případě nedělního uzavření obchodů nebyl vyplácen," podotýká.
V práci každý desátý
Práce v neděli přitom není pro Čechy ničím výjimečným. Podle analýzy investiční společnosti Wood & Company se pravidelně nebo občas týká více než čtvrtiny všech zaměstnaných Čechů, což je zhruba 1,3 milionu lidí.
Za 15 let nicméně tento podíl klesl, až do roku 2006 přesahoval 30 procent. Pravidelně
Podíl zaměstnanců pravidelně pracujících v neděli
| Země | Podíl pracujících (2019) |
| Černá Hora | 29,8 % |
| Turecko | 25,5 % |
| Srbsko | 22,7 % |
| Nizozemsko | 20,7 % |
| Irsko | 20,0 % |
| Makedonie | 18,9 % |
| Španělsko | 18,3 % |
| Velká Británie | 18,1 % |
| Malta | 17,5 % |
| … | |
| Švýcarsko | 16,5 % |
| Slovensko | 16,3 % |
| Francie | 15,5 % |
| Itálie | 15,2 % |
| Rakousko | 14,7 % |
| Německo | 12,8 % |
| Česko | 11,6 % |
| Polsko | 5,6 % |
| Průměr EU | 14,2 % |
Zdroj: Eurostat
"Podíl pracujících v neděli souvisí se zaměřením ekonomiky daného regionu. Orientace na průmyslovou výrobu nebo oblasti, které, jak se říká, neznají dny v týdnu, ovlivňují podíl pracujících v posledním dni týdne," uvedla analytička Wood & Company Eva Sadovská.
Třeba na Slovensku činí podle evropských statistik aktuální podíl zaměstnanců, kteří pravidelně docházejí do zaměstnání v neděli, 16,3 procenta. Občas dochází 14,6 procenta Slováků.
Maloobchod zaměstnával podle údajů Českého statistického úřadu v závěru loňského roku v průměru 353 000 lidí, pracovní neděle se týkala většiny z nich.
