Mělo by Česko zakázat nedělní nákupy? Podívejte se, jak to řeší ostatní evropské země

on Evropa v datech, on
8. 6. 2019 18:07
Zatímco státy střední Evropy nechávají otevírací dobu spíše na uvážení obchodníků, na Západě je trendem prodejny na poslední den v týdnu zavírat. Vyplývá to z analýzy projektu Evropa v datech poskytnuté Aktuálně.cz. V Česku se diskutuje, během kterých státních svátků mají být prodejny otevřené. Samotné omezení nedělního prodeje by však pravděpodobně v nepříliš nábožensky založeném Česku neprošlo.

Příští rok začne v Polsku platit pravidlo zákazu prodeje v neděli, tři ze čtyř sousedů Česka tak bude mít zákonem omezenou otevírací dobu prodejen.  Nakoupit po celý týden bude z okolních zemí možné jen na Slovensku.

V Německu je naopak zavřeno v neděli již desítky let, konkrétně od roku 1956. Výjimku tvoří jen menší prodejny na nádražích, letištích nebo čerpacích stanicích. Vlády jednotlivých spolkových zemí mohou také několik nedělí do roka, maximálně však deset, vyhlásit za nákupní dny. V Rakousku jsou pravidla podobná, výjimka platí navíc ještě pro turistické obchody a prodeje v období Vánoc. Obchody musí mít v neděli zavřeno také ve Švýcarsku a Norsku.

V Polsku po celý rok 2018 platilo, že obchody mají otevřeno jen první a poslední neděli v měsíci. "Letos už je niedziela handlowa (neděle, při které jsou obchody otevřené, pozn. red.) jen každá poslední v měsíci a od příštího roku už to bude jen poslední neděle v lednu, dubnu, červnu a srpnu. Kromě toho platí některé výjimky ve vánočním a velikonočním období," říká Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

Česko má zavřeno jen během několika státních svátků

Pro české obchody neplatí o nedělích žádná zvláštní opatření týkající se pracovní doby. "Charakter neděle jako jednoho z dnů, kdy by měl být dodržován jistý ‚pracovní klid‘, je u nás zohledněn například zvýšením odměňování za práci v neděli dle zákoníku práce," připomíná Petr Knebel, advokát společnosti Deloitte.

Tuzemské obchody s plochou nad dvě stě metrů čtverečních musí mít podle zákona zavřeno během několika státních svátků. Konkrétně na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a 25. a 26. prosince. Na Štědrý den je otevřeno dopoledne. Senátoři na začátku letošního května navrhli, aby se zákaz svátečního prodeje zrušil.

"Toto opatření vzbuzuje velké diskuse. Jedním z argumentů je ten, že díky zákazu prodeje budou zaměstnanci obchodů trávit více času doma s rodinami. To ale nemusí být vždy pravda. Zákaz prodeje neznamená, že zaměstnanci nejsou v některých případech přítomni na pracovišti a neprovádějí jiné práce, například inventury, údržbu a úklid," dodává Knebel.

Na Západě je trendem mít v neděli zavřeno

V Anglii a Walesu mohou mít obchody s plochou větší než 280 metrů čtverečních otevřeno od 10 do 18 hodin a menší si mohou otevírací dobu určit samy.

Skotská legislativa nedělní prodej nezakazuje, ale obchodníci nesmí své zaměstnance k nedělní práci nutit. V praxi se pak otevírací doba obchodů liší podle místních zvyklostí. V Severním Irsku je nastavení díky většímu vlivu církví přísnější - velké obchody mohou mít otevřeno jen odpoledne.

Dlouholetá debata ve Francii o zákazu zase vyústila v řadu výjimek, které obchodníků umožňují otevírat i během neděle. Zejména pravidla v turistických oblastech jsou velmi volná a otevřeno mohou mít nejrůznější druhy obchodů včetně velkých center. Také malé obchody a prodejny s potravinami mohou mít otevřeno a supermarkety mohou v neděli dopoledne prodávat potraviny.

Mezi země s omezeným prodejem v Evropě patří ještě Španělsko, Belgie, Nizozemsko či Lucembursko a Řecko. Ve Španělsku mají obchody v neděli obvykle zavřeno, výjimku tvoří první neděle v měsíci. Belgičané mohou poslední den v týdnu nakoupit jen v některých supermarketech a to pouze dopoledne.

Také řecké obchodní domy zůstávají v neděli obvykle zavřené, pokud otevřeno mají, zavírají v poledne. Výjimkou jsou obchody v turistických letoviscích. V Lucembursku bývá otevřeno obvykle pouze do jedné hodiny po poledni. V Nizozemsku o otevírací době rozhodují jednotlivé obce.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 4 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 6 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy