Praha - Ministerstvo financí nepodpoří návrh poslanců ČSSD na stanovení maximální možné výše úroků u spotřebitelských úvěrů. "Připravujeme vlastní návrh, který zpřísňuje podmínky pro poskytování úvěrů a vychází z unijní směrnice," říká náměstkyně ministra Klára Hájková. Chystaný zákon klade důraz hlavně na vyšší informovanost případných dlužníků.
Podle ní jsou totiž problémem spotřebitelských smluv nejen nepřiměřené úroky, ale také celá řada dalších poplatků, smluvních pokut či podmínek, zejména nutný souhlas klientů s rozhodčí doložkou. Stejný názor má také předseda České bankovní asociace Josef Tauber. Ten upozorňuje, že stanovení úrokových stropů by mohlo vyhnat "rizikové klienty" z regulované sféry do rukou skutečných lichvářů. Vítá proto, že se chystaná regulace má týkat všech poskytovatelů úvěrů, nejen z řad bank.
Nový zákon o spotřebitelském úvěru, připravený ministerstvy financí a průmyslu a obchodu, se Česko v rámci Evropské unie zavázalo přijmout do června 2010. Podle zjištění Aktuálně.cz však má příprava zákona zpoždění, protože Legislativní rada vlády jej před pár dny vrátila navrhovatelům k dopracování.
Zdržení se nelíbí mistopředsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi, který na jaře navrhl právě zavedení maximální možné sazby RPSN u půjček. "Naším vzorem je slovenský model. Podobné stropy zavedly také Polsko, Nizozemí, Francie, Belgie, Itálie, Španělsko či Slovinsko," říká Sobotka. Sociální demokraté jsou podle něj připraveni "sladit" svůj návrh se zmíněnou komplexnější změnou, připravovanou vládou, ale obávají se, že na kompromis nebude dost času. "Těšíme se, až budeme tento vládní návrh projednávat ve sněmovně, ale zatím jej ještě neprojednal ani kabinet," postěžoval si místopředseda ČSSD.
Rozhodčí doložky zůstanou, ale s mírou
"Ještě je potřeba dořešit například otázku kompetencí při ukládání sankcí či odstranit některé nejasné formulace," upřesňuje mluvčí Legislativní rady vlády Simona Cigánková.
Složitá právní debata se vedla také kolem zvažovaného zákazu rozhodčích doložek u spotřebitelských úvěrů. Právě ty totiž někteří poskytovatelé půjček často zneužívají. Klára Hájková z ministerstva financí i náměstek ministryně spravedlnosti Marek Görges se však obávají, že úplné vyloučení rozhodčího řízení by vedlo k zahlcení běžných soudů, nehledě na nesystémovost tohoto opatření.
Ministerstvo spravedlnosti zároveň připravuje větší regulaci rozhodčích řízení. "Zvažujeme zpřísnění požadavků na osobu rozhodce, dále vedení seznamu rozhodců či možnost kárného řízení a v určité míře i možnost odvolání se u běžných soudů," říká Görges. Regulace vychází ze zásad Evropské komise, nesměřuje ale k úplnému potlačení rozhodčích řízení. I Evropská komise je totiž podporuje jako často rychlejší, efektivnější a levnější způsob řešení sporů oproti běžným soudům. "Klient ale musí vědět, co podepisuje. Rozhodčí doložka by neměla být nenápadnou součástí mnohastránkové smlouvy, napsaná drobným písmem a podobně," dodává Görges.
Více povinných informací
Podle nového zákona o spotřebitelském úvěru, který musí Česko přijmout do jara příštího roku, budou muset firmy nově poskytovat úplné informace o všech poplatcích spojených s úvěrem. Skryté poplatky se nepřipouštějí. "Přesně také definujeme vzorec, podle kterého se počítá Roční procentní sazba nákladů. Zahrne všechny poplatky, aby měl spotřebitel skutečné srovnání," upřesňuje Tomáš Bartovský z ministerstva průmyslu a obchodu, které na novince také spolupracuje. Zákon také zavede povinnost pravidelně informovat o změnách v úrokové sazbě.
Novinkou mají být i standardizované předsmluvní informace. "Všechny údaje budou stejně výrazné, žádné drobné písmo u všeobecných smluvních podmínek," upřesňuje Bartovský. Spotřebitel získá právo na kopii návrhu smlouvy o úvěru, kterou pak může projít s odborníkem. Zároveň získá právo od smlouvy do 14 dnů odstoupit bez udání důvodů.
Zákon také zavede princip odpovědného úvěrování s cílem zabránit předlužování spotřebitelů. Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů budou muset povinně prověřovat "finanční zdraví" žadatele a jeho schopnost splácet.
Stačí omezit úrokovou sazbu?
Poslanci KDU-ČSL, kteří mezitím přešli do TOP 09, navrhli letos na jaře uzákonit nejvyšší povolenou úrokovou sazbu. Hranice by se odvíjela od lombardní sazby, kterou stanovuje Česká národní banka. Podle návrhu Pavla Severy a Ladislava Šustra by roční úrok poskytnutého úvěru nesměl přesáhnout její sedminásobek. Například při lombardní sazbě 2,5 procenta by tedy maximální úrok činil 17,5 procenta ročně.
Jestliže by poskytovatel úvěru tuto hranici překročil, nehrozila by mu "jen" peněžní sankce nebo neplatnost sjednané smlouvy. Nově by jej bylo možné obvinit z lichvy podle trestního zákoníku, takže by mu hrozilo i vězení. Právníci však namítají, že trestného činu se může dopustit jen konkrétní člověk, nikoliv právnická osoba (firma).
Tomáš Prouza z poradenské společnosti Partners navíc upozorňuje, že takovou zákonnou regulaci lze snadno obejít. "Není totiž nic jednoduššího, než že stanovím nízkou úrokovou sazbu - a vedle toho budu účtovat vysoké měsíční poplatky," říká. Nestačí tedy jen omezit úrokovou sazbu, ale takzvaný ukazatel RPSN, tj. celkové náklady na úvěr.
Regulace podle Sobotky
S podobným návrhem přišli na jaře také sociální demokraté. Ve svém návrhu už berou v úvahu zmíněný ukazatel RPSN. Tedy celkové roční náklady, spojené s poskytnutím půjčky nad rámec splátek jistiny. "Kromě úroků zahrnuje také další související poplatky," říká stínový ministr financí Bohuslav Sobotka. Je pravděpodobné, že se ČSSD pokusí tyto stropy zanést do zmíněného vládního návrhu při projednávání ve sněmovně.
Podle ČSSD by se tato hranice odvíjela od repo sazby, stanovované Českou národní bankou. Ta v současnosti činí 1,25 procenta. U půjček do 9 999 korun by hranice RPSN činila 30 procentních bodů nad repo sazbu, celkem tedy 31,25 procenta. U půjček mezi deseti až třiceti tisíci by se k repo sazbě připočítávalo maximálně 25 procentních bodů. Půjčky nad 30 tisíc korun by pak mohly mít RPSN maximálně 20 procentních bodů nad repo sazbou.
Také Sobotka chce omezit dosavadní možnost, aby se spory ohledně spotřebitelských úvěrů řešily v rozhodčím řízení namísto běžného soudu.
| Půjčky v době krize: Kdy se vysoký úrok stává lichvou? Jak o nepřiměřených úrocích rozhodovaly české soudy? Kdy se smlouva řídí občanským a kdy obchodním zákoníkem? Víte, jaký je rozdíl mezi úrokem z prodlení a úrokem jako odměnou za půjčku? Čtěte srozumitelný přehled současné právní úpravy! |
