Praha - Společnost Samsung otevřela v komunitním centru Kotlaska svou první veřejnou lednici. Chce omezit plýtvání, nakrmit chudé a zároveň rozproudit život v Praze 8.
Do konce roku zprovozní další dvě lednice v Praze. A pokud se pilotní projekt osvědčí, rozšíří ho do dalších měst v České republice.
Veřejná lednice funguje tak, že do ní lidé, obchody či firmy mohou dávat potraviny a kdokoliv si je naopak může z lednice podle potřeby brát.
Kdo tedy například před odjezdem na dovolenou zjistí, že nestačil sníst nakoupené jogurty, zeleninu, mléko či maso a skončily by zbytečně v koši, může je uložit v lednici a věnovat ostatním.
"Průměrný Čech vyhodí každoročně do koše kolem 80 kilogramů jídla v hodnotě 20 tisíc korun. Zároveň ale roste počet lidí, kteří si nemohou dovolit kupovat kvalitní potraviny, hlavně senioři či matky samoživitelky," vysvětluje Veronika Doubnerová, manažerka projektu Samsung Bezezbytku.
"Cílem je propojit tyto skupiny. Pomoci těm, kdo to potřebují, a na druhé straně omezit plýtvání, a tím i šetřit přírodní zdroje a životní prostředí," dodává Doubnerová.
Pod hranicí chudoby žije v Česku téměř desetina lidí.
Samsung si pro svou první veřejnou lednici vybral místo, které jako centrum setkávání lidí žijících v okolí Kotlasky funguje už dva roky. Denně sem chodí v průměru dvacet lidí. Jsou to hlavně matky s dětmi, obyvatelé Prahy 8, lidé, kteří mají pronajaté zahrádky a pěstují na nich ovoce či zeleninu, i klienti Rubikon Centra, které se snaží najít práci bývalým vězňům a dát jim tak novou šanci.
"Jsem moc ráda, že taková lednice je. Využívala bych ji i několikrát týdně. Dnes jsem si vzala džus, který mi chutná, a nebudu tak muset v práci pít vodu," říká Ivana Krásová, která lednici využila na Kotlasce jako první. Bývalá vězeňkyně nyní pracuje jako uklízečka v drogerii dm i jako vrátná v Pražském kreativním centru.
Právě živý komunitní prostor sloužící různým skupinám lidí byl pro výběr místa pro firmu klíčový. V Česku už totiž několik veřejných lednic funguje, ale buď jsou určeny uzavřené skupině studentů (například na Rooseveltově koleji pražské Vysoké školy ekonomické) a neslouží tak všem, nebo se o ně nikdo nestará, a není tak možné garantovat jejich nezávadnost. Velká část lednic tak po několika měsících přestává svému účelu sloužit (například v kině Bio Oko).
| CO SE HODÍ DO KOMUNITNÍ LEDNICE | |
| Ano | Uzavřené, balené, originálně označené potraviny před datem spotřeby; čerstvé ovoce; čerstvá zelenina; čerstvé pečivo; neotevřené pasterizované mléko; jogurty; sýry; neotevřené ovocné šťávy, džusy; čerstvá vejce; konzervované a neotevřené potraviny |
| Ne | Prošlé potraviny; otevřené potraviny nebo s poškozeným obalem; vařené jídlo z domova nebo z jiného necertifikovaného zdroje; nepasterizované mléko; maso; ryby (vyjma konzervovaných ryb); alkohol či potraviny, které jej obsahují; energetické nápoje |
| Zdroj: Samsung Electronics Czech and Slovak; Byznys pro společnost | |
V komunitním centru se bude o jídlo starat koordinátorka, která pravidelně zkontroluje, zda jsou potraviny v lednici v pořádku, tedy například v originálním neporušeném obalu a před datem spotřeby. Zasáhla by i v okamžiku, kdyby se někdo opakovaně snažil lednici zneužít a vybírat si vše na úkor ostatních. "Ale neobáváme se, že by se něco takového stalo," říká koordinátorka Hana Kramlová, která bude mít lednici na starosti.
Do začátku prázdnin chce Samsung zprovoznit ještě další dvě lednice v Praze - v komunitním centru na Žižkově a v Holešovicích. Pokud se projekt osvědčí, hodlá ho firma rozšiřovat dál do větších měst v republice.
Vodítkem úspěchu jsou například veřejné lednice ve Velké Británii, které začaly vznikat v roce 2012. Nyní jich je v zemi 31 a dalších 30 čeká na otevření. Každá z nich "vydá" lidem každý měsíc v průměru 520 kilogramů potravin.
"Za listopad až leden se v rámci komunitních lednic podařilo přerozdělit celkem 21 521 kilogramů potravin," říká Catherine Darraghová, projektová manažerka organizace Hubbub, která zájemcům o provoz lednic radí, jak se mohou do veřejného projektu zapojit.
První veřejné lednice se objevily před šesti lety ve Velké Británii a ve Španělsku, poté se rozšířily do Německa, Indie či na Nový Zéland. Do Česka pronikly v roce 2016.
Globálně končí v koši podle iniciativy Zachraň jídlo zbytečně zhruba třetina celé potravinové produkce, což představuje přibližně 1,3 miliardy tun jídla. Do popelnic putuje 45 procent vypěstovaného ovoce a zeleniny, 35 procent ryb a mořských plodů, 30 procent obilovin, 20 procent mléčných výrobků a stejné množství masa.
Plýtváním se také ničí přírodní zdroje. Na jeden kilogram vyrobeného jídla se do atmosféry vypustí průměrně 4,5 kilogramu oxidu uhličitého. Produkce jednoho kilogramu hovězího masa spolkne až 15 tisíc litrů vody a na kilogram sýra je potřeba až pět tisíc litrů vody.
