Podle viceprezidenta komory Jiřího Milka se ale bude o akcích rozhodovat až na konci prázdnin. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza sdělil, že "agrobaronům" jde jenom o to, aby si uměle navýšili zisky na úkor zákazníků.
"Velmi vážně uvažujeme o nějakých akcích, jako jsou blokády, abychom upozornili na neutěšenou situaci, která tady ve výrobní vertikále je," řekl Doležal.
Podle Milka, který byl ministrem zemědělství v prvním kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO), by se o protestech mohlo rozhodnout na agrosalonu Země živitelka, který bude na konci srpna v Českých Budějovicích. Zde pravidelně zasedá vedení komory.
"Jde nám o to, abychom upozornili na chování obchodních řetězců. Zemědělci se nebudou přivazovat nikam ke svodidlům nebo blokovat ve velkém dopravu, ale spíše by šlo, pokud by se o tom rozhodlo, o blokování distribučních center nebo přímo samotných obchodů," dodal prezident komory.
Podle něj není možné, aby obchod v ČR dlouhodobě bohatl a zemědělci museli prodávat komodity za stejné ceny jako před desetiletím.
Komoře také vadí, že řetězce s ní nekomunikují. Zástupci komory, Zemědělského svazu ČR a Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků napsali proto v květnu dopis na centrály řetězců, které v ČR provozují obchody. Šlo o Schwarz Gruppe v Německu, Tesco ve Velké Británii, REWE Group v Německu a Ahold Delhaize v Nizozemsku.
Podle komory se v dopise psalo, že zemědělci chtějí vyjednat vzájemně výhodné podmínky, které umožní udržení dlouhodobých vztahů. "Po měsíci a půl, během kterých zmíněné zahraniční společnosti na dopis nereagovaly, byl nyní odeslán druhý dopis se stejnou výzvou k jednání, s jehož obsahem bude seznámena veřejnost," dodala komora.
Kartel odmítáme, říká svaz obchodu
Prouza dopisy komory komentovat nechtěl, neobdržel je. "Musím ale zdůraznit, že se ani SOCR ani jednotlivé obchodní řetězce nebudou nikdy účastnit žádných kartelových dohod, jaké chce uzavírat Agrární komora," sdělil v reakci prezident obchodníků.
Podle něj nejde komoře o české potraviny, ale o umělé navyšování zisku. "Takový postup jednoznačně odmítáme bez ohledu na to, jestli chtějí agrobaroni lidem vnutit své produkty pomocí kvót nebo pomocí blokád," uvedl.
Na konci května zveřejnila komora průzkum na základě odpovědí svých členských podniků, přičemž její členové požadují zákaz některých nekalých obchodních praktik, jako je například odběr zboží za podnákladové ceny.
Změny přitom měla přinést do české legislativy novela zákona o významné tržní síle, kterou se měla zavést do ČR evropská směrnice o nekalých obchodních praktikách. Zákonodárci měli na implementaci čas do začátku letošního května, což ale nestihli. Novelu ještě ani neprojednala vláda, podle Milka o ní budou reálně jednat až zákonodárci, kteří vzejdou z podzimních voleb.
Brambory jako letošní příklad
Podle květnového průzkumu mezi 191 členy komory se setkala s nekalými praktikami většina zemědělců. Třetina členů uvedla, že jsou vůči nim uplatňované nespravedlivé postupy pravidelně.
"Typickým příkladem letošního roku byly brambory, které zemědělci baličkám prodávali za výrazně podnákladové ceny. Farmářská cena činila za první čtyři měsíce letošního roku podle dat Českého statistického úřadu průměrně 3,85 Kč/kg zatímco v obchodech stály konzumní brambory ve stejném období 12,93 Kč/kg," uvedl už dříve Doležal.
To podle něj znamená, že základní cena suroviny od zemědělce se na finální ceně pro zákazníka podílí necelou třetinou. "Proto se také zemědělci na jaře rozhodli alespoň částečně produkci prodat na přímo ze dvora za ceny, které jsou výrazně pod cenami běžného obchodu," dodal. Doležal také argumentoval stoupajícími cenami vstupů, jako jsou obaly nebo pracovní síla.
Podle prezidenta Agrární komory ČR dochází k tomu, že se do Česka dováží potraviny za dumpingové ceny ze zahraničí, do řetězců se pak české zboží nedostane. Zemědělci proto pěstují plodiny, které budou finančně bezproblémové, jako je pšenice nebo řepka. Komora také navrhuje zvýšení stavů zásob potravin ve státních hmotných rezervách.
