V daňovém přiznání za rok 2013 na většinu lidí nečekají výraznější novinky oproti předchozímu roku. Změny k horšímu se ale dotknou některých podnikatelů, vydělávajících důchodců a lidí s příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy.
Trojici změn prosadila ještě vláda vedená Petrem Nečasem jako součást balíčku, který měl snížit tempo zadlužování České republiky.
S jakými novinkami tedy musí počítat všichni, kdo nyní podávají přiznání k dani z příjmů fyzických osob za uplynulý rok?
Živnostníci a další OSVČ
Pokud osoby samostatně výdělečně činné využijí takzvané výdajové paušály, nebudou moci současně uplatnit daňové slevy na dítě a na manžela či manželku. Dalších slev a odpočtů se však omezení netýká. Zůstává tedy zachována možnost využívat například základní slevu na poplatníka nebo odečítat úroky z úvěru na bydlení od daňového základu.
Při souběhu příjmů z více druhů činností, přičemž u některých poplatník bude využívat paušál a u některých ne, bude nárok na daňové úlevy zachován, pokud součet dílčích základů, u kterých byly paušály uplatněny, není vyšší než 50 procent celkového základu daně.
Samotná výše paušálů se nakonec nemění, přestože ministr Kalousek původně navrhoval jejich výrazné snížení na úroveň roku 2004.
U činností spadajících do paušálů ve výši 40 a 30 procent (svobodná povolání, autorské honoráře či příjmy z pronájmu) je však lze využít pouze u příjmů nepřesahujících dva miliony korun.
Důchodci s vlastními příjmy
O hodně peněz přijdou důchodci, kteří kromě penze mají i další zdanitelné příjmy. Nečasova vláda prosadila, že výdělečně činní příjemci starobních důchodů si již nebudou moci od daně z příjmů odečítat základní slevu na poplatníka v roční výši 24 840 korun. Poprvé se toto omezení vztahuje právě na příjmy z roku 2013.
V praxi si tak penzisté připlatí tisíce korun na dani z příjmů. Vedle důchodců pracujících jako zaměstnanci či brigádníci se tato novinka týká i živnostníků a dalších OSVČ, tedy například i penzistů s příjmy z pronájmu nebo malé fotovoltaické elektrárny na střeše vlastního domu.
Toto "úsporné opatření" se však nevztahuje na invalidní důchody (případně sirotčí či vdovské).
Lidé s nejvyššími příjmy
Lidé s příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy - tedy zhruba nad 100 tisíc korun měsíčně - zaplatí státu výrazně více než dosud. Jednak odvedou takzvaný solidární příspěvek, jednak se jich dotkne zrušení stropů pro odvody na zdravotní pojištění.
Kdo má na výplatní pásce 150 tisíc hrubého, odvede státu a pojišťovnám zhruba osm tisíc korun měsíčně víc oproti roku 2012. A například topmanažer s půlmilionovou hrubou měsíční mzdou přijde o zhruba 50 tisíc korun měsíčně.
Vedle samotného solidárního příspěvku ve výši sedmi procent (z příjmů nad tuto hranici) čeká lidi s vysokými příjmy ještě jedna povinnost: Sami si budou muset podávat daňové přiznání. Samozřejmě že mohou využít služeb daňových poradců, ovšem za jejich služby - na rozdíl od služeb účetních svého zaměstnavatele - budou muset platit.
Novinky pro příjmy za rok 2014
Druhá skupina změn je součástí „balíčku" prosazeného nakonec jako zákonné opatření Senátu. Začíná platit až počínaje příjmy za rok 2014, projeví se tedy v daňovém přiznání podávaném na začátku roku 2015.
Zvyšuje se maximální limit pro odpočet darů na veřejně prospěšné účely z dosavadních deseti na patnáct procent základu daně. Zvyšuje se také limit pro daňové osvobození příjmů z příležitostné činnosti z nynějších dvaceti na třicet tisíc korun ročně. Další změny se dotknou osvobození příjmů z prodeje cenných papírů. Mění se také pravidla pro darovací daň - nově spadá právě pod daň z příjmů. Zbytek dědické daně končí.
Další body z původní Kalouskovy daňové reformy, například zrušení výpočtu daně z takzvané superhrubé mzdy nebo omezení odpočtu u hypoték, mají podle už dříve schváleného zákona začít platit až počínaje příjmy za rok 2015. Nová vláda má tedy dost času na jejich změnu nebo zrušení.
