Praha - Minimální mzda zůstane i po Novém roce na dosavadní úrovni 8000 korun měsíčně. Vláda totiž překvapivě zamítla návrh ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09.
Drábek po letním jednání s odbory poslal do vlády dvě varianty. Podle první měla minimální mzda stoupnout o 400 korun, podle druhé o 500 korun.
"Podle vlády si však nyní nelze dovolit rozhodnout o zvýšení minimální mzdy, když nevíme, jakým způsobem se bude ekonomika České republiky vyvíjet," řekl Drábek k nesouhlasu ostatních ministrů.
Zjednodušeně řečeno: Firmám by vzrostly náklady, což by v době krize mohlo vést k dalšímu propouštění namísto zvýšení mzdy.
Českomoravská konfederace odborových svazů přitom chtěla, aby minimální mzda vzrostla o 15 procent, tedy na 9200 korun.
Zaměstnavatelé naopak trvali na nižší částce. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka si představovali nárůst o 300 nebo 400 korun. Hospodářská komora zpočátku připouštěla nárůst maximálně o 240 korun, ideálně však zachování současné úrovně.
Neprošel ani další návrh, na němž se Drábek v létě shodl s odbory i zaměstnavateli: Pro mladistvé zaměstance už neměla platit nižší sazba minimální mzdy. Podle odborů šlo o neodůvodněnou diskriminaci. "I tady se nakonec nic nemění," potvrdil ministr online deníku Aktuálně.cz.
Změna nejen pro nejhůře placené
Minimální mzdu pobírá jen kolem 40 tisíc lidí, tedy zhruba jedno procento zaměstnanců v podnikatelské sféře. Její zvýšení by se přesto dotklo i ostatních pracovníků.
Stouply by totiž i i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí. Výjimkou je nepodnikatelská sféra, odměňovaná podle platových tabulek.
O odlišení minimální mzdy podle regionů už Drábek neuvažuje. Tak jako dosud tedy zůstane jednotná pro celé území České republiky.
Změna po pěti letech
Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu Topolánkovy vlády se růst zastavil.
Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) ji poprvé a naposledy zvýšil k lednu 2007, a to o pouhých 45 korun. Podle něj však lidem zůstalo více peněz díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.
"Spotřebitelské ceny vzrostly od ledna 2007 o 14,6 procenta, takže se minimální mzda výrazně znehodnotila. Další růst cen se očekává v roce 2012 kvůli zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty," argumentuje nyní Českomoravská konfederace odborových svazů. Navrhované zvýšení o 15 procent má kompenzovat inflaci, respektive nárůst spotřebitelských cen za posledních pět let.
Drábek však podobně jako Nečas připomíná, že daňovými úpravami se od roku 2007 zvýšil čistý příjem nejhůře placených zaměstnanců o pět až 23 procent, zejména těch s dětmi.
Zvýší příjmy, nebo připraví o místo?
Odboráři se odvolávají na Evropskou sociální chartu, podle níž má minimální mzda dosahovat 68 % průměrné mzdy v dané zemi. Jedině tak může motivovat lidi s nižší kvalifikací, aby usilovali o zajištění obživy vlastní prací a nespoléhali se jen na pomoc státu, tedy podporu z peněz daňových poplatníků.
"V západoevropských zemích je oficiální minimální mzda většinou konstruována tak, aby její příjemce byl schopen uživit čtyřčlennou rodinu na úrovni alespoň životního minima," říká mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová.
Naopak zástupci zaměstnavatelů a pravicových stran obvykle zdůrazňují, že minimální mzda by měla být výrazně nižší. Jinak to prý zvyšuje náklady na pracovní místo, což paradoxně vede k nižší zaměstnanosti a vytváří tlak na obcházení zákona, například formou takzvaného švarcsystému.
Žádný skok, varují firmy
"Vnímáme určité objektivní faktory, které vytvářejí tlak na zvýšení minimální mzdy. Případný růst by však neměl mít formu výrazného skoku," říkal v létě mluvčí Svazu průmyslu a dopravy mluvčí Milan Mostýn.
"Je potřeba najít způsob, který nezatíží zejména malé a střední firmy, kde je vyšší podíl nekvalifikované fyzické práce," dodal.
Případný překotný růst by podle firem ohrozil jejich konkurenceschopnost, ekonomika by si jej nemohla dovolit.
Podle Hospodářské komory je nutné postupovat velmi opatrně, protože vývoj české a světové ekonomiky je nejistý, firmám porostou ceny elektřiny a dalších vstupů, zdražuje ropa, navíc dluhové problémy některých států mohou ve střednědobé perspektivě ohrozit růst ekonomiky i v Česku.
