reklama
 
 

Krize končí, Čechům rostou příjmy. Rozdíly se ale prohlubují

AKTUALIZOVÁNO 11. 6. 2015
Nová čísla od statistiků: Desetina nejbohatších domácností dala loni za nákup zboží či služeb 3,7krát více peněz než desetina nejchudších.

Praha - Krize v Česku skončila, potvrdil dnes dalšími čísly Český statistický úřad. Tuzemským domácnostem loni reálně stouply příjmy v průměru o 2,1 procenta, zatímco v letech 2011 až 2013 celkově o 5,2 procenta klesly. Růst spotřeby domácností byl loni nejvyšší za posledních šest let, ekonomika roste a stouply také firemní zisky.

Celkové hrubé disponibilní příjmy domácností loni podle statistiků vzrostly o 53,3 miliardy korun na více než dva biliony korun. Průměrný roční disponibilní příjem na obyvatele podle analytičky ČSÚ Drahomíry Dubské činil zhruba 212 tisíc korun.

Nejvyšší nárůst zaznamenaly mzdy a platy, na nichž zaměstnavatelé loni vyplatili v souhrnu téměř 1,32 bilionu korun, tedy o 50,5 miliardy korun více než v roce 2013.

"K největšímu nárůstu došlo ve zpracovatelském průmyslu, velkoobchodu, či oblasti zdravotní a sociální péče - tedy v odvětvích, kde se zároveň zvyšovala zaměstnanost," říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. "I přestože se mzda v těchto odvětvích v nominálním vyjádření zvýšila nejvíce, stále se nachází pod celkovým průměrem," dodává analytik GE Money Bank Petr Gapko.

Do disponibilních příjmů domácností se přitom vedle mezd či platů zahrnují příjmy z podnikání či majetku, sociální dávky, starobní důchody, ale také například přijaté půjčky, stipendia či zděděné prostředky.

"Takzvané disponibilní příjmy domácností jsou odrazem toho, jak se daří ekonomice. V případě, že český HDP i nadále poroste, projeví se to i na vyšším růstu disponibilních příjmů domácností," vysvětluje Novák.

Jak se liší výdaje domácností

Loni rostly také výdaje (meziročně o 1,7 procenta), které byly podle ČSÚ nejvyšší za posledních šest let. Důvodem je hlavně vyšší důvěra spotřebitelů, kteří přestávají mít strach z toho, že se jejich životní úroveň v brzké době opět zhorší. Kromě toho se zvýšila i kupní síla domácností.

Pokud by se obyvatel Česka rozhodl utratit celou loňskou průměrnou mzdu, která činila 25 686 korun, vystačila by mu například na 1117 kilogramů chleba, 159 kilo másla nebo 218 vstupenek do kina, vyplývá z dalšího průzkumu ČSÚ.

Desetina domácností s nejvyššími příjmy přitom utrácela 3,7krát více než desetina nejchudších domácností (pokud jde o "čistá peněžní vydání" podle ČSÚ). Například za péči o zdraví zaplatily 4,2krát více, za alkohol a tabák třikrát více.

Domácnosti s nejvyššími příjmy:

Položka Útrata byla vyšší (oproti nejchudším domácnostem)
Bytové vybavení, opravy 4,7krát
Doprava 3,7krát
Rekreace a kultura 3,9krát
Ostatní zboží a služby 4krát
Zdraví 4,2krát
Oděvy a obuv 3,2krát
Stravování a ubytování 2,9krát
Alkohol a tabák 3krát
Telekomunikační služby 2,2krát
Vzdělání 0,9krát

Výrazný rozdíl je také v podílu nezbytných výdajů. U desetiny nejchudších domácností tvořily výdaje na potraviny, nealkoholické nápoje či bydlení 47 procent jejich celkových výdajů. U nejbohatších domácností to bylo jen 35 procent.

Podle Nováka se tyto rozdíly dlouhodobě zvyšují. "Ceny nezbytných statků, jako jsou potraviny či výdaje za bydlení, rostou rychleji než ceny zbytných statků. Z toho mi vychází, že dochází k prohlubování těchto rozdílů," vysvětluje.

Statistici také upozorňují, že u desetiny nejchudších domácností jsou celkové příjmy tvořeny mzdami či platy jen z 51 procent a téměř třetinou k nim přispívají sociální příjmy, tedy především dávky od státu. Obtížně vychází s příjmy téměř devět z deseti těchto domácností, pro 97 procent jsou zátěží hlavně náklady na bydlení.

V desetině nejbohatších domácností mají mzdy a platy podíl na příjmech 64,7 procenta, dalších 24,2 procenta tvoří příjmy z podnikání.

Jak vycházejí domácnosti s příjmy:

Nejnižších 10 % Nejvyšších 10 %
S příjmy vychází obtížně 89,2 % 31,4 %
z toho s velkými obtížemi 34,9 % 1,8 %
s obtížemi 31,5 % 6,7 %
s malými obtížemi 22,8 % 22,9 %
Náklady na bydlení jsou zátěží: 97,3 % 72,1 %
z toho velkou zátěží 54,7 % 8,9 %
určitou zátěží 42,6 % 63,2 %

Právě náklady na bydlení jsou podle Nováka položkou, která rozpočty domácností zatěžuje jednoznačně nejvíce. "U nízkopříjmových domácností je navíc jejich finanční situace ztížena skutečností, že mnoho z nich nevlastní žádnou nemovitost," doplňuje. "V bydlení to jsou nejen energie - elektřina, voda, plyn, teplo. Ale i případné nájemné. U potravin je pak jasné, že spotřebu nelze omezovat do nekonečna," dodává analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.

Domácnosti s nejnižšími příjmy mají také podle ČSÚ více členů - v průměru 3,4, zatímco v desetině nejbohatších domácností bydlí jen 1,88 lidí.

autor: Tereza Holanová | 11. 6. 2015

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama