Krize končí, Čechům rostou příjmy. Rozdíly se ale prohlubují

Tereza Holanová Tereza Holanová
Aktualizováno 11. 6. 2015 13:57
Nová čísla od statistiků: Desetina nejbohatších domácností dala loni za nákup zboží či služeb 3,7krát více peněz než desetina nejchudších.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Krize v Česku skončila, potvrdil dnes dalšími čísly Český statistický úřad. Tuzemským domácnostem loni reálně stouply příjmy v průměru o 2,1 procenta, zatímco v letech 2011 až 2013 celkově o 5,2 procenta klesly. Růst spotřeby domácností byl loni nejvyšší za posledních šest let, ekonomika roste a stouply také firemní zisky.

Celkové hrubé disponibilní příjmy domácností loni podle statistiků vzrostly o 53,3 miliardy korun na více než dva biliony korun. Průměrný roční disponibilní příjem na obyvatele podle analytičky ČSÚ Drahomíry Dubské činil zhruba 212 tisíc korun.

Nejvyšší nárůst zaznamenaly mzdy a platy, na nichž zaměstnavatelé loni vyplatili v souhrnu téměř 1,32 bilionu korun, tedy o 50,5 miliardy korun více než v roce 2013.

"K největšímu nárůstu došlo ve zpracovatelském průmyslu, velkoobchodu, či oblasti zdravotní a sociální péče - tedy v odvětvích, kde se zároveň zvyšovala zaměstnanost," říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. "I přestože se mzda v těchto odvětvích v nominálním vyjádření zvýšila nejvíce, stále se nachází pod celkovým průměrem," dodává analytik GE Money Bank Petr Gapko.

Do disponibilních příjmů domácností se přitom vedle mezd či platů zahrnují příjmy z podnikání či majetku, sociální dávky, starobní důchody, ale také například přijaté půjčky, stipendia či zděděné prostředky.

"Takzvané disponibilní příjmy domácností jsou odrazem toho, jak se daří ekonomice. V případě, že český HDP i nadále poroste, projeví se to i na vyšším růstu disponibilních příjmů domácností," vysvětluje Novák.

Jak se liší výdaje domácností

Loni rostly také výdaje (meziročně o 1,7 procenta), které byly podle ČSÚ nejvyšší za posledních šest let. Důvodem je hlavně vyšší důvěra spotřebitelů, kteří přestávají mít strach z toho, že se jejich životní úroveň v brzké době opět zhorší. Kromě toho se zvýšila i kupní síla domácností.

Pokud by se obyvatel Česka rozhodl utratit celou loňskou průměrnou mzdu, která činila 25 686 korun, vystačila by mu například na 1117 kilogramů chleba, 159 kilo másla nebo 218 vstupenek do kina, vyplývá z dalšího průzkumu ČSÚ.

Desetina domácností s nejvyššími příjmy přitom utrácela 3,7krát více než desetina nejchudších domácností (pokud jde o "čistá peněžní vydání" podle ČSÚ). Například za péči o zdraví zaplatily 4,2krát více, za alkohol a tabák třikrát více.

Domácnosti s nejvyššími příjmy:

Položka Útrata byla vyšší (oproti nejchudším domácnostem)
Bytové vybavení, opravy 4,7krát
Doprava 3,7krát
Rekreace a kultura 3,9krát
Ostatní zboží a služby 4krát
Zdraví 4,2krát
Oděvy a obuv 3,2krát
Stravování a ubytování 2,9krát
Alkohol a tabák 3krát
Telekomunikační služby 2,2krát
Vzdělání 0,9krát

Výrazný rozdíl je také v podílu nezbytných výdajů. U desetiny nejchudších domácností tvořily výdaje na potraviny, nealkoholické nápoje či bydlení 47 procent jejich celkových výdajů. U nejbohatších domácností to bylo jen 35 procent.

Podle Nováka se tyto rozdíly dlouhodobě zvyšují. "Ceny nezbytných statků, jako jsou potraviny či výdaje za bydlení, rostou rychleji než ceny zbytných statků. Z toho mi vychází, že dochází k prohlubování těchto rozdílů," vysvětluje.

Statistici také upozorňují, že u desetiny nejchudších domácností jsou celkové příjmy tvořeny mzdami či platy jen z 51 procent a téměř třetinou k nim přispívají sociální příjmy, tedy především dávky od státu. Obtížně vychází s příjmy téměř devět z deseti těchto domácností, pro 97 procent jsou zátěží hlavně náklady na bydlení.

V desetině nejbohatších domácností mají mzdy a platy podíl na příjmech 64,7 procenta, dalších 24,2 procenta tvoří příjmy z podnikání.

Jak vycházejí domácnosti s příjmy:

Nejnižších 10 % Nejvyšších 10 %
S příjmy vychází obtížně 89,2 % 31,4 %
z toho s velkými obtížemi 34,9 % 1,8 %
s obtížemi 31,5 % 6,7 %
s malými obtížemi 22,8 % 22,9 %
Náklady na bydlení jsou zátěží: 97,3 % 72,1 %
z toho velkou zátěží 54,7 % 8,9 %
určitou zátěží 42,6 % 63,2 %

Právě náklady na bydlení jsou podle Nováka položkou, která rozpočty domácností zatěžuje jednoznačně nejvíce. "U nízkopříjmových domácností je navíc jejich finanční situace ztížena skutečností, že mnoho z nich nevlastní žádnou nemovitost," doplňuje. "V bydlení to jsou nejen energie - elektřina, voda, plyn, teplo. Ale i případné nájemné. U potravin je pak jasné, že spotřebu nelze omezovat do nekonečna," dodává analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.

Domácnosti s nejnižšími příjmy mají také podle ČSÚ více členů - v průměru 3,4, zatímco v desetině nejbohatších domácností bydlí jen 1,88 lidí.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 8 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy