Dobý den,

rozumím tomu , ze firmy s českým majitelem mají problém přidat, ale mám pocit, že dnes tu začínají převládat nadnárodní společností, především z automobilového průmyslu a ty by neměly mít problém ?

Dobrý den,
Takto jednoznačně to nevidím. I mezinárodní firmy působící v Česku si pečlivě hlídají své personální náklady a hledají balanci mezi náklady, zisky a udržením si kvalitních zaměstnanců. To, jestli se firma bude nebo nebude přidávat a kolik nezáleží na tom, jestli je mezinárodní a jak dalece se jí daří v jiných státech.
Děkuji všem za jejich otázky a přeji krásný víkend.

Pane inženýre Kozube jak je možné, že jsme na úrovni 2 třetin Německého HDP a naše mzdy jsou na 2 pětinách přepočteno na paritu kupní síly a produktivitu práce?
Pokud mému tvrzení "nevěříte" pak si prostudujte:
http://www.evropsky-rozhled.eu/prumerna-mzda-je-v-nemecku-ctyrikrat-vyssi-proc/
a
http://www.blisty.cz/art/75788.html
s pozdravemJaroslav P.

Dobrý den,
úplně s Vámi nesouhlasím. Podle Eurostatu jsou mzdy na cca 43 % (http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do)
Podle OECD je produktivita na cca 55 %. (http://bit.ly/1PuvUvA).
Nůžky tedy nejsou tak rozevřené, jak píšete.

dobrý den,
mám vš vzdělání a pracuji v oboru, ale nikdy jsem nebral víc, jak 18000 čistého.
když řeknu kolegům v německu nebo rakousku, že za stejně poctivou, kvalitní a rychlou práci beru 500eur měsíčně a ještě si oproti mnoha kolegům můžu pískat, neví, jestli se mají smát nebo mě litovat. za svou praxi už jsem pokryl náklady za studium, teď mě čeká vytvořit si rezervu třeba na založení rodiny, která je základem každého státu.
z čísel vidíte, že nedosáhnu ani na průměrnou mzdu v čechách, ani na proklamovaných 30% průměru eu, k tomu 5 měsíců dělám na stát, a přitom mě všechny služby a zboží stojí skoro stejně jako v unii. nemáte pocit, že je to v lepším případě uměle udržovaný stav, na kterém se podílí jak stát skrze rozhodnutí vlády a čnb, tak soukromá sféra, která využívá situaci, kdy poptávka po práci převyšuje nabídku; nebo v horším případě neschopnost institucí k tomu určených nastolit jasný plán a vytvořit prostředí na srovnání platů alespoň na 50% (ne-li více) unijního průměru? ceny jsme srovnat dokázali, tak proč ne platy?
Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
Průměrná mzda se počítá „hrubá“. Jak jsem psal níže, objektivnější je dívat se na mediánovou mzdu – ta je hrubého 22.230 Kč, po zdanění cca 17,5 tisíce. Máte tedy zhruba stejně nebo více než 50 % lidí.
Máte pravdu v tom, že v jiných zemích může být mzda ve stejném oboru výrazně odlišná. Ale to by přeci měl být důvod odejít za prací právě tam. Češi jsou konzervativní, za prací příliš nechtějí cestovat nebo stěhovat se. Právě to, že jinde je vyšší mzda, by měla být motivace se přestěhovat a mít se lépe.

Dobrý den, jak je to s tou produktivitou práce? Opravdu toho český zaměstnanec, zvlášť když pracuje v nějakém mezinárodním koncernu, zvládne míň než třeba Němec, Rakušan...? Nebo je pravda, že ČR v tomto ohledu skutečně zaostává, takže si menší mzdu zaslouží?

Dobrý den,
nechci srovnávat produktivitu práce v rámci jedné firmy v několika zemích. To je o nastavení personální politiky konkrétní firmy a nemám pro to žádná objektivní data. Ale zkuste se podívat na to z druhé strany - pokud má některá automobilka výrobní závod v Rusku - dává tamějším zaměstnancům české platy?
Když se dávím na produktivitu práce ČR versus průměr EU, tak odpověď je ano, zaostáváme. Německo je naopak nad průměrem EU.

Dobrý den, lze porovnat produktivitu práce a přidanou hodnotu například ve Škodě Mladá Boleslav s jinými automobilkami koncernu VW třeba přímo v Německu? A jak by dopadlo porovnání mezd? Pokud je tam rozdíl, proč tomu tak je? Děkuji.

Dobrý den,
Určitě to jde porovnat, ale taková data asi nejsou nikde veřejně k dispozici. Neporovnávejte jen mzdy, ale celkové náklady na život. Hlavně nezbytné výdaje, jako je bydlení, jídlo, některé služby atd.

Nabízí se spekulace, že za neochotu zvyšovat mzdy může být manipulace ČNB s kurzem koruny.

Pokud by zaměstnavatelé přidali peníze, tak by se mohla pohnout inflace s to by mohlo pana Singera vést k tomu, že přestal tiskutím peněz oslabovat kuzr koruny. Neboť vyvolání inflace je údajně hlavní oficiální důvod, kterým ČNB ospravedlňuje své konání.

Firmy nejsou hloupé a raději přijdou o nejisté zisky které by jim rozšíření výroby přineslo, než aby přišly o jisté zisky, které jim přináší ovlivňování kurzu koruny ČNB.
Osobně vidím v mém oboru dost nabídek k práci, ale když dojde řeč na peníze, tak se situace za poslední dva tři roky nezměnila.

Dobrý den,
„pomalý“ růst mezd bych rozhodně nesvaloval na ČNB. Jak jsem psal už níže, mzdy nikdy neporostou stejným tempem, jako roste ekonomika. Takové očekávání je nereálné. Firmy moc dobře ví, že pokud začnou zvyšovat mzdy, je to nevratný krok. Dlouhou dobu se jim nedařilo. Prošli jsme krizí, která měla dvě vlny, a trvala od roku 2008. Řada firem zásadně omezila své investice, nedávala téměř nic do obnovy svého vybavení, strojů, budov atd. Tyto investice teď čekají a mnohdy už probíhají. To jsou velké výdaje a neznamená to, že firmy tvoří zisky, které zůstávají na místě.

Dobrý den,
myslíte si, že když odboráři prosadí vyšší růst mezd ve svých firmách, tak se zvýší mzdy i v těch ostatních, bez odborů? Například proto, aby zůstaly konkurenceschopné?

Dobrý den,
Pokud by se něco takového stalo, vedlo by to jen k mírnému tlaku na okolní firmy. Pokud jen v některých firmách rostou mzdy, na republikové úrovni to nemá zásadní vliv na výši mezd. Může to ovlivnit mzdy v daném regionu a dané profesi. Na statistice v rámci celé ČR to u ostatních firem ale zásadně nepoznáte.

Dobrý den, prosím zkuste mi potvrdit nebo vyvrátit mou domněnku, že mzdy nerostou díky neuvěřitelně drahé práci, respektive díky nákladům na sociální a zdravotní pojištění? Když zaměstnanec na pásce vidí částku 20.000 Kč, zaměstnavatel musí odvést státu další cca 17.000 Kč (přesná čísla neznám) a to mi přijde jako opravdu drahá sranda... Pak se najednou odhlasuje, že státní zaměstnanci dostanou +3% k platu a ejhle, průměrná mzda roste a optický klam je na světě. Alespoň tak mi to přijde. Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
samozřejmě, že každý zaměstnavatel, když se rozhoduje o tom, kolik Vám dá mzdu, se dívá na to, kolik zaplatí celkově. Proto se také sledují tzv. celkové náklady práce. Rozhodování, kolik by měly být odvody, se řídí tzv. Laferovou křivkou. Zjednodušeně řečeno – pokud bude růst daňová zátěž, porostou výnosy pomaleji, až od určité chvíle začnou i s rostoucí daní klesat. Velmi těžko se dá v realitě určit situace, kdy snížení daňového zatížení povede k vyšším výnosům, protože firmy budou štědřejší při zvyšování mezd.
Mimochodem, nesledujte průměrnou mzdu, ale medián mezd. Ten má mnohem lepší vypovídací schopnost než průměr.

Dobrý den,
mám 22,500 čistého a jsem sama s dcerou. Pokud zaplatím vše kolem bydlení, veřejnou dopravu a školy nezbude na nic jiného než na jídlo. Nakupuji v sekáči a drogerii jednou za čas. Auto nemám, nepiju a prakticky nechodím do restaurace. Na dovolenou nejezdím, boty kupuji málokdy a jen ve slevě. Ze služeb využívám jenom kadeřníka a to jednou za dva měsíce. Kdybych měla více peněz, nakupovala bych samozřejmě a podporovala bych malé podnikatele i velké.
Takhle ale nepodporuji nikoho. A takových samozřejmě znám hodně. Máte opravdu dojem, že jako pracující s maturitou a platem lepším než některé ženy pomáhám ekonomice? Vše se opravdu odvíjí od platu. Dostanu více = více utrácím.

Díky za odpověď

Dobrý den,
pomáháte ekonomice více, než si myslíte. Přesně tím, co jste vyjmenovala. Zaplatíte bydlení, dopravu, školu. Ale i tím, že Váš zaměstnavatel za Vás platí odvody. Pomáháte tím udržovat koloběh peněz v ekonomice, který je nezbytný.

Vážený pane, myslíte si, že zahraniční společnosti zvýší mzdy, když je všeobecně známo, že se neradi stěhujeme za prací a jsme vázáni k našim domovům. V případě, že si velké nadnárodní společnosti vyhodnotí jaký je národ, jaké má zvyky, určitě toho využije. Asi nám to nevadí, že děláme za 1/3 průměrné mzdy v EU. Myslíte si, že příliv migrantů, mezi kterými jistě budou i vzdělaní lidé, nebudou snižovat cenu naší práce, která je ji nyní nízká? Co si myslíte o zvyšování efektivnosti práce, když den má 24 hodin kdekoliv v EU. Konstruktér ve Wolfsburgu kreslí stejně rychle a dobře jako v Mladé Boleslavi.

Dobrý den,
Děkuji za spoustu otázek. Musím říct, že rozhodně nepracujeme za třetinu mzdy EU. Hodnoty musíte přepočítat parity nebo standardu kupní síly (PPS/PPP). V tu chvíli už České mzdy nejsou až tak špatné, jako v zahraničí. I když naše mzdy často srovnáváme s Německými, neuvědomujeme si mnohdy tamější náklady na život – například nájemné. To ale není jediný důvod našich nižších mezd. Pokud se díváte na průměrnou mzdu v dané zemi, je správné si říct, jak je postavená ekonomika v této zemi. Kolik procent z ní tvoří průmysl, obchod, služby, zemědělství… Protože i v těchto oborech se silně liší mzdy a pokud budete mít ekonomiku postavenou jen jako „montovnu“, budou zde mzdy nižší, než pokud budete mít samé konstruktéry.

Když měli podnikatelé a fabriky hojnost, tak jsem pracoval za minimum mzdy. Teď jsem na ÚP a mám stejně. Proč si mám ničit zdraví pro ,,pána" který si mě neváží. Ocenění které mám za dobře odvedenou práci si můžu strčit výte kam. Až si nás budou vážit tak rádi prijdem do práce.

Dobrý den,
svým způsobem máte pravdu. Jedině za předpokladu, že zaměstnavatel nebude mít dostatek zaměstnanců za nabízenou mzdu, donutí ho to k tomu, aby zlepšil svou nabídku. K tomu ho nepovede nikdy věc jako minimální mzda. V některých oblastech to tak už je. Například svářeči, zámečníci nebo obsluha CNC strojů často mají vyšší platy než někteří vysokoškoláci. Je totiž po nich mnohonásobně vyšší poptávka.

Dobrý den, zaměstnanci jistě tvoří velké procento pracující síly, ale co živnostníci? Myslíte že už je čas a možnost alespoň trochu dohnat platovy rozdíl oproti západu?
Dekuji

Dobrý den,
jak jsem psal o něco níže, prostor pro růst mezd je, ale nečekejme, že teď začnou mzdy růst o 10 %. To je nereálné. Řada lidí by byla ráda, kdybychom už dohnali západ. Ale i země, se kterými se srovnáváme, rostou. Musíme tedy být mnohem rychlejší – výkonnější, než jsou tyto země, abychom je dohnali. A k tomu máme ještě daleko. Je to běh na dlouhou trať a nepřijde ani v roce 2020, ani 2030.

Dobrý den,občas lze slyšet,že vysoké mzdy mohou ohrozit českou konkurenceschopnost.
Vždyť to je přece nesmysl.Pokud by to byla pravda,tak nejkonkurenceschopnější ekonomiky na světě by byly ekonomiky Ghany nebo Bangladéše,které mají nízké mzdy a nikoliv ekonomiky Švýcarska či Švédska,které mají mzdy vysoké.Proč se tento blábol o nekonkurenceschopnosti při vysokých mzdách neustále opakuje?

Dobrý den,
máte pravdu v tom, že konkurenceschopnost se nedá měřit výší mezd, i když ji zásadně ovlivňuje. Pokud budeme srovnávat výši mezd, musíme ji srovnat s přidanou hodnotou na jednoho zaměstnance nebo produktivitou práce. V tomto srovnání je pak jasné, že Ghana i Bangladéš budou na chvostu žebříčku právě Švýcarsko v popředí.
Pokud by skokově vzrostly mzdy, tak zboží, které se v Česku vyrábí, zdraží. Pak by najednou motorka vyrobená v Česku nestála 3 tisíce euro, ale 4 tisíce. Koupil by si ji pak ještě někdo? Pozice našich firem v zahraničí by najednou padla.

Dobry den pane inzenyre.
Zajimalo by mne, do jake miry podle Vas ovlivnuje pomaly rust mezd nase laska k zamestnani na dobu neurcitou. Neregulovaly by se mzdy samy trhem v pripade pravidelneho obnovovani smluv? (Tedy kdyby meli jak zamestnanci, tak zamestnavatele na toho druheho mnohem vetsi paku?)

Dobrý den,
chápu, kam otázkou míříte. Trh práce je opravdu velmi neflexibilní. Pokud se podnikům nedaří a potřebují omezovat náklady, tak personální výdaje tvoří značnou část rozpočtu. To jim dává jen velmi omezené možnosti, jak reagovat a řešit dočasné problémy. Taková možnost by ale výrazně nahrála zaměstnavatelům a zaměstnanci by byli v mnohem horší pozici.
I když si mnohdy stěžujeme na strnulost českého trhu práce, ve srovnání s Německem či Francií jsme na tom stále ještě velmi dobře. Tam jsou někteří zaměstnanci silně chránění zákony a jejich propuštění je téměř nereálné.

Dobrý den, odpovídá růst průměrné mzdy o 2,7 procenta tomu, že ekonomika roste o čtyři procenta? A neselhala tady politika ČNB, která spoléhala právě na to, že firmy zisky ze slabší koruny pošlou dál zaměstnancům?

Dobrý den,
děkuji za první otázku. V podstatě to odpovídá tomu, co si ekonomika může dovolit. Nedá se očekávat, že by mzdy rostly stejným tempem jako HDP. To by pak musely klesat v roce 2009 o více jak čtyři procenta. A to se nestalo. Stejně jak si mzdy držely určitou hladinu, tak nyní nekopírují tempo růstu. Pro zajímavost – v roce 2006 rostla ekonomika o více než 7 %. Mzdy o 4 %. Ani tehdy mzdy nekopírovaly svým tempem HDP.
Pokud bychom teď zásadně začali zvyšovat mzdy, ničemu by to příliš nepomohlo. Ekonomika by začala být ještě více volatilní – skokově by rostly mzdy a pak zase stagnovaly, nebo klesaly. Je to stejné, jako byste jel s autem stylem brzda-plyn.
Intervence v tomto byly podle mě správné. Předpoklady, které k nim vedly, byly správné a obavy z deflace byly na místě. O tom, co by se stalo kdyby… se můžeme jen dohadovat.