Praha - Poslední penzijní fond oznámil, jaké zhodnocení připíše za rok 2012. Rčení "nejlepší nakonec" však tentokrát neplatí - naopak.
Penzijní fond Generali připíše za minulý rok jen 1,2 procenta, čímž je nejhorší mezi devítkou fondů, které v loňském roce nabízely "staré" penzijní připojištění.
Ani jeden z devíti fondů nedokázal loni porazit inflaci. Jejich výnosy srazila hluboko pod tři procenta ekonomická krize a následná stagnace, současně zapůsobilo především zvýšení spodní sazby DPH z 10 na 14 procent, které vyhnalo průměrnou inflaci v loňském roce na 3,3 procenta.
Samotné zhodnocení penzijních fondů tak loni nestačilo na zachování reálné hodnoty uložených peněz. Spolehlivě se o to ale opět postaral státní příspěvek, který úsporám na důchod přidal v průměru další zhruba 2,5 až tři procenta a posunul tak celkový výsledek nad inflaci.
Nejlepší zhodnocení za minulý rok připsaly svým klientům penzijní fondy Aegon a České pojišťovny, které se jako jediné dostaly přes hranici dvou procent (2,21 a 2,2 procenta).
| Čtěte také: Nové penzijní připojištění? Nezájem, říkají čísla Sečteno: Nové penzijní fondy zaujaly jen 75 tisíc lidí Znárodnění penzijních fondů? Jak dopadly za hranicemi |
Nejvíce zklamaní pravděpodobně budou noví klienti penzijního fondu Allianz. Ten v minulém roce rekordně zvýšil počet svých účastníků o 130 procent na téměř půl milionu. Lákal je právě hlavně na nejlepší zhodnocení, které připisoval v předchozích „krizových" letech.
Už za rok 2011 sice výnosy u Allianz klesly z předchozích tří procent na 2,69 procenta, i to ale stačilo na uhájení postu nejlépe vydělávajícího penzijního fondu v Česku. Výsledky za rok 2012 ale přinesly pád do průměru (1,85 %).
Kompletní výsledky ukazuje následující tabulka.
V krizi inflace vítězí...
Průměrné výsledky za posledních pět let, které lze označit za krizové, ukazují, že všechny fondy spadly svým zhodnocením pod inflaci.
Hlavně v letech 2008 a 2009 se na tom podepsaly ztráty především z akciových obchodů, když tyto cenné papíry v době „rané" krize ztratily desítky procent z původní hodnoty.
Následně se začaly obecně projevovat klesající úroky v ekonomice a výrazný vliv měla i vysoká inflace v roce 2008 (6,3 %) a naposledy také v roce 2012 (3,3 %).
Výsledek tohoto mixu faktorů ukazuje následující tabulka.
... předtím ji fondy porážely
K jak velkému obratu v posledních pěti letech došlo, ukazuje další tabulka, která zobrazuje průměrné výnosy fondů v pěti letech před vypuknutím krize.
V tabulce nenajdete penzijní fond Aegon, který v Česku začal působit až od roku 2007, zbylých osm fondů ale tehdy nemělo problém inflaci v průměru porazit o procento a více.
Reálně tak fondy v tomto období po započtení státního příspěvku v průměru připisovaly čtyřprocentní zhodnocení ročně.
Změny od roku 2013
Od roku 2013 spustila vláda Petra Nečase hlavní část své důchodové reformy. Ta vedle zavedení druhého pilíře změnila i pravidla penzijního připojištění - třetího pilíře.
Přečtěte si také:
Penzijní připojištění se starými podmínkami se „prodávalo" jen do konce listopadu 2012. O toto pojištění s garancí "nezáporného zhodnocení" měli lidé na poslední chvíli velký zájem, celkový počet smluv v tomto systému překročil hranici 5,1 milionů.
Původních devět fondů se starými podmínkami (vedle zmíněné garance jde o možnost výsluhové penze či výplaty úspor v šedesáti letech) se „zakonzervovalo" v takzvaných transformovaných fondech.
V takzvaném třetím pilíři od roku 2013 nabízí penzijní připojištění (přejmenované na doplňové penzijní spoření) deset penzijních společností. Nově jsou mezi nimi Conseq a Raiffeisen, naopak ubylo Generali, které jen prodává fondy Penzijní společnosti České pojišťovny.
Nový systém penzijního připojištění už nenabízí garanci nezáporného zhodnocení. Na druhé straně tím však končí omezení, které fondům bránilo v odvážnějším investování a - teoreticky - v možnosti vyššího zhodnocení úspor. Lidé si nyní mohou vybrat z různých investičních strategií.
Pro nové i staré fondy (smlouvy) se změnil systém vyplácení státního příspěvku. Zatímco ještě v minulém roce bylo možné získat minimální příspěvek ve výši 50 korun už za vklad 100 korun měsíčně, od roku 2013 se hranice vkladu pro získání minimálního příspěvku zvýšila na 300 korun. Zároveň s tím ale vzrostla také výše maximálního státního příspěvku.
Při měsíční úložce v rozmezí od 300 do 999 korun státní podpora nově činí 90 korun plus 20 procent z částky přesahující 300 korun. Za tisíc a více korun pak od státu získáte 230 korun. Dříve bylo maximum sice možné získat už při úložce ve výši 500 korun, ale jeho výše činila 150 korun.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!
