New York - Hypoteční krize - termín, který se neoddělitelně pojí k současné americké ekonomice. Nicméně problém se neudržel za oceánem a ochromil kapitálové trhy po celém světě.
Podle posledních odhadů analytiků Lehman Brothers v jejím důsledku celkem odepíší světové finanční domy kolem 400 miliard dolarů. Tento odhad přitom patří mezi ty optimističtější.
Ananlýza Goldman Sachs totiž ještě dříve odhadovala, že se suma, jíž banky v důsledku krize odepíší, bude pohybovat mezi 600 miliardami až 1,2 biliony dolarů.
| Čtěte také: Akciová panika nebere konce, Asie i Česko opět klesají |
Dalším přímým důsledkem hypoteční krize je i 34 tisíc propuštěných zaměstnanců firem z Wall Street. Podle vyjádření bývalého šéfa centrální banky USA Alana Greenspana je šance, že krize vyvrcholí recesí asi 50:50.
Jak to začalo? Po pár dnech bude krizi konec, věřili všichni
Začátek přitom vypadal poměrně nevinně. První problémy s takzvanými sub-prime půjčkami pronikly na povrch v první polovině srpna loňského roku. Nikdo však nepředpokládal, že by se z nich mohla vyklubat krize kapitálových trhů.
Takové tvrzení by asi odborníci v půli srpna považovali za sci-fi. Jak ale vyplouvaly další a další informace o problémech způsobených "levnými hypotékami", používalo se slovo krize stále častěji.
Vážnost situace potvrdila i americká centrální banka (Fed), když její šéf Ben Bernanke v září prosadil snížení úrokových sazeb o půl procentního bodu na 4,75 procenta.
Na trzích vzápětí zavládlo nadšení, že je další růst krize zažehnán. "Otevřeli jsme šampaňské a sušenky," prohlásil tehdy Alan Skrainka, analytik společnosti Edward Jones.
| Rozhovor s odborníkem: Expert: Bude-li krize pokračovat,hrozí pád dalších bank Rozhovor: Krize v USA je krizí jedné domácnosti |
Hlavy analytikům však ihned zchladily statistiky vydané státními úřady. Jen v Minnesotě totiž stoupl počet zabavených realit meziročně o 50 procent z 11 tisíc na 22 tisíc. Mnohým začalo být jasné, že první zásah centrální banky nebyl konečný.
Countrywide, první obr padající do propasti
První velkou ranou pro americké hospodářství bylo oznámení pádu největší hypoteční banky v USA Countrywide. V lednu letošního roku ji musela spasit Bank of America, která do ní napumpovala čtyři miliardy dolarů.
Ta přitom již v létě do banky investovala dvě miliardy dolarů poté, co se o možných vážných problémech začalo mluvit.
Jen pár dní nato zažalovalo americké město Cleveland 21 bankovních institucí. Důvodem bylo poskytování sub-prime půjček nízkopříjmovým skupinám obyvatel, což podle města způsobilo abnormální nárůst kriminality.
"V porovnání s organizovaným zločinem nebo drogami v tom nevidím rozdíl. Na čtvrti to má stejný dopad jako obchod s drogami," odůvodnil žalobu starosta Clevelandu Frank Jackson.
Město tajilo, o které banky konkrétně jde. Nicméně většinu těch bank, o kterých se spekulovalo v médiích, později problémy postihly nejvíce.
| Čtěte také: Fed dává bankám injekci proti bolesti |
To se již blížil druhý zásah centrální banky. V lednu Fed oznámil snížení úrokových sazeb o rekordního 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta. Tím však státní intervence neskončily.
Vláda totiž oznámila plány na pomoc stagnující ekonomice. Rodinám poskytne šeky až v hodnotách 1 200 dolarů, což v celkovém součtu mělo státní pokladnu přijít až na 100 miliard dolarů.
Čtěte souvislosti
- Vyšetřování krize
Na krizi hypoték si posvítí i americká FBI - HSBC
HSBC odepsala kvůli hypotékám 17 miliard dolarů - Bear Stearns
JPMorgan zvýšila nabídku na koupi Bear Stearns - UBS
UBS dnes oznámila rekordní ztrátu kvůli hypotékám
Švýcarská UBS hlásí další ztráty. Spoléhá na akcionáře - Credit Suisse
Další oběť amerických hypoték. Credit Suisse klesl zisk
Vyvrcholením pak bylo ohlášení rekordního meziročního propadu na americkém trhu s nemovitostmi. Ten dosáhl 26,4 procent.
Hypotéky vyšetřuje FBI
Do již tak nepřehledného spletence státních a soukromých intervencí se přimotala ještě FBI. Ta oznámila, že vyšetřuje 14 blíže nespecifikovaných bankovních subjektů v souvislosti se sub-prime půjčkami. V tu chvíli se propadly akcie Countrywide na třináctileté minimum.
Začátkem února švýcarská banka UBS definitivně potvrdila černé předpovědi, když vykázala ztrátu ve výši 4,4 miliardy švýcarských franků. Samotná krize ji podle zveřejněných údajů připravila celkem o 12,5 miliardy franků.
Další bankovní obři poté ohlásili výrazný pokles zisků. Ten dosáhl například u německé Commerzbank 44 procent na 201 milionů eur. Pokles zisku na 1,3 miliardy eur vzápětí ohlásila i Crédit Suisse.
A lavina pokračovala za několik dní oznámila britská HSBC, že odepíše 17,2 miliard dolarů, francouzská Crédit Agricole pak avizovala, že kvůli úvěrům přišla o 3,3 miliard eur.
Banku Bear Stearns pak těsně před totálním krachem zachránila konkurenční JPMorgan, když se s centrální bankou a senátní komisí dohodla na odkupu 11,5 milionů akcií. Informovala o tom minulý pátek. Za jednu akcii tak dala 12,24 dolarů.
Oznámení americké centrální banky, že nabídne investičním bankám injekci o velikosti 100 miliard dolarů, pak již nijak absurdně nepůsobilo. A to ačkoli se tak poprvé v historii stane u investičních bank.
