Praha - Papírování kolem pracovní neschopnosti bude od 1. prosince jednodušší. Lékařům tak klesne zbytečná administrativní zátěž a náklady asi o třetinu proti dosavadnímu stavu.
Na zjednodušení formulářů se vzácně shodli exministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) se svým předchůdcem ve funkci a stínovým ministrem za ČSSD Zdeňkem Škromachem. Příslušný návrh novely podepsal prezident republiky Václav Klaus v srpnu.
Nečas i Škromach neočekávají výrazně vyšší výdaje na tisk nových formulářů. "Koncem letošního roku by stejně musely být vytištěny nové tiskopisy, neboť se vyčerpá zásoba těch dosavadních. Určité výdaje si sice vyžádá příprava vzorů nových tiskopisů, budou však zanedbatelné," vysvětluje Škromach.
O jeden díl méně
Nový tiskopis bude mít "jenom" pět dílů. To lékařům mimo jiné usnadní jeho vkládání do standardní obálky. Lékaři si mimo jiné stěžovali, že šestidílný tiskopis Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti je obtížně propsatelný, při použití některých prostředků nejde propsat vůbec. "Po rozboru situace jsme se shodli, že některé díly tiskopisu lze považovat za zbytné," říká Škromach.
Rubrika "Schopen práce od" je nahrazena rubrikou "Neschopen práce do". Ošetřující lékař tak uvádí poslední den trvání dočasné pracovní neschopnosti, a nikoliv den, od kterého je pojištěnec schopen práce (jako tomu bylo dosud).
Za poštovné ušetří lékaři i díky další změně. Tou je prodloužení lhůty pro zasílání tiskopisů správě sociálního zabezpečení. Dosud je musí lékaři odeslat nejpozději druhý pracovní den po zjištění pracovní neschopnosti u pacienta. Správa sociálního zabezpečení přitom prvních 14 dnů tento tiskopis prakticky nepotřebuje, protože první dva týdny nemoci obvykle neproplácí lidem ona, ale jejich zaměstnavatelé. Lhůta pro odeslání se tak nově prodlouží na tři pracovní dny. Díky tomu nebudou muset lékaři odesílat formuláře každý den, ale hromadně třeba jednou za dva nebo tři dny.
Hlášení o změně dočasné pracovní neschopnosti však lékař musí nadále posílat správě sociálního zabezpečení nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy o ní rozhodne.
Zjednodušení také u ošetřovného
Ještě jednodušší má být papírování v případě, kdy zaměstnanec není nemocný, ale potřebuje ošetřovat nemocného člena rodiny. Formulář nazvaný Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) se podle návrhu ztenčí z pěti na dvě části.
Lékař bude nově předávat tiskopis ohledně ošetřovného jen pojištěnci (osobě, která požaduje ošetřovné), nikoliv také správě sociálního zabezpečení. Pojištěnec předá formulář svému zaměstnavateli a ten pak teprve správě sociálního zabezpečení. Aby nedošlo ke zdržení výplaty ošetřovného, které na rozdíl od nemocenské vyplácí stát už od prvního dne nemoci (byť zpětně), je zaměstnavatel povinen předat tento formulář "neprodleně".
Schválená změna také zpřesňuje dosavadní text zákona tak, aby zbylé části tiskopisu nesměly obsahovat statistickou značku diagnózy nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu odvodit. Důvodem je právě fakt, že tiskopis se dostane k zaměstnavateli.
Nově bude moci lékař ukončit potřebu ošetřování člena rodiny do budoucna (nejvýše tři kalendářní dny dopředu). "Obdobně je tomu i při ukončování dočasné pracovní neschopnosti, kterou může ošetřující lékař také ukončit až tři dny dopředu," vysvětluje Škromach.
| Čtěte také: Další dopad balíčku: Méně peněz za ošetřování dítěte Zákaz práce při neschopence? Omyl, můžete si přivydělat |
Proplácení nemocenské mělo zpoždění
Nový systém vyplácení nemocenských dávek (z nichž se hradí také ošetřovné a peněžitá podpora v mateřství) platí od letošního ledna a je součástí změn zavedených exministrem Nečasem. Mezi zásadní změny patřilo neproplácení prvních tří dnů nemoci nebo naopak zvýšení mateřské. Nečekaným důsledkem novinek však bylo zpoždění při výplatě dávek.
Lidí, kteří marně čekali na nemocenskou, tedy na jediný příjem v době nemoci, byly tisíce. Podle oficiálního vyjádření České správy sociálního zabezpečení mohou za problémy především zaměstnavatelé, kteří neumějí o výplatu nemocenské pro své lidi správně a včas požádat. I to je důsledek změny, podle níž od 4. do 14. dne proplácejí nemoc zaměstnavatelé a pak až teprve stát.
Neoficiální komentáře pracovníků okresních správ však naznačují, že vše neběží tak hladce, jak vedení správy tvrdí. Nedaří se jim dodržovat zákonem stanovenou lhůtu. I proto už úřad nabral brigádníky, aby mu s nečekaným návalem práce pomohli.
Podle vyjádření ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky z tohoto týdne dochází ke zpoždění už jen v Praze 8, jinak jsou dávky vypláceny včas - naprostá většina dokonce do 10 dnů.
| Čtěte také: Nemocní zůstávají bez peněz. Úřady viní zaměstnavatele Spočítejte si, kolik letos dostanete během nemoci |
