Zákon je zákon. Odškodné firmám ovšem zaplatí lidé z daní, připomínají ekonomové

Pavla Adamcová Jan Nevyhoštěný Pavla Adamcová, Jan Nevyhoštěný
25. 4. 2020 6:30
Rozhodnutí soudu, který zrušil část opatření z pera ministerstva zdravotnictví kvůli pandemii koronaviru, považují oslovení právníci a ekonomové za správné. Zákony podle nich porušovat nelze a stát by měl přijmout, že za opatření, která sám přijal, ponese následky. Někteří z nich nicméně upozorňují, že v reálu náklady za případně vzniklé škody podnikatelů neponese "stát", ale daňoví poplatníci.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Znova: vláda vlastně žádné peníze nevydělává, má jen to, co vybere na daních. Včerejší rozhodnutí městského soudu tak v podstatě znamená jen to, že se zvyšuje šance, že škodu za zavřené obchody a restaurace neponesou dotčení podnikatelé a firmy, ale všichni daňoví poplatníci," píše člen Národní ekonomické rady ČR (NERV) a ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda ve svém příspěvku na sociální sítí Twitter.

Soud ve čtvrtek zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby v Česku. Formu ministerských opatření místo rozhodnutí vlády zvolil kabinet už podle tehdejších slov ministryně financí Aleny Schillerové právě proto, aby se firmy nemohly domáhat ušlého zisku a připravit tak státní kase, potažmo občanům ČR, obtížně vyčíslitelné obrovské výdaje.

"Nechceme, aby se opakovala kauza Diag Human," upozornila Schillerová na mezinárodní arbitráž z devadesátých let, která se vleče již několik desetiletí. Kauza má svůj počátek v tehdejší ochraně mezinárodních investic v tuzemsku a švýcarská firma českého podnikatele Josefa Šťávy se v ní domáhá domnělého ušlého zisku.

Konkrétně soud ve čtvrtek zrušil opatření z 26. března a 17. dubna, která se týkají omezení maloobchodního prodeje, a opatření z 23. března a 15. dubna, jež omezují volný pohyb osob. Na základě verdiktu soudu kabinet následně opatření přijal v zákonné formě - tedy jako krizová opatření. 

"Podle mého názoru je správné, že soud vyhodnotil jako nepřijatelné, že vláda obešla krizový zákon. Soud tím vyjádřil přesvědčení, že v době nouzového stavu má vydávat krizová opatření vláda svým usnesením, nikoli toto obcházet a nechat ministra zdravotnictví suplovat její pravomoci extenzivním výkladem zákona o ochraně veřejného zdraví," vysvětluje pro Aktuálně.cz partner advokátní kanceláře Havel & Partners Petr Kadlec.

Podnikatelům se tak nyní otevírá cesta k možné náhradě škody. "Toto rozhodnutí soudu posiluje pravděpodobnost úspěchu žalob na náhradu škody, a to jak na základě krizového zákona, tak nově na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem," popisuje Kadlec.

Zároveň připomíná, že hromadné žaloby v Česku nejsou možné, soud by ale brzy mohl rozhodnout takzvaný precedenční spor, podle kterého se budou řídit další takové případy. "Takový postup by byl vhodný pro justici i z důvodu jejího očekávaného zahlcení," připomíná Kadlec.

Stát = daňoví poplatníci

Otázka náhrady škody vzniklé přijatými vládními opatřeními je nyní podle ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka práce pro právníky. "Nicméně když to logicky vyhodnotíme, je zřejmé, že k výraznému omezení aktivity v nemalé části ekonomiky muselo dojít z epidemiologického důvodu, zároveň není možné porušovat zákony, výsledkem je, že by vláda měla akceptovat, že potenciálně ponese náklady opatření, která přijala," domnívá se ekonom.

Zároveň ale připouští, že náklady by ve skutečnosti nenesl stát, ale daňoví poplatníci. "Pokud tyto náklady ponese stát, může je vláda zaplatit vyššími daněmi nebo zvýšením státního dluhu, což jsou ale jen budoucí daně," dodává Marek.

Česká ekonomika podle ekonoma ČSOB Petra Dufka utrpěla hluboké šrámy i bez různých omezení. "Proto rozhodně nemusí automaticky platit, že by třeba neuzavření restaurací znamenalo, že budou stále plné jako dříve, a tedy i zisky skvělé jako v minulých letech a podobně," připomíná. "Nebude to jednoduché, nicméně jak je vidět už nyní, stát - tedy daňoví poplatníci - už nyní vynakládá desítky miliard korun na sanaci ekonomiky," vysvětluje Dufek.

O tom, jestli jim bude naloženo na bedra ještě více, může podle něj rozhodnout opět jen soud.

Marek navíc připomíná, že i kdyby nakonec k úhradě škod ze strany státu došlo, bude tou dobou již řada firem a živností "po smrti". "Lepší by bylo udržovat firemní pacienty při životě rychlou finanční podporou než posílat odškodnění 'post mortem'," dodává ekonom.

Pro stát má podle Kadlece z kanceláře Havel & Partners poskytování veřejných podpor k náhradě škod způsobených mimořádnými událostmi výhodu v tom, že může prioritizovat odvětví a limitovat výši.

"Zároveň tento typ podpory de facto eliminuje v rozsahu, v jakém je podpora poskytnuta, nárok na náhradu škody. A není ani vyloučeno, že stát bude požadovat, aby se podnik náhrady škody ve zbývajícím rozsahu vzdal. Výhodou pro podnik je v takovém případě to, že náhradu dostane podstatně rychleji," dodává právník. Stát totiž neodpovídá za škody vzniklé pandemií, ale pouze za škody způsobené krizovými opatřeními.

Zaplatí ušlé zisky ti nejchudší?

V případě náhrady ušlého zisku státem navíc teoreticky dojde k paradoxní situaci. Někteří ekonomové a sociologové totiž upozorňují, že na řadu státních dotací či podpor doplácejí ve skutečnosti hlavně ti nejchudší. Zatímco přímé či nepřímé daně totiž platí všichni stejné, ti nejchudší na řadu dotací a výhod nedosáhnou, a tak nemohou své peníze čerpat zpět.

Jako příklad bývá uváděna třeba státní podpora stavebního spoření. Zatímco na vyplácenou podporu přispívají státu z daní všichni stejně, samotné spoření, a tedy i čerpání dotace, si často mohou dovolit jen ti bohatší, kterým z výplaty pravidelně zbudou peníze. Podle tohoto modelu tak chudí vlastně přispívají na spoření bohatým.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy