Česko podle Horské nemělo v minulosti k vytváření rezerv politickou vůli. "My, co jsme volali po rezervách, jsme byli kritizováni za zbytečné strašení a za asociálnost," řekla ekonomka. Ideálním řešením by podle ní do budoucna byly nižší výdaje státu. "Ale to se povede jen málokdy. Není populární škrtat v rozpočtech," připomněla.
"Scénář zvyšování celkového daňového zatížení je podle mého názoru velmi pravděpodobný. Nejde ale jen o zvyšování daní, ale i změnu jejich struktury - modernizaci -, aby lépe postihovala ekonomické procesy v moderní ekonomice. Myslím, že nás čeká ostrá diskuse nad tématem, co a jak zdaňovat. Daňové zatížení práce (mezd) je již nyní vysoké. Půjde se spíše cestou zdanění majetku a kapitálu," popisuje v on-line rozhovoru Horská.
Vysoké inflace spotřebního zboží jako v 90. letech minulého století se Horská neobává. Růst cen se ale podle ní může projevit jinde - u akcií, finančních aktiv, cen nemovitostí. "Ceny v určitých méně atraktivních lokalitách mohou poklesnout, ale nečekám plošný a trvalejší pokles. Někdo naopak ale očekává dlouhou recesi a propad cen nemovitostí. Je těžké teď cokoliv odhadovat," dodává.
Vláda to nedomyslela
Vláda podle Horské při zavedení plošné karantény nedomyslela důsledek svých kroků a jejich dopad na ekonomiku. "Dokazuje to překvapení z oznámení automobilek o uzavření závodů. Nikdo z nich nic nepočítal. Chyběla diskuse, rozhodovalo se na nejvyšší úrovni bez reflexe dopadů do ostatních aspektů našeho života," domnívá se Horská.
Vážná je podle ekonomky situace zejména v pohostinství a ubytování. Odhaduje ale, lidé se po uvolnění karantény rádi vrátí do hospod.
"Horší to bude v případě hotelů, obzvlášť těch, které byly závislé na zahraniční klientele. Nečekám, že by se letos v hlavní letní sezoně uvolnily restrikce pohybu osob. Doporučila bych všem zaměřit se na českou klientelu. Do hospůdky se každý rád vrátí včetně mě a letní rodinnou dovolenou už také plánuji v Čechách," poradila Horská čtenářům Aktuálně.cz.
Z "bryndy" ven by české ekonomice mohla pomoci provázanost s okolními státy. Státní rozpočet ale podle Horské skončí s větším deficitem než 200 miliard korun. Pro rok 2021 očekává Raiffeisenbank růst ekonomiky přes tři procenta, ani to však nemusí stačit k návratu na předkrizovou úroveň.
