Po pandemii přijdou vyšší daně, míní ekonomka Horská. Škrty v rozpočtu nejsou "sexy"

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
7. 4. 2020 15:36
Státy, které si v dobách růstu vytvořily finanční rezervy, jako třeba Německo, jsou na tom za současné situace lépe - mohou ekonomice pomoci více a účinněji, řekla v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Propady státních rozpočtů se po odeznění krize budou muset alespoň zčásti splatit. Podle Horské tak přijde na řadu zvyšování daní.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Česko podle Horské nemělo v minulosti k vytváření rezerv politickou vůli. "My, co jsme volali po rezervách, jsme byli kritizováni za zbytečné strašení a za asociálnost," řekla ekonomka. Ideálním řešením by podle ní do budoucna byly nižší výdaje státu. "Ale to se povede jen málokdy. Není populární škrtat v rozpočtech," připomněla.

"Scénář zvyšování celkového daňového zatížení je podle mého názoru velmi pravděpodobný. Nejde ale jen o zvyšování daní, ale i změnu jejich struktury - modernizaci -, aby lépe postihovala ekonomické procesy v moderní ekonomice. Myslím, že nás čeká ostrá diskuse nad tématem, co a jak zdaňovat. Daňové zatížení práce (mezd) je již nyní vysoké. Půjde se spíše cestou zdanění majetku a kapitálu," popisuje v on-line rozhovoru Horská.

Vysoké inflace spotřebního zboží jako v 90. letech minulého století se Horská neobává. Růst cen se ale podle ní může projevit jinde - u akcií, finančních aktiv, cen nemovitostí. "Ceny v určitých méně atraktivních lokalitách mohou poklesnout, ale nečekám plošný a trvalejší pokles. Někdo naopak ale očekává dlouhou recesi a propad cen nemovitostí. Je těžké teď cokoliv odhadovat," dodává.

Vláda to nedomyslela

Vláda podle Horské při zavedení plošné karantény nedomyslela důsledek svých kroků a jejich dopad na ekonomiku. "Dokazuje to překvapení z oznámení automobilek o uzavření závodů. Nikdo z nich nic nepočítal. Chyběla diskuse, rozhodovalo se na nejvyšší úrovni bez reflexe dopadů do ostatních aspektů našeho života," domnívá se Horská.

Vážná je podle ekonomky situace zejména v pohostinství a ubytování. Odhaduje ale, lidé se po uvolnění karantény rádi vrátí do hospod.

"Horší to bude v případě hotelů, obzvlášť těch, které byly závislé na zahraniční klientele. Nečekám, že by se letos v hlavní letní sezoně uvolnily restrikce pohybu osob. Doporučila bych všem zaměřit se na českou klientelu. Do hospůdky se každý rád vrátí včetně mě a letní rodinnou dovolenou už také plánuji v Čechách," poradila Horská čtenářům Aktuálně.cz.

Z "bryndy" ven by české ekonomice mohla pomoci provázanost s okolními státy. Státní rozpočet ale podle Horské skončí s větším deficitem než 200 miliard korun. Pro rok 2021 očekává Raiffeisenbank růst ekonomiky přes tři procenta, ani to však nemusí stačit k návratu na předkrizovou úroveň.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 27 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy