Kateřina Hovorková
Aktualizováno 24. 10. 2020 9:52
Přibývá důchodců, jejichž měsíční příjmy nepřesáhnou hranici příjmové chudoby. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že se problém týká 16,6 procenta lidí starších 65 let. V roce 2016 to bylo jen 8,1 procenta penzistů. Proč tak vysoký nárůst, co za tím stojí? Projděte si i další zajímavá čísla z důchodové ročenky, kterou každý rok zveřejňuje sociální správa.
Výdaje ze státního rozpočtu rostou
V roce 2019 vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení 2 414 814 starobních důchodů. Stát na ně vydal 382,2 miliardy korun. To je o 30 miliard více než v roce 2018.
Starobní důchody představují největší a také jednu z nejrychleji rostoucích výdajových položek státního rozpočtu. Přesto podle loňské studie Deloitte patří český důchodový systém mezi podprůměrně náročné z pohledu celkových
výdajů na důchody. Tyto výdaje dosahují 8,4 procenta HDP, z toho 6,9 procenta HDP připadá na starobní důchody, zbytek na invalidní a pozůstalostní důchody.
V EU je podle studie tento podíl v průměru na 12,6 procenta HDP. "Nejlevnější"
důchodový systém mají Irové, a to 5,7 procenta HDP, naopak nejvíce dávají na důchody Řekové, 17,5 procenta HDP.
Zatím důchodová reforma nemá konkrétní obrysy. Pokud by nebyla přijala a zůstal v platnosti současný systém, vedlo by to k tomu, že valorizace penzí povede v dlouhodobém horizontu k poklesu poměru k průměrné mzdě. Nyní je zhruba na 40 procentech, za 50 let by to bylo už jen na 25 procentech. To znamená, že odchodem do důchodu by příjem poklesl na čtvrtinu.