Praha - Čím dál přeplněnější evropská letiště, dlouhé kolony na dálnicích směřujících hlavně na jih kontinentu, obsazenější a dražší ubytování v Evropě kvůli strachu lidí jezdit k moři do méně bezpečných lokalit. Část problémů by přitom mohl vyřešit přesun letních prázdnin v Česku o měsíc dopředu, navrhuje profesor Milan Kůtek z gymnázia v Chebu. Ministerstvo školství ale změnu nechystá.
"Takto rozložená pololetí nedávají smysl. Lepší by bylo, aby první pololetí začalo v srpnu a končilo před Vánoci, druhé pololetí by pak začalo v lednu a skončilo na konci května," domnívá se Kůtek. "Dovolené v zahraničí jsou levnější v červnu. Němci, naši nejpočetnější sousedé, mají prázdniny převážně v srpnu, takže bychom se s nimi vystřídali," dodává.
"V červnu se paříte s dětmi ve třídě a všichni takzvaně melou z posledního. Místo toho by bylo lepší skončit už v květnu. Srpen a září se mi zdají pro výuku snesitelnější, rána a dopoledne jsou již chladnější," vysvětluje Kůtek. V červnu jsou také delší dny.
Pokud by se letní prázdniny posunuly na červen a červenec, končilo by první pololetí již před Vánoci. Žáci by si tak splnili všechny povinnosti spojené s koncem pololetí před Vánoci a měli by klidné svátky. Namísto stresového období testů a zkoušek, které nyní následuje po Vánocích před pololetním vysvědčením, by začátkem ledna v klidu vykročili do druhého pololetí.
S návrhem na změnu letos znovu přišla také Asociace cestovních kanceláří. Zavedení takzvaných klouzavých prázdnin by výrazně prodloužilo letní sezonu. Podobně jako v Německu - nebo jarní prázdniny v Česku - by se totiž termíny postupně měnily podle regionů. O podobné myšlence jednala asociace už v roce 2009, tehdejší ministr školství Josef Dobeš (Věci veřejné) ji ale odmítl.
Ministerstvo svůj odmítavý názor nezměnilo, ale o argumentech se jeho zástupci podrobněji bavit nechtějí. "Podle nás jednoznačně převládají důvody proti, například případná nutnost změny školského zákona. Negativně by to ovlivnilo organizaci přijímacího řízení na střední školy, rozkolísané by byly i termíny pro přijímací řízení na vysoké školy," říká mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.
Ministerstvo podle ní nedostalo žádné konkrétní požadavky na takovou úpravu od rodičů či žáků ani ze strany učitelů a škol. Proč by změna zákona byla takový problém nebo proč by se současně nemohly posunout i prázdniny na středních školách, mluvčí odmítla upřesnit. Neuvedla ani, zda ministerstvo uvedené možnosti v posledních letech nějak hlouběji analyzovalo.
Počasí se výrazněji neliší
Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu za posledních třicet let se průměrné teploty a srážky v červnu a srpnu nijak zásadně neliší.
V červnu dosahují průměrné teploty za 24 hodin necelých 16 stupňů, v průměru spadne 76 milimetrů srážek a délka slunečního svitu je 194 hodin. V srpnu je průměrná teplota přibližně o půl stupně vyšší, spadne kolem 80 milimetrů srážek, slunce svítí dokonce 212 hodin. V posledních letech byl nicméně srpen velmi suchý - například loni spadlo pouze 43 milimetrů srážek.
Liší se ale typ deště či rozložení srážek. "V červnu je období takzvaných medardovských dešťů, každoročně kolem osmého června sem vpadne studený vzduch z Atlantiku. Je to vlastně takový evropský pseudomonzun. V srpnu je charakter deště jiný a od června se liší i rozložením srážek. Většinou jsou to přeháňky a bouřky různě rozmístěné na našem území," říká Petr Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu.
Argumentem pro přesun prázdnin na červen nicméně mohou být třeba delší dny, slunce dříve vychází a později zapadá. Příroda je také ještě svěží a čerstvá.
"Červen je dost teplý na dovolenou, zatímco v srpnu už začíná být cítit ochlazení, dny se zkracují, psychologicky to zkrátka není ono," reaguje na úvahy o přesunu otec dvou dětí Rostislav Kocman. "A konec pololetí po Vánocích je nesmysl, ideální by bylo skončit před Vánoci, užít si konec roku a pak zpět do školy," dodává.
"Přesunout letní prázdniny na červen a červenec mi připadá jako skvělý nápad. Neviděla bych jako problém prodloužit je i na celé tří měsíce," souhlasí také Jana Bětík Wills ze ScioŠkoly. "V červnu ani v srpnu nemají být děti v lavicích, ale se školou venku," myslí si matka tří dětí.
"Pokud by se klouzavé prázdniny rozdělily podle krajů, za pokus by to stálo. Hlavně aby nebyly podle okresů. Zatímco u jarních prázdnin jezdí na hory jen část rodin a na kratší dobu, u letních prázdnin jsou dovolené delší a dělení podle okresů by přinášelo víc problémů," říká Martina Poláková z Brna.
Proti klouzavým prázdninám jsou školské odbory. "Už dnes mají některé rodiny s více dětmi, které navštěvují různé pražské školy, problém při rozdílných termínech jarních prázdnin. Zásadní důvod ale je, že by vznikaly potíže ve výuce i třeba při přechodu dětí ze základních na střední školy," uvedla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová letos v dubnu v Lidových novinách.
Liší se termíny i délka
Prázdniny v různých zemích Evropy se liší termínem i délkou. Zatímco například ve Velké Británii nebo Lichtenštejnsku si děti od školy odpočinou jen šest týdnů, v Portugalsku, Lotyšsku nebo Litvě trvají prázdniny třináct týdnů.
Úplně nejdelšího letního volna si užijí bulharští školáci na prvním stupni, kteří si odpočinou patnáct týdnů. Turecké děti mají prázdniny 14 týdnů, děti v Itálii pak od dvanácti do čtrnácti týdnů.
Takzvané klouzavé prázdniny, u nichž se jejich začátek a konec liší mezi regiony dané země, jsou například v sousedním Německu či Rakousku.
V některých německých spolkových zemích mohou rodiče dokonce dostat nemalou pokutu v případě, že dítě uvolní ze školy před koncem školního roku, aniž by k tomu měli závažný důvod. Levnější červnové letenky a volnější dálnice, kvůli nimž rodiče volí dovolenou před prázdninami, se za podstatný důvod nepovažují.
Venkov se lišil od měst
A jak to bylo s letními prázdninami na našem území dříve?
"V dobách vydání Všeobecného školního řádu v roce 1774 nebyly prázdniny pevně stanoveny, a to proto, aby školy mohly přizpůsobit školní rok potřebám místního obyvatelstva. Lišily se proto termíny prázdnin ve městech a na vesnicích," říká Magdaléna Šustová z Národního pedagogického muzea Jana Amose Komenského.
Ve městech začínal školní rok na začátku listopadu a končil 29. září na svatého Michala, s výjimkou během období Velikonoc, kdy měly děti volno. Na venkově tomu bylo jinak - termíny prázdnin se přizpůsobovaly sezonním pracím.
Komenský? Toho už jsme někde viděli!
Správným rozvržením doby výuky se zabýval i Jan Amos Komenský. Pražské Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského právě teď pořádají výstavu nazvanou "Komenský? Toho už jsme někde viděli!".
"Na venkovských školách začínala výuka 1. prosince a měla trvat alespoň do konce března. V tomto období měly školu navštěvovat zejména starší děti, které v zimním období rodiče tolik nepotřebovali v hospodářství. Další vyučování začínalo v pondělí po první neděli po Velikonocích a končilo na konci září, bylo však přerušeno třítýdenním volnem v období žní," vysvětluje Šustová.
Velké prázdniny přesunul ze září a října na letní měsíce Josef II. v roce 1787. Jejich termín se pak ale ještě měnil a teprve za první republiky se ustálil zpět na současné období letních měsíců.
