Zvýšení finanční podpory během mateřské dovolené - to je jedna z hlavních novoročních změn, o níž jsme podrobněji psali v samostatném článku. Diskuze pod ním i další čtenářské reakce přinesly řadu doplňujících otázek. Ukázalo se také, že kolem mateřské stále existuje mnoho nejasností. K nejčastějším omylům se proto vracíme podrobněji. Vycházíme přitom hlavně z vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí či pracovníků poboček České správy sociálního zabezpečení.
1. omyl: Mateřská trvá tři roky
Často dochází k záměně mateřské dovolené (při níž se až na výjimky pobírá peněžitá pomoc v mateřství) a rodičovské dovolené (při níž se pobírá rodičovský příspěvek).
Peněžitá pomoc v mateřství se začíná vyplácet šest až osm týdnů před plánovaným porodem. Matka na ni má nárok po dobu 28 týdnů (u dvou a více dětí 37 týdnů). Jde o určitý podíl z jejího předchozího měsíčního výdělku. Na mateřskou dovolenou má nastávající matka nárok přímo ze zákona, nečeká na souhlas zaměstnavatele. Stačí, když mu oznámí nástup na mateřskou na tiskopise podepsaném lékařem.
Rodičovský příspěvek pobírají matka či otec během rodičovské dovolené, většinou bezprostředně navazující na mateřskou. Rozhodnou-li se celodenně pečovat o dítě jen do dvou let věku, činí příspěvek 11 400 korun měsíčně. Zůstanou-li s dítětem doma do tří let, dostávají každý měsíc 7600 korun. A pokud do čtyř let, dostávají do 21. měsíce věku (včetně) 7600 korun, poté 3800 korun.
Jestliže matce nevznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství (typicky když je registrovaná na úřadu práce nebo si jako podnikatelka neplatila nemocenské pojištění), dostává automaticky jen rodičovský příspěvek podle třetí zmíněné varianty (7600 a poté 3800 korun).
2. omyl: Mateřská se zvýší jen bohatším matkám
Díky novoroční změně pravidel si polepší hlavně maminky s nadprůměrnými příjmy. Zatímco dříve činila maximální výše peněžité podpory v mateřství 14 370 korun měsíčně, od Nového roku se strop zvýšil na 28 890 korun. Dosud totiž nebyly do základu pro výpočet dávek započítávány příjmy vyšší než 24 000 korun, od letoška se redukční hranice posunula až na 71 000 měsíčně.
Na novince ale neprodělají ani maminky s nižšími příjmy. Zatímco dosud se mateřská počítala ze 69 procent redukovaného průměrného výdělku, nově se zvýšila na 70 procent. Ženy, jejichž příjem před nástupem na mateřskou dovolenou se pohyboval do 18 tisíc korun měsíčně, tak dostanou až o několik set korun vyšší mateřskou než podle dřívějších pravidel.
Není tedy pravda, že na změnách vydělají jen matky s nadprůměrnými příjmy, zatímco ty ostatní prodělají. Vydělají všichni, i když „jen" úměrně svému předchozímu příjmu.
Jak se zvýší mateřská: |
| hrubá mzda | mateřská 2008 | mateřská 2009 |
| 10 000 Kč | 6 840 Kč | 6 930 Kč |
| 15 000 Kč | 10 230 Kč | 10 380 Kč |
| 20 000 Kč | 12 750 Kč | 13 830 Kč |
| 25 000 Kč | 14 370 Kč | 16 980 Kč |
| 30 000 Kč | 14 370 Kč | 19 050 Kč |
| 35 000 Kč | 14 370 Kč | 21 120 Kč |
| 40 000 Kč | 14 370 Kč | 22 350 Kč |
| 45 000 Kč | 14 370 Kč | 23 370 Kč |
| 50 000 Kč | 14 370 Kč | 24 390 Kč |
| 60 000 Kč | 14 370 Kč | 26 460 Kč |
| 70 000 Kč | 14 370 Kč | 28 560 Kč |
| 80 000 Kč | 14 370 Kč | 28 890 Kč |
| 100 000 Kč | 14 370 Kč | 28 890 Kč |
3. omyl: Každá matka by měla dostávat stejně peněz
Hodně čtenářů vnímá rozdílnou výši mateřských dávek jako nespravedlnost. „Vždyť jsou ty peníze určeny na péči o miminko. A ta stojí zhruba stejně, ať je matka bohatá nebo chudá," píše například čtenářka Jana Duchková.
Jak je to ve skutečnosti? Peněžitá pomoc v mateřství není dávkou určenou (jen) pro dítě. Systémově jde o variantu nemocenských dávek - také proto je mateřská placená právě z nemocenského pojištění matky. A nemocenské dávky také nejsou pro všechny stejné. Závisejí na výši příjmu, protože jde o „částečnou kompenzaci za výpadek předchozích výdělků".
| Čtěte více o mateřské: Čekáte druhé dítě? Možná už nemáte nárok na mateřskou Spočítejte si, kolik letos dostanete na mateřské Mateřská roste, polepší si hlavně ženy s nadprůměrnými příjmy |
Peněžitá podpora v mateřství je tedy určena zejména na úhradu nájemného či hypotéky a dalších každoměsíčních výdajů, k nimž se matka zavázala úměrně svému příjmu třeba dávno před porodem a na jejichž splácení by teď dočasně neměla peníze. Běžné výdaje matek se mzdou 15 000 korun a mzdou 50 000 korun jsou prostě odlišné, a přestože některé z výdajů lze během mateřství omezit, zdaleka to nejde u všech. Mimochodem, právě matky s vyšší mzdou jsou během nemoci nebo mateřské kráceny na měsíčních příjmech výrazně více, než matky s průměrnou či nízkou mzdou.
Přímo pro miminko je, alespoň teoreticky, určena jiná dávka - porodné. Jde o jednorázový příspěvek ve výši 13 000 korun, nezávislý na předchozím příjmu matky. Podobně je tomu u měsíčních přídavků na dítě, na něž ale mají nárok jen rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima rodiny. Přídavek je odstupňován podle věku dítěte a činí 500 korun (do šesti let), 610 korun (od šesti do patnácti let) nebo 700 korun (od 15 do 26 let).
Stejnou výši pro všechny - odstupňovanou jen podle délky pobírání - má i rodičovský příspěvek.
4. omyl: Během mateřské si nelze přivydělat
Zjednodušeně řečeno: Matka si během mateřské nemůže přivydělat, zatímco na rodičovské dovolené už ano. Není to ale úplně přesné.
Při mateřské dovolené nesmíte mít příjem z činnosti, z které vám zároveň vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Jestliže je tedy matka zaměstnána ve firmě ABC a ta jí "platí" mateřskou, nemůže u ní během mateřské vykonávat stejnou činnost. (Přesto s ní teoreticky může uzavřít dohodu o provedení práce, ale na jinou pracovní náplň než dosud). Nicméně nic matce nebrání - samozřejmě kromě nutné péče o dítě - pracovat i během mateřské pro jiného zaměstnavatele. Nesmí však při tom porušit zákaz konkurence a například pracovat bez písemného souhlasu dosavadního zaměstnavatele pro firmu působící ve stejném oboru. Výše takového přivýdělku není omezena, peněžitá pomoc v mateřství se tedy kvůli němu nekrátí.
Na rodičovské dovolené si pak lze přivydělat neomezenou částku u jakéhokoliv zaměstnavatele. Matka se tedy může vrátit k předchozí činnosti, nebo třeba zůstat doma a vedle svého „dočasně pozastaveného" zaměstnání si přivydělávat třeba překlady pro jinou firmu. Samozřejmě i tady platí podmínky dané zákoníkem práce ohledně zákazu konkurence.
Aby však matka nepřišla o rodičovský příspěvek, musí zajistit péči o dítě během své práce jinou zletilou osobou. Může to být druhý rodič, babička nebo třeba i někdo mimo rodinu, typicky placená chůva. Zákon ale omezuje dobu, na kterou můžete dát dítě do jeslí, školky nebo obdobného zařízení. U dětí mladších tří let to nesmí být na více než pět dnů v kalendářním měsíci. Dítě, které dovršilo tří let věku, lze dát do školky každý den, ale maximálně na čtyři hodiny denně, nebo na nejvýše pět dnů v kalendářním měsíci.
5. omyl: Během mateřské nelze podnikat
Podobná pravidla platí pro podnikatelky. Jestliže dostávají peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění, které si při podnikání platily, nemohou zároveň pokračovat v samostatné výdělečné činnosti. Mají ale možnost přivýdělku u jiného zaměstnavatele, například formou dohody o provedení práce.
| Čtěte další praktické rady: Onemocní vám dítě? Pozor na změny v placení ošetřovného Sleva na manželku. Ušetří vám 25 tisíc na daních |
Pokud je peněžitá podpora v mateřství výrazně nižší než příjmy z podnikání, může se matka této podpory vzdát a nadále podnikat. Od státu dostane každý měsíc „jen" rodičovský příspěvek (pozor však na zmíněnou povinnost zajistit péči o dítě).
Bez problémů může pokračovat v podnikání i žena, která si takto pouze přivydělávala při stálém zaměstnání. Mateřská jí totiž bude vyplácena z nemocenského pojištění u tohoto zaměstnavatele.
A kdo dosud nepodnikal, může s tím během mateřské začít. Nárok na finanční podporu tím neztratí.
Mnohem jednodušší je pak podnikání při rodičovské dovolené. Automaticky se totiž považuje za takzvanou vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, což přináší úlevy hlavně při placení záloh na sociální a zdravotní pojištění.
6. omyl: Podnikatelky si nemusí platit nemocenské pojištění
Ano, pro podnikatele je placení nemocenského pojištění skutečně dobrovolné. Záleží jen na nich, jestli pak při nemoci zůstanou bez dávek od státu a spolehnou se třeba jen na své úspory. Málokdo si ale uvědomuje, že z nemocenského pojištění se platí i peněžitá pomoc v mateřství. Pokud si jej tedy žena neplatila, nemá na mateřské dávky nárok. Stejnou podmínku musí splnit i muž, pokud chce ženu po šestinedělí vystřídat a pobírat mateřskou místo ní.
Úplně bez peněz od státu ale nezůstane ani matka, která si nemocenské pojištění neplatila. Po porodu začne pobírat (pouze) rodičovský příspěvek ve výši 7600 korun. Tedy minimální částku, kterou ostatní matky dostávají až po skončení mateřské, zůstanou-li s dítětem doma. Zároveň si nemůže zvolit délku čerpání rodičovského příspěvku, má nárok je na „pomalou" variantu.
7. omyl: Nezaměstnaná matka dostane jen životní minimum
Do podobné situace jako výše zmíněné podnikatelky se můžou dostat i matky v evidenci úřadu práce. Protože nemají nemocenské pojištění, nedostanou peněžitou pomoc v mateřství, ale „jen" rodičovský příspěvek 7600 korun, navíc až ode dne porodu. Ani v tomto případě si nemohou zvolit délku čerpání příspěvku, mají nárok jen na „pomalou" variantu.
Nemusíte se ale bát, jestliže porodíte krátce po ukončení pracovního poměru. Tedy například pokud dostanete výpověď ke konci prosince, v lednu se zaregistrujete na úřadu práce jako nezaměstnaná a v únoru porodíte. Týká se vás totiž šestiměsíční ochranná lhůta, podobně jako u nemocenské. Jestliže v této lhůtě nastoupíte na mateřskou dovolenou (obvykle šest týdnů před termínem porodu), počítají se vám mateřské dávky ještě úměrně předchozímu příjmu.
8. omyl: Rodiče nemůžou čerpat dovolenou současně
Rodičovskou dovolenou může čerpat i otec. U zaměstnavatele na ni má nárok automaticky ze zákona, přestože je s dítětem doma i matka.
Není však možné, aby oba rodiče současně dostávali příslušnou podporu od státu. Když matka pobírá peněžitou pomoc v mateřství, nedostává otec zároveň rodičovský příspěvek (jen výjimečně ano, pokud je vyšší než mateřská). Pochopitelně nemůžou dostávat souběžně ani rodičovské příspěvky.
Nově může otec vystřídat matku i na mateřské, nejen na rodičovské dovolené. Vystřídání je však možné až od sedmého týdne po porodu, tedy po šestinedělí. Není vyloučeno, že otce pak může opět vystřídat matka, dokonce je možné i opakované střídání.
9. omyl: Rodičovskou dovolenou nelze přerušit
Rodičovská dovolená nemusí být čerpána vcelku. Jestliže tedy zaměstnanec nastoupí zpátky do práce, může pak kdykoliv (do věku tří let dítěte) znovu požádat o čerpání rodičovské dovolené a zaměstnavatel mu musí vyhovět.
Nelze však měnit už jednou zvolenou délku čerpání rodičovského příspěvku. A to ani tehdy, když se rodiče při jeho pobírání vystřídají.
Pozor: Pokud rodič nepožádá o rychlejší či klasické čerpání příspěvku, je mu po 21. měsíci věku dítěte automaticky vyplácen v pomalejší variantě, tedy ve snížené výměře.
10. omyl: Matka má nárok na stejné pracovní místo
Je to pravda, ale jen částečně. Vrací-li se žena po mateřské zpátky do práce, musí ji zaměstnavatel zařadit na její předchozí práci včetně stejného pracoviště. Pokud to však není možné (protože tato práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno), může ji zaměstnavatel zařadit „jen" podle - většinou obecněji stanoveného - předmětu činnosti uvedeného v pracovní smlouvě.
Jestliže se žena (nebo i muž) vracejí do práce až po skončení rodičovské dovolené, postačí zaměstnavateli jejich zařazení na místo odpovídající pracovní smlouvě.
| Čtěte více o mateřské: Čekáte druhé dítě? Možná už nemáte nárok na mateřskou Spočítejte si, kolik letos dostanete na mateřské Mateřská roste, polepší si hlavně ženy s nadprůměrnými příjmy |
