Nejproblematičtější bod - zvýšení daní z příjmů fyzických osob
Celkem 120 miliard korun - tolik by činil příjem do státního rozpočtu, pokud by byl přijat návrh NERV vrátit celkové příjmy ze zdanění příjmů fyzických osob na úroveň, jakou měly před schválením daňového balíčku z prosince 2020. Tehdy politici schválili zrušení superhrubé mzdy. K té se ovšem experti už vracet nechtějí.
- "Zdanění příjmů fyzických osob může kvantitativně nejvíce přispět ke snížení strukturálního deficitu na příjmové straně zejména proto, že důležitým faktorem prohloubení deficitu byla právě reforma z prosince 2020," uvádí se v materiálu v NERV. "Její rozpočtový dopad byl odhadován na 100 miliard, dnes v reálném vyjádření zhruba 120 miliard, a byla velkou částí ekonomů kritizována pro své proinflační dopady, fiskální nezodpovědnost a velmi sporné distribuční dopady."
Podle expertů je současné nastavení příjmových daní problematické hned v několika pohledech. Ve zdanění OSVČ a zaměstnanců jsou totiž velké rozdíly, které vedou k daňové nespravedlnosti.
Jenže zvýšit daň z příjmu v době energetické krize a vysoké inflace by bylo velmi nepopulárním řešením, do kterého se žádné vládě nechce. "Zrušení superhrubé mzdy podpořili před dvěma lety poslanci ODS, ANO a SPD. Tyto strany mají v současné sněmovně dohromady ještě o jeden mandát víc, takže je jasné, že zvýšení daňové zátěže by ani dnes neprošlo," říká ekonom Štěpán Křeček ze společnosti BHS.
Podle Jana Cihláře, analytika společnosti Next Finance, bylo snížení daňové zátěže u příjmu fyzických osob krokem, který řešil vysoké daňové zatížení práce v Česku. "Bohužel ale tento podle nás správný krok na příjmové straně rozpočtu nebyl kompenzován dostatečnými úsporami na výdajové straně rozpočtu. Jednoduše se do redukování počtu státních zaměstnanců a dalších kroků nechtělo předchozí ani současné vládní garnituře," míní Cihlář.
Podle něj by tak bylo lepší, kdyby se vláda za současné situace soustředila více než na příjmovou stranu rozpočtu na výdajovou část. "Pokud totiž začneme hledat zdroje na příjmové straně rozpočtu, například budeme měnit daňové zatížení práce, zavedeme daň z mimořádných zisků pro vybrané sektory nebo budeme sahat na další daně DPH či spotřební daně, stane se české daňové prostředí ještě méně stabilní a ještě méně předvídatelné," pokračuje expert.
V tu chvíli se podle Cihláře firmám českým i zahraničním rozsvítí pomyslná červená kontrolka, která je odrazuje od dalších investic v Česku. "To by se paradoxně v následujících letech odrazilo v nižším výběru daní, a tedy nižších příjmech pro státní rozpočet," uzavírá expert.