Praha - Dvě pětiny dětí na prvním stupni základní školy nedostávají od rodičů žádné kapesné. Další pětina (22 %) obdrží maximálně 100 korun měsíčně.
Necelá pětina (18 %) pak od rodičů získává 200 až 299 korun měsíčně, zhruba 12 procent pak částku v rozmezí 100 až 199 korun.
Kapesné v rozmezí od 500 do 699 korun měsíčně dostávají jen 4,5 procenta dětí na prvním stupni základních škol.
Vyplývá to ze dvou průzkumů pro ČSOB a Poštovní spořitelnu na reprezentativním vzorku zhruba dvou tisíc dětí i rodičů.
Čím starší, tím větší kapesné
Výše kapesného podle očekávání roste s věkem dítěte. Nicméně i na druhém stupni základní školy nedostává ještě 27 procent dětí žádné.
Nejčastější výše kapesného na druhém stupni základní školy je pak mezi 200 a 299 korunami měsíčně, dostává jej pětina dětí. Druhá největší skupina (15 %) dostává do stovky měsíčně. Více než 700 korun pravidelně získává 1,4 procenta dětí.
Středoškoláci mohou nejčastěji počítat s 300 až 499 korunami nebo s 500 až 699 korunami měsíčně, obě tyto skupiny jsou shodně zastoupeny téměř 23 procenty. Přes 2000 korun měsíčně dostávají 4,4 procenta středoškoláků. Pouze 3,6 procenta je bez kapesného.
Naopak u vysokoškoláků už rodiče častěji vycházejí z toho, že si děti samy vydělávají formou brigád. Zhruba 18 procent už nemá žádné kapesné. Na druhou stranu osm procent studentů dostává od tří do pěti tisíc měsíčně.
Čtěte také
- Nejlepší bankovní účty pro studenty. Víme, kde ušetříte
- Jak ušetřit za mobil? Porovnali jsme tarify pro mladé
- Studenti zaplatí nižší daně. Čtěte, jak využít slevu
Nejvíce vysokoškoláků - téměř pětina - nicméně od rodičů dostává mezi 700 až 999 korunami měsíčně, dalších 17 procent pak od 1500 do 1999 korun.
Půjčky od rodičů nebo brigáda
Studenti ve věku mezi 12 až 17 let utratí v průměru 296 korun týdně, ve věku 18 až 26 let pak 1440 korun týdně.
Co mladí lidé nejčastěji dělají, když jim dojdou peníze? V kategorii od 12 do 17 let je na prvním místě půjčka od rodičů (43 procent), naopak dalších 34 procent si prý nikdy nepůjčuje a jde raději na brigádu.
V kategorii od 18 do 26 let jsou priority opačné: Brigádě dá přednost 41 procent lidí, půjčce od rodičů 35 procent.
Půjčku od kamarádů by v obou kategoriích zvolilo shodně devět procent studentů, až za touto možností pak následují kontokorent, čerpání z kreditní karty nebo úvěr.
Více než polovina rodičů se domnívá, že jejich děti neumějí zacházet s penězi. Zároveň však uznávají, že je o správném hospodaření ani neinformují. Většina z rodičů se totiž domnívá, že nemá smysl děti zatěžovat problematikou peněz příliš brzy.
Devět z deseti rodičů požaduje od dětí příspěvek na společnou domácnost, avšak až po jejich nástupu do prvního zaměstnání. Čtyři procenta rodičů se domnívají, že by jim děti neměly na domácnost přispívat vůbec.
