Podle zákona musejí mít letos všechny podnikající osoby datovou schránku. Od ledna jim ji zřizovalo ministerstvo vnitra. Nyní už datovku skutečně všichni podnikatelé i firmy, spolky a neziskovky mají. A platí pro ně, že musejí podávat daňová přiznání elektronicky, tedy například právě přes datovku.
Běžní občané, kteří si datovku zřídili sami dobrovolně, mají na výběr - buď podají přiznání papírově do 3. dubna, nebo elektronicky do 2. května.
Každopádně čísla už podaných daňových přiznání naznačují, že někteří podnikatelé o povinnosti elektronické komunikace s finanční správou nevědí a daňová přiznání podali "na papíře", ač jim za to hrozí sankce.
"Ke čtvrtku 30. března bylo podáno víc než 1,5 milionu daňových přiznání, což představuje 55 procent z celkového počtu. Z toho zhruba 1,4 jsou fyzické osoby, zbytek právnické osoby. Z fyzických osob podalo daňové přiznání elektronicky zhruba 624 tisíc, papírovou formou pak více než 750 tisíc," uvádí finanční správa.
Papírově přitom daňová přiznání podávají nejčastěji zaměstnanci, za které je nepodal zaměstnavatel, nebo měli příjmy z nájmu nebo z prodeje cenných papírů či kryptoměn.
Odmítat datovku nemá smysl
Podnikatele, kteří podali přiznání papírovou formou - i přesto, že už měli v den podání datovou schránku zpřístupněnou - nyní pracovníci finančních úřadů kontaktují - e-mailem, prostřednictvím SMS nebo telefonicky.
Vysvětlují jim, že je nezbytné daňové přiznání podat co nejdříve znovu elektronicky a tím případnou chybu napravit.
"Naopak pokud jste daňové přiznání za rok 2022 již podali v listinné podobě a k okamžiku podání jste ještě neměli zpřístupněnou datovou schránku nebo jste v něm jako fyzické osoby neuváděli žádné příjmy ze samostatné činnosti, postupovali jste správně a není třeba daňové přiznání podat znovu elektronicky," podotýká daňová expertka ze společnosti Mazars Gabriela Ivanco.
Upozorňuje, že ke zpřístupnění datové schránky standardně dojde tím, že se do ní poprvé uživatelé přihlásí pomocí svých přístupových údajů. "Pokud jste se ale do své datové schránky nikdy nepřihlásili, upozorňujeme, že 15. dnem po doručení přístupových údajů byla vaše datová schránka zpřístupněna automaticky," varuje dále Ivanco.
Dopis od ministerstva vnitra s přístupovými údaji k datovce si zatím nevyzvedlo zhruba 300 tisíc podnikatelů ze zhruba dvou milionů. To je vysoké číslo, nicméně úřad věří, že bude postupně klesat. Právě kvůli fikci doručení ale nemá smysl spuštění datové schránky odkládat.
Pokud lidé nedostali přístupové údaje nebo si je včas nevyzvedli, mají možnost o ně požádat znovu - online přes Identitu občana, osobně na Czech Pointech nebo písemně na mojedatovaschranka.cz.
Existenci datové schránky je možné ověřit na finančním úřadě nebo na webových stránkách Seznamu držitelů datových schránek.
Opozdilcům se toleruje pět dní
Pro podání daňových přiznání platí tři termíny:
- Do 3. dubna 2023 je nutné odevzdat papírovou formu daňového přiznání.
- Do 2. května se podává daňové přiznání elektronicky. Musí být podáno v .xml formátu. Nestačí tedy poslat například naskenovaný formulář ve formátu .pdf prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu. Formulář daňového přiznání v předepsaném formátu lze vyplnit i prostřednictvím portálu MOJE daně (www.mojedane.cz) a odeslat hned přímo finančnímu úřadu.
- Termín 3. července platí pro osoby, za něž podává přiznání daňový poradce či advokát.
"Pokud daňové přiznání nebude podáno v dané lhůtě, hrozí daňovému subjektu pokuta za opožděné podání," říká Michal Jelínek, partner V4 Group, a uvádí případné sankce:
- 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však pět procent stanovené daně.
- 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však pět procent stanoveného daňového odpočtu
- 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však pět procent stanovené daňové ztráty.
"Přitom platí, že se pokuta nevyměří, pokud její výše nepřesáhne částku 1000 korun. Nepodá-li však poplatník daňové přiznání ani po výzvě správce daně, vypočte se z horní hranice procentního rozmezí a činí minimálně 500 korun. Maximální výše pokuty může činit až 300 tisíc korun," dodává Jelínek.
Pokuta se však nevyměří, pokud prodlení s podáním přiznání není delší než pět pracovních dnů.
"Tomu, kdo ani na výzvu správce daně neodstraní vadu podání, vzniká ze zákona povinnost uhradit pokutu ve výši 1000 korun. Přičemž tato pokuta může být zvýšena až na 50 tisíc korun, pokud poplatník neodstraní vady podání a tato skutečnost závažně ztěžuje správu daní," uzavírá Jelínek.
