Praha - Už jen pár dnů zbývá do konce ledna - termínu pro splnění první daňové povinnosti roku 2014. Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí ale nemusí podávat každý majitel nemovitosti. Koho se tato povinnost týká, jaké hrozí sankce a dokdy je třeba daň zaplatit? Projděte si odpovědi na nejdůležitější otázky.

Kdo podává přiznání?

Daňové přiznání za rok 2014 musí podat hlavně lidé, kteří v minulém roce koupili nemovitost, nebo ji například zdědili.

Do konce ledna musí přiznání podat ale i ti lidé, kteří již podali přiznání v některém z předchozích zdaňovacích období, ale změnily se u nich "okolnosti rozhodné pro vyměření daně". Tím se rozumí například změna počtu vlastněných nemovitostí, změna rozlohy pozemku, kolaudace stavby či dobudování přístavby k rodinnému domu.

Nové daňové přiznání musí letos podávat i někteří další majitelé nemovitostí, kteří jej podali v minulosti. Mohou za to novinky, které od 1. ledna 2014 přinesl nový občanský zákoník (čtěte podrobněji).

Naopak důvodem pro podání nového daňového přiznání není změna koeficientů a sazeb (výše daně), z nichž se daň z nemovitostí vypočítává.

Dokdy se podává?

Stejně jako v předchozích letech je nutné podat přiznání k dani z nemovitých věcí do 31. ledna, stačí přitom prokazatelné odeslání finančnímu úřadu v tento den.

Výjimku z termínu na konci ledna mají lidé, kteří o zanesení změny do katastru nemovitostí zažádali koncem roku 2013 a k zápisu změn dojde až v roce 2014. Lhůta na podání přiznání se v takovém případě prodlužuje o tři měsíce, které následují po konci měsíce, ve kterém k zápisu do katastru došlo.

Dokdy se musí zaplatit?

Na splatnosti daně se nic nemění - stačí ji zaplatit do konce května. A pokud je daň vyšší než pět tisíc korun, lze ji rozdělit do dvou stejných splátek a tu druhou zaplatit do konce listopadu.

Co se změnilo v roce 2014?

Nové daňové přiznání musí letos podávat i někteří majitelé nemovitostí, kteří jej podali v minulosti. Mohou za to novinky, které s sebou od letošního roku přinesl nový občanský zákoník. Letošní změny však nejsou zásadní a týkají se jen menší části vlastníků nemovitostí (čtěte podrobněji).

Se zákoníkem souvisí i základní, byť především formální změna. Daň z nemovitostí se od letošního roku přejmenovala na daň z nemovitých věcí.

Jaká hrozí pokuta za pozdní podání?

Kdo podá daňové přiznání se zpožděním delším než pět pracovních dnů, ten se vystaví riziku pokuty. Ta činí 0,05 procenta z celkové výše daně za každý den prodlení, maximálně však může činit pět procent daňové povinnosti nebo 300 tisíc korun.

Pokud však takto vypočtená pokuta nepřesáhne 200 korun, finanční úřad ji nepředepíše, respektive nevzniká povinnost ji uhradit. V minulém roce totiž po dvou letech skončila přísná pravidla, podle nichž musel každý opozdilec automaticky platit pokutu v minimální výši 500 korun.

Jaká hrozí pokuta za pozdní zaplacení?

Sankcí za pozdní platbu jsou úroky z prodlení. Momentální roční sazba úroků z prodlení činí 14,05 procenta.

Jak zjistím, kolik mám zaplatit?

Dovede vás k tomu jednak výpočet na daňovém přiznání, který vzniká násobením metráže vašich nemovitostí o různé sazby a koeficienty, které předepisuje zákon. Finanční úřady pak každý rok na přelomu dubna a května posílají složenky s aktuální výší daně.

Na složenkách najdete také všechny další potřebné údaje k platbě - číslo účtu či variabilní symbol platby. Pokud vám složenka včas nedorazí a vy si nejste jisti výší daně z nemovitých věcí, pak kontaktujte váš finanční úřad.

Jak fungují sazby a koeficienty a kde je najdu?

Základem pro výpočet daně z nemovitostí je vždy výměra pozemku či stavby. Ta se následně násobí daňovou sazbou, která je určena pro každý typ nemovitosti zvlášť. Tento dílčí výpočet se dále může násobit několika typy koeficientů (nejběžnější je koeficient podle velikosti obce), jejich výši určuje zákon o dani z nemovitostí.

Výpočet však dále může komplikovat fakt, že jednotlivé obecní úřady mohou vyhláškou výši těchto koeficientů měnit. Například pro Prahu je tak koeficient podle velikosti obce stanoven na úrovni 4,5, městská vyhláška ale zvedla jeho výši na maximum, tedy na hodnotu 5. Kompletní seznam koeficientů naleznete na webu Finanční správy.

Zde naleznete také seznam místních koeficientů pro rok 2014. Tento koeficient je plně v kompetenci obecních úřadů. Ty mohou jeho výši vyhláškou měnit každý rok. Pokud obec jeho výši neupraví, zůstává na hodnotě 1, což znamená, že již dále nezvyšuje vypočtenou výši daně. Obce mohou koeficient nastavit na hodnotách 2, 3, 4 a 5.

Je třeba hlásit prodej nemovitosti na finančním úřadu?

Kdo v minulém roce prodal svou nemovitost, nebo ji přepsal na někoho jiného, ten má ze zákona povinnost to finančnímu úřadu oznámit rovněž do konce ledna.