Praha – Dosavadní systém pravidelných valorizací je nevýhodný pro příjemce nižších penzí. Do budoucna by proto zvýšení mohlo být stanoveno paušálně, nikoliv procentem. Současně by se mělo zohlednit, že inflace má na důchodce zásadnější vliv než na průměr populace. O změně valorizací nyní uvažuje komise odborníků a politiků, která má z pověření vlády připravit další změny důchodového systému.
Zvažuje také zavedení systému, v němž rodiny s dětmi budou platit menší sociální pojištění než bezdětní. "Lidé s dětmi jsou na tom v našem důchodovém systému hůře, byť pečují o budoucí plátce do průběžného důchodového systému," říká k dosavadnímu stavu šéf komise Martin Potůček, profesor Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity a vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie. Šestašedesátiletý nestraník působí už řadu let jako poradce politiků ČSSD, nyní je v poradním týmu premiéra Bohuslava Sobotky.
Už na konci loňského roku předala vládě osm návrhů, na jejichž základě teď ministerstva financí a práce připravují konkrétní návrhy (podrobněji jsme o nich psali zde). Ty mají podle Potůčka platit od roku 2016.
Zdůrazňuje také, že komise nepracuje na radikální reformě systému, ale spíše jde cestou postupných změn existujícího systému. "V diskusích na komisi se objevují obě možnosti, my ale máme od vlády mandát jen k dílčím úpravám," říká. "Abychom mohli vyřešit všechny nároky na důchodový systém zformulované v zadání naší práce, potřebovali bychom ve výhledu budoucích deseti let zvýšit výdaje na důchody z dosavadních deseti procent hrubého domácího produktu odhadem někam ke 12 procentům," dodává. Premiér Sobotka ale takové zvýšení zatím vidí jako nereálné.
Aktuálně.cz: Na konci loňského roku jste vládě předali osm návrhů na změny důchodového systému, například sdílení vyměřovacích základů manželů, nový způsob stanovení důchodového věku nebo možnost, aby do třetího pilíře mohly vstupovat už děti. Jak daleko jsou ministerstva financí a práce s přípravou konkrétních zákonů?
Martin Potůček: Jsou teď zhruba uprostřed příprav. Obě ministerstva intenzivně pracují na tom, aby bylo vše platné už od roku 2016.
A.cz: Mají vládní politici výhrady k návrhům vámi vedené komise?
V komisi zasedají představitelé všech politických stran zastoupených ve Sněmovně, mohou se tak přímo zúčastňovat diskusí. Naši práci jsme konzultovali na půdě sněmovního podvýboru pro sociálně pojistné systémy a důchodovou reformu. Připravujeme společné jednání se sociálním a zdravotním výborem Senátu a sociálním výborem v Poslanecké sněmovně. Snažíme se tedy fungovat tak, abychom výhrady politiků, ať už koaličních, tak i opozičních, zapracovávali ještě před tím, než dáme finální návrhy.
A.cz: Ke kterým návrhům mají politici největší připomínky? Co je nejvíc v ohrožení, že neprojde?
Nevím o tom, že by se kterýkoli z našich osmi návrhů předaných vládě koncem minulého roku setkal se zásadním odmítnutím. Samozřejmě je mi známo záporné stanovisko TOP 09 a ODS ke zrušení druhého pilíře; to ovšem bylo politické rozhodnutí vládní koalice.
Paušální valorizace jako cesta z chudoby
A.cz: Mezi hlavními úkoly pro letošní rok má důchodová komise práci na možnosti nového způsobu valorizací. Proč by se současný mechanismus měl změnit?
Proti existující podobě valorizace penzí jsou připomínky odborné i "občanské". Způsob, kterým se valorizace dosud vypočítává, používá paušální indikátor růstu spotřebitelských cen. Domácnosti důchodců jsou ale cenovým pohybem zasahovány v průměru jinak než průměr populace, inflace na ně má zásadnější vliv. Dalo by se to vyřešit tím, že by se vycházelo ze speciálního spotřebitelského koše pro tuto skupinu lidí. Musíme se tím zabývat, chceme-li zajistit důchodcům důstojný život.
Ta „občanská“ námitka souvisí s obecně velmi nízkou úrovní důchodů v Česku. Naprostá většina důchodů je jen těsně nad hranicí, která zajišťuje důstojný život. Zejména u nižších důchodů v pásmu do 10 tisíc korun valorizace nevede k tomu, aby lidé nebyli ohrožováni pádem do chudoby. Z tohoto hlediska pak dává smysl nezvyšovat důchody o vypočtená procenta, ale paušálně. Všichni by tedy dostali přidáno stejně, ale důchodci s menší penzí by si polepšili procentně více.
A.cz: To ale zase naráží na princip zásluhovosti, o němž koaliční smlouva uvádí, že by se měl posilovat. Má tedy podle vás paušální valorizace naději na to, že ji důchodová komise vládě doporučí?
Loni jsme to nechali otestovat v modelu, se kterým pracuje ministerstvo práce. A ukázalo se, že to skutečně dokáže srazit počet lidí, kteří by se ocitli v pásmu ohrožení chudobou. Převažující názor v důchodové komisi ovšem s takovou paušální valorizací nepočítá. Tento problém by zřejmě bylo vhodnější řešit přes nepojistné sociální dávky.
A.cz: Taková řešení by dál zvyšovala náklady na státní rozpočet. Má komise od vlády stanoveno, že má pracovat tak, aby její návrhy byly finančně neutrální, nebo můžete pracovat i s tím, že se zvýší nákladovost celého systému?
Na jednání jednoho z našich pracovních týmů jsem byl pověřen, abych se otázal premiéra Sobotky, zda můžeme uvažovat i o tom, že by se celkové náklady důchodového systému v budoucnu zvedly ze současných necelých deseti procent HDP. Pan premiér odpověděl, že to v tuto chvíli po politické reprezentaci nemůžeme chtít. Máme pracovat s variantou, že se výdaje na důchodový systém v relaci k HDP nebudou snižovat. Vyjádřil jsem obavu, že komise nemusí být v takovém případě schopna dostát ve svých návrzích všem kritériím, která má sledovat. Premiér odpověděl, že můžeme pracovat v alternativách. Budeme tedy rozpracovávat i alternativní návrhy počítající s růstem těchto výdajů.
A.cz: Když se budete držet té základní verze, tedy že se výdaje zvyšovat nebudou, můžete vůbec navrhnout taková opatření, která budou dávat smysl?
Pak by se muselo někde ubrat. Když vezmeme opět například valorizaci, tak by se za stejné peníze jako dnes dala udělat paušální valorizace, která by pomohla nejchudším, ale zase bychom oslabili princip zásluhovosti. Abychom tedy mohli vyřešit všechny nároky na důchodový systém zformulované v zadání naší práce, potřebovali bychom zvýšit výdaje na důchodový systém ve výhledu budoucích deseti let odhadem někam ke 12 procentům.
Zvýšení výdajů u politiků neprojde
A.cz: Pracuje vlastně důchodová komise na reformě, nebo jen děláte parametrické změny?
Důchodová reforma je potřebná a pracujeme na ní. Nicméně v té otázce narážíte na dvě možnosti, jak k reformě přistoupit. Může jít o radikální změnu českého důchodového systému, která by znamenala jeho přebudování. Nebo se vydáme cestou postupných změn existujícího systému. V diskusích na komisi se objevují obě možnosti, my ale máme od vlády mandát jen k dílčím úpravám. Zásadnější posun k tomu, jak by měla důchodová soustava vypadat v budoucnu, se nyní rodí. Určitě budeme konkrétnější na konci roku. Teď mohu říci, že celý systém směřuje od podoby sociálního pojištění do podoby sociálního zabezpečení.
A.cz: V čem je rozdíl?
Základní rozdíl je ve financování systému. Dnes máme podle zákona stále systém sociálního pojištění, ale vzhledem k financování důchodů už o pojištění nejde, protože příspěvky na systém přicházejí i z jiných zdrojů. Protože virtuální důchodový účet je už nyní v minusu několika desítek miliard korun ročně.
A.cz: Nemělo by se tedy sociální pojištění přejmenovat na daň, po čemž mnozí odborníci volají?
To už by znamenalo skutečně radikální změnu. Jak říkám, mandát na takové návrhy nemáme.
A.cz: Máte za sebou deset měsíců diskusí v důchodové komisi. Dospěli jste definitivně k tomu, že je současný systém s dominantním státním pilířem udržitelný? Když dělala důchodovou reformu vláda Petra Nečase, vycházela z toho, že současný systém finančně udržitelný není.
To je právě jeden z ideových rámců, který se v minulosti uplatňoval. My udržitelnost máme jen jako jeden z rozhodujících parametrů. Chápeme jí navíc šířeji, než tomu bylo v minulosti zvykem. Nejde jen o finanční udržitelnost, ale je vázána i na péči o budoucí generace. Jedním z kritérií je narovnání transferů mezi rodinou a společností. Lidově řečeno, lidé s dětmi jsou na tom v našem důchodovém systému hůře, byť pečují o budoucí plátce do průběžného důchodového systému. Jinak je naprosto zřejmé – jak uvádějí i studie OECD nebo Světové banky –, že první důchodový pilíř bude i do budoucna jeho rozhodující součástí.
Sleva na pojistném za děti
A.cz: Jedním ze způsobů narovnání nerovností mezi rodinami s dětmi a bezdětnými, o kterém se v komisi mluví, je systém, kdy by se výše sociálního pojištění odvíjela od počtu dětí. Kdo by měl děti, platil by méně. Doporučíte toto opatření vládě?
Vážně o tom uvažujeme u rodičů nezaopatřených dětí. Rodiny potřebují ekonomickou podporu v momentě, kdy se o děti starají. Nedává tedy moc smysl například systém, který jsme zdědili z minulosti, kdy ženy byly „odměňovány“ za děti až v momentě, kdy vstupovaly do důchodu tím, že do něj odcházely dříve. Ještě vedeme spor o tom, jestli má být podpora rodin řešena přímo „uvnitř“ důchodového systému, nebo nepřímo přes nepojistné dávky, jako jsou třeba dětské přídavky, porodné nebo rodičovský příspěvek.
A.cz: Je reálné, že budeme mít v Česku rovný důchod?
Není to vyloučeno. Nicméně pravděpodobnost, že to doporučíme, vidím na hladině 0,1 procenta.
Povinné spoření? Pro některé zaměstnavatele ano
A.cz: Proč komise nedoporučila více změn ve třetím pilíři, tedy v systému bývalého penzijního připojištění? Proč například neprošel návrh na zvýšení provizí pro prodejce, které jsou dnes velmi malé?
Pět z osmi doporučení, kteréá jsme loni vládě dali, se týkalo právě třetího pilíře. Nemám tedy pocit, že bychom doporučili málo změn. A například proti vámi zmiňovanému zvýšení provizí byla velká většina členů komise. I já sám jsem byl proti, protože si myslím, že provize ubírají prostředky, které by ve svém důsledku měly doputovat k lidem, kteří si na důchod spoří. Nemyslím, že se k tomuto bodu budeme vracet.
A.cz: Jak se stavíte k úvahám, že by třetí pilíř byl povinný? Mluví o tom například Vít Samek, člen důchodové komise za Českomoravskou konfederaci odborových svazů.
Na komisi zaznívají různé názory. Podívejte se ale na mnoho rodin, kterým jejich finanční situace vůbec neumožňuje odkládat část příjmů na důchod. Já za mnohem strategičtější považuji vyřešit podporu spoření na důchod ze strany zaměstnavatelů. Pracujeme na tom, abychom je k této podpoře motivovali mnohem více. To je velký nedostatek našeho systému, za který může Václav Klaus, který v polovině devadesátých let jako premiér odmítl systém zaměstnaneckého připojištění. Je pravda, že počet zaměstnavatelů, kteří zaměstnancům ve třetím pilíři přispívají, roste, ale je to jen velmi pomalý růst. Jsme v tomto smyslu velmi pozadu za západní Evropou.
A.cz: Měli by tedy zaměstnavatelé přispívat povinně? Nebo uvažujete o takovéto podpoře jen u vybraných zaměstnání, například u těžkých profesí, jako jsou horníci?
To je přesná otázka - tudy jdou naše úvahy. Tam, kde je zřejmé, že ta povolání jsou náročná a že nedávají předpoklad, že by s rostoucím důchodovým věkem zaměstnanci mohli vykonávat tuto profesi až do důchodu, tak dává rozhodně smysl, aby zaměstnavatelé povinně přispívali. Umožnilo by to mnohem více využívat ve třetím pilíři už dříve schválené předdůchody.
