Praha - Většina lidí, kteří statisticky trpí takzvanou příjmovou chudobou, si nestěžuje na to, že nevychází s příjmy. Ukázala to nová studie Sociologického ústavu Akademie věd ČR Chudoba v České republice, která měla za cíl kriticky zhodnotit data Eurostatu, podle kterých je v Česku nejmenší podíl lidí ohrožených chudobou.
Lidí, kteří jsou pod hranicí příjmové chudoby a zároveň nevycházejí s příjmy, jsou v Česku jen necelá čtyři procenta. Samotnou příjmovou chudobou je přitom ohroženo 9,7 procenta Čechů a velký problém vyjít s příjmy hlásí 9,3 procenta lidí.
"Oba ukazatele se prolínají pouze u 3,7 procenta osob, mezi nimiž jsou výrazněji zastoupeny zejména osoby nezaměstnané a osoby z domácností jednoho rodiče," shrnuje jeden z autorů studie Jiří Večerník.
"61 procent těch, kteří se nacházejí pod hranicí příjmové chudoby, tvrdí, že by neměli velké obtíže vyjít s příjmem," dodává Večerník. Naopak 60 procent Čechů, kteří problém vyjít s příjmem mají, nespadá podle studie pod hranici ohrožení chudobou.
"Téměř ze dvou třetin tedy nejde o stejné domácnosti," dodává Večerník. "Takže když se ptáme, kolik je tady chudých lidí, tak se musíme ptát, jakou chudobu máte na mysli," říká.
Největší rozdíly mezi oběma ukazateli - tedy mezi tím, kolik lidí je skutečně ohroženo chudobou, a tím, kolik z nich tvrdí, že má problém vyjít s příjmy - se vyskytují v hlavním městě. Devět procent Pražanů deklaruje, že se svým příjmem vychází jen s obtížemi. Do kategorie příjmové chudoby jich ale spadá jen pět procent.
Riziko chudoby klesá
Samotný podíl osob, které hlásí velké potíže vyjít s příjmy, je v Česku (9,3 %) nižší než průměr EU - ten činí 11,3 procenta. Pro srovnání, v Rakousku je to 5,6 procenta, v Německu 2,8 procenta, na Slovensku 12,8 procenta a v Polsku 10,7 procenta.
Pokud jde o přesně měřitelné ukazatele, celková chudoba je v Česku nejnižší v celé Evropské unii. V roce 2014 se riziko chudoby a sociálního vyloučení týkalo jen 14,8 procenta obyvatel České republiky. V "nejhorším" Rumunsku to přitom bylo 40,2 procenta a průměr Evropské unie činil 24,4 procenta.
Z údajů Eurostatu zároveň vyplývá, že se zmíněné riziko chudoby či sociálního vyloučení v ČR snižuje. Ještě před deseti lety činilo 19,6 procenta, což byl až dvanáctý nejnižší podíl v EU.
Nejmenší riziko chudoby nebo sociálního vyloučení:
| Země | Riziko chudoby v roce 2014 |
| 1. Česká republika | 14,8 % |
| 2. Nizozemsko | 16,5 % |
| 3. Švédsko | 16,9 % |
| 4. Finsko | 17,3 % |
| 5. Dánsko | 17,8 % |
| 6. Slovensko | 18,4 % |
| 7. Francie | 18,6 % |
| 8. Lucembursko | 19 % |
| 9. Rakousko | 19,2 % |
| 10. Slovinsko | 20,4 % |
| 11. Německo | 20,6 % |
| 12. Belgie | 21,2 % |
| 13. Estonsko | 23,5 % |
| 14. Malta | 23,8 % |
| 15. Polsko | 24,7 % |
| 16. Velká Británie | 24,8 % |
| 17. Litva | 27,3 % |
| 18. Kypr | 27,4 % |
| 19. Portugalsko | 27,5 % |
| 20. Itálie | 28,1 % |
| 21. Španělsko | 29,2 % |
| 22. Chorvatsko | 29,3 % |
| 23. Irsko | 29,5 % |
| 24. Maďarsko | 31,1 % |
| 25. Lotyšsko | 32,7 % |
| 26. Řecko | 36 % |
| 27. Bulharsko | 40,1 % |
| 28. Rumunsko | 40,2 % |
Pozn.: Údaje pro Estonsko, Irsko a Velkou Británii pocházejí z roku 2013
Nejvíce jsou v Česku chudobou a sociálním vyloučením ohroženy osoby do sedmnácti let, kde se toto riziko týká 19,5 procenta mladých lidí. Míra ohrožení osob mezi 18 a 64 lety činí 14,6 procenta a ve skupině nad 65 let je chudobou ohroženo 10,7 procenta Čechů.
Souhrnný ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení počítá Eurostat celkem ze tří ukazatelů: z ohrožení příjmovou chudobou, z míry materiální deprivace a z pracovní intenzity domácností.
První z nich, ohrožení příjmovou chudobou, je v Česku rovněž nejnižší v celé EU. V roce 2014 spadalo do této kategorie 9,7 procenta obyvatel.
Země nejméně ohrožené příjmovou chudobou:
| Země | Míra ohrožení (v roce 2014) |
| 1. Česká republika | 9,7 % |
| 2. Nizozemsko | 11,6 % |
| 3. Dánsko | 11,9 % |
| 4. Slovensko | 12,6 % |
| 5. Finsko | 12,8 % |
| 6. Francie | 13,3 % |
| 7. - 8. Rakousko | 14,1 % |
| 7. - 8. Irsko | 14,1 % |
| 9. Kypr | 14,4 % |
| 10. Slovinsko | 14,5 % |
| 11. Maďarsko | 14,6 % |
| 12. Švédsko | 15,1 % |
| 13. Belgie | 15,5 % |
| 14. - 15. Malta | 15,9 % |
| 14. - 15. Velká Británie | 15,9 % |
| 16. Lucembursko | 16,4 % |
| 17. Německo | 16,7 % |
| 18. Polsko | 17 % |
| 19. Estonsko | 18,6 % |
| 20. Litva | 19,1 % |
| 21. Chorvatsko | 19,4 % |
| 22. Portugalsko | 19,5 % |
| 23. Itálie | 19,6 % |
| 24. Lotyšsko | 21,2 % |
| 25. Bulharsko | 21,8 % |
| 26. Řecko | 22,1 % |
| 27. Španělsko | 22,2 % |
| 28. Rumunsko | 25,4 % |
Pozn.: Údaje pro Estonsko, Irsko a Velkou Británii pochází z roku 2013
Nejvíce se v tuzemsku ohrožení příjmovou chudobou týká obyvatel Moravskoslezského, Olomouckého a Ústeckého kraje, nejméně Prahy, Středočeského a Plzeňského kraje.
Autoři studie zároveň připomínají, že rozhodující je, jak dlouho příjmová chudoba u jednotlivých lidí trvá. "U naprosté většiny osob ohrožených příjmovou chudobou šlo v minulém desetiletí o přechodný stav," dodává autorka studie Martina Mysíková.
Materiální deprivace klesá
Materiální deprivací trpělo 6,7 procenta osob v Česku. Jednalo se o lidi, kteří si kvůli nedostatku peněz nemohou dovolit nejméně čtyři z devíti stanovených položek - například zaplatit neočekávaný výdaj v hodnotě 9600 korun, jíst maso, drůbež či ryby každý druhý den, mít pračku, barevnou televizi či automobil.
Stejně jako další ukazatele materiální deprivace v Česku postupně klesá - ještě před deseti lety činila 11,8 procenta.
Míra materiální deprivace byla loni v Česku dvanáctá nejnižší v EU. Vůbec nejméně jsou jí zasaženi Švédové, kde se týká 0,7 procenta populace. Nejvíce se materiální deprivace projevuje v Bulharsku - zde jde o 33,1 procenta obyvatel. Z dalších zemí střední Evropy je ve srovnání s ČR nižší v Rakousku (4 procenta) a Německu (5 procent), vyšší čísla naopak hlásí Slovensko (9,9 procenta), Polsko (10,4 procenta) a Maďarsko (23,9 procenta).
Velmi nízká pracovní intenzita, což je poslední ukazatel, který se podílí na "riziku chudoby", se týkala 5,7 procenta domácností v Česku. To znamená, že jejich členové ve věku 18 až 59 let (přičemž studenti do 24 let jsou vyřazeni - pozn. red.) trávili v zaměstnání v průměru méně než tři měsíce ročně.
Minimálně jedním ze tří příznaků celkového rizika chudoby nebo sociálního vyloučení trpělo v ČR 14,8 procenta obyvatel. Jak ohrožením příjmovou chudobou, tak mírou materiální deprivace a nízkou pracovní intenzitou domácností trpěla dvě procenta české populace.
| Celkem | Zaměstnanci | OSVČ | Nezaměstnaní | Důchodci | |
| Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení | 14,8 % | 6,4 % | 8,9 % | 55,1 % | 15,6 % |
| - příjmová chudoba | 9,7 % | 3 % | 7,2 % | 44,8 % | 8,1 % |
| - materiální deprivace | 6,7 % | 3,9 % | 2,2 % | 23,7 % | 6,1 % |
| - nízká pracovní intenzita | 5,7 % | 0 % | 0,1 % | 35,9 % | 5,5 % |
| Velké obtíže vyjít s příjmem | 9,3 % | 6 % | 3,7 % | 32 % | 8,4 % |
Pozn.: Nízká pracovní intenzita se počítá jen u důchodců do 60 let
