Index finančního zdraví analyzoval finanční rezervu Čechů v prosinci loňského roku na vzorku 2003 respondentů. Vyplynulo z něj, že víc než polovina respondentů, přesně 57 procent, vychází se svým rozpočtem jen s obtížemi.
"Každý šestý Čech během uplynulého roku nedokázal zaplatit alespoň jeden ze svých běžných výdajů. Patří mezi ně například platby za energie, nájem, telefonní a internetové služby nebo splátky hypotečních, leasingových či jiných úvěrů," vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Jen na provoz domácnosti a potraviny připadá v současnosti až 45 procent výdajů. Přes 40 procent Čechů navíc předpokládá, že se jejich finanční situace v průběhu následujících tří let ještě zhorší, a to zejména proto, že jejich příjem neporoste tak rychle jako výdaje.
"Každá desátá domácnost v Česku není aktuálně schopná vytvářet žádnou finanční rezervu a běžné životní náklady pokrývá z předchozích úspor nebo z půjček. Devět z deseti domácností je sice schopno vytvářet alespoň minimální finanční rezervu, často je to ale jen díky sdílení příjmů mezi členy domácnosti," uvádí Monika Hrubá, která v České spořitelně odpovídá za strategii finančního zdraví.
Podle ní je znepokojující, že dvě třetiny domácností, které dnes nedokážou tvořit žádnou rezervu, deklarují, že toho byly dříve schopny. Řada lidí tak v důsledku ekonomické a energetické krize sáhla do svých úspor.
"Tato recese se výrazně liší od těch minulých. Tentokrát není zdrojem poklesu spotřeby domácností nárůst nezaměstnanosti, ale výrazný nárůst cen. Proto tentokrát nedopadají vysoká inflace a ceny energií jen na lidi s nízkými příjmy, ale i na domácnosti ze střední a vyšší třídy," podotýká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Podle něj data ukazují, že všechny domácnosti musely snížit spotřebu během koronavirové pandemie. Domácnostem s nejvyššími příjmy poklesla reálná spotřeba v roce 2020 o čtyři procenta, zatímco těm s nejnižšími příjmy o devět procent.
Rozdílný vývoj ale Češi zažili v roce 2021. Zatímco domácnosti s vyššími příjmy buď zcela, nebo téměř vrátily své spotřební výdaje zpět na úroveň roku 2019, tak domácnosti s nejnižšími příjmy svou spotřebu dále snížily, z devíti na 11 procent ve srovnání s rokem 2019.
"Rok 2022 byl ale právě díky vysoké inflaci zlomový. Ceny rostly výrazně rychleji než příjmy. Domácnosti tak musely buď upravit svou spotřebu, získat dodatečné příjmy, nebo čerpat svou finanční rezervu."
S půjčkou se těžko spoří
Jak uvádí index, každý třetí Čech dnes žije na hraně. Pětina respondentů deklarovala, že není schopna ze svého platu nic ušetřit, devět procent musí pokrývat běžné náklady z úspor a tři procenta dokonce z půjček.
Hlavními faktory, které ovlivňují, zda mají lidé k dispozici rezervu, jsou vzdělání, rodinný stav, způsob zajištění bydlení, příjem a to, jak s ním vycházejí, a také využívání dalších spořicích a úvěrových produktů.
"Vysokoškoláci nejčastěji disponují krátkodobou finanční rezervou ve srovnání s lidmi s nižším vzděláním. Nejméně mají finanční rezervu rozvedení a ovdovělí, častěji ji mají k dispozici lidé žijící s partnerem a naopak nejčastěji krátkodobými úsporami disponují lidé svobodní, žijící bez partnera," říká Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Doplňuje, že lidé žijící ve vlastním bydlení mají výrazně častěji k dispozici krátkodobou rezervu oproti těm, kteří žijí v nájmu. "Lze také říci, že pokud domácnost hospodaří se svými příjmy tak, že si musí brát půjčky či úvěry, je její schopnost vytvářet krátkodobé úspory významně nižší. Na druhou stranu, pokud domácnost disponuje spořicími produkty, má výrazně častěji vytvořenou i krátkodobou finanční rezervu," dodává Fialová.
Finančně zranitelná je třetina populace
"Z šetření vyplývá, že ale stále dvě třetiny české společnosti jsou finančně zdravé a odolné. Dá se tedy předpokládat, že budou schopny zvládat stávající ekonomické tlaky i nadále. Nicméně třetina Čechů žije s rizikem, že budou-li stávající ekonomické tlaky pokračovat a ztratí například práci, ocitnou se zcela bez peněz," dodává Hrubá.
Ačkoli většina lidí, kteří nyní nejsou schopni vytvářet žádnou rezervu, uvádí jako hlavní příčinu nedostatečný příjem (72 %), řada z nich předpokládá, že by jim k tvorbě rezervy pomohlo i snížení výdajů, lepší přehled o hospodaření a motivující finanční produkty a služby.
"Zajímavým zjištěním je fakt, že krátkodobou finanční rezervu mají v Česku k dispozici muži i ženy bez významnějšího rozdílu, nicméně výše rezervy se již podle pohlaví významně odlišuje. Muži mají ve srovnání s ženami častěji rezervu, která vystačí alespoň na tři měsíce," říká Fialová. Důvodem podle ní může být velký rozdíl ve mzdách mužů a žen, který je v Česku dlouhodobě jedním z největších v Evropě.
