Praha - Vláda schválila přísnější podmínky pro družstevní záložny. Návrh musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident.
Návrh novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech počítá s omezením bilanční sumy kampeliček na pět miliard korun; následně by se musely stát bankami, nebo pokračovat v činnosti bez možnosti růstu. Dalším z návrhů novely je zvýšení příspěvku záložen do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek.
"Návrh nemá jinou ambici než snížit rizika, která může představovat sektor družstevních záložen pro sektor veřejných financí a Fond pojištění vkladů. Zpřísňujeme tak pro tento sektor legislativní prostředí," říká ministr financí Miroslav Kalousek.
"Z pohledu ČNB lze uvítat, že začíná proces regulatorních změn v sektoru družstevních záložen, na jehož rizika - pramenící především z nízké obezřetnosti poskytování úvěrů rizikovějším klientům - ČNB již delší dobu opakovaně upozorňuje," uvedl mluvčí centrální banky Marek Petruš. ČNB současně podle něj očekává, že regulatorní změny v sektoru budou pokračovat.
Zástupci záložen s návrhem souhlasí. "Návrh představuje jednu z vhodných a konstruktivních variant řešení dlouhodobě zvažované koncepční otázky týkající se budoucího vývoje sektoru družstevních záložen," řekl tajemník prezidia Asociace družstevních záložen Jan Kotíšek.
"Stát si uvědomuje, že družstevní záložny pro něj znamenají časovanou bombu," komentoval návrh analytik Broker Consulting Jan Šimek. Vyšší úroky u vkladů jsou vyvažovány rizikovými půjčkami. V okamžiku, kdy se kampelička dostane do problémů, jde zároveň o problém státu.
"Přestože jsou vklady do určité výše pojištěny, na jejich vyplacení se v případě krachu čeká poměrně dlouho. Pokud by došlo k hromadnému krachu více záložen, je otázkou, odkud by stát získal dostatek potřebných prostředků na vyplacení jejich klientů," poznamenal.
500 milionů do pěti let
Návrh limituje velikost družstevní záložny zavedením stropu pro její bilanční sumu na pět miliard korun, přičemž toto opatření by měl být účinné od roku 2017. Pokud bilanční suma stoupne nad stanovenou hranici, bude se muset kampelička přeměnit na banku.
Bilanční sumu přesahující pět miliard korun mají podle nyní Kotíška čtyři kampeličky, a to Creditas, Metropolitní spořitelní družstvo, Moravský Peněžní Ústav (MPÚ) a WPB Capital. Tyto kampeličky vesměs přeměnu na banku plánují.
"MPÚ dlouhodobě deklaruje strategický záměr stát se bankou a nyní se zaměřuje na zavedení bankovních standardů," řekl šéf marketingu záložny Jiří Coufal s tím, že základní kapitál kampeličky přesahuje 670 milionů korun.
O udělení bankovní licence chce požádat také záložna Creditas. "Navrhovaná opatření nebudou mít vliv na odliv členů, ani na snížení úrokových sazeb u vkladů," míní manažerka záložny Lenka Němečková.
"Opakované snaze ministerstva financí a ČNB navýšit plnění fondy ze strany družstevních záložen rozumíme a nemáme sebemenší problém jej akceptovat. Tento krok chápeme, zejména s ohledem na skutečnost, že záložny jsou obecně vnímané jako rizikovější subjekty. Jako logický a rozumný krok, vnímáme také snahu regulovat růst družstevních záložen," uvedl šéf marketingu WPB Capital David Vidomus.
Pokud si družstevní záložna zvolí transformaci na banku do konce příštího roku, bude moci získat bankovní licenci s nižšími požadavky na základní kapitál, a to na úrovni pěti milionů eur (asi 130 milionů korun). Podmínkou je ovšem současně předložení maximálně pětiletého plánu postupného navýšení základního kapitálu na úroveň požadovanou pro univerzální banky. Ta činí 500 milionů korun.
Ostatní podmínky pro udělení bankovní licence, stejně jako požadavky na plnění kapitálové přiměřenosti, návrh nemění.
Dvojnásobné příspěvky do fondu
Příspěvky záložen do Fondu pojištění vkladů by podle návrhu měly být vyšší než u bank. Záložny by tak od příštího roku měly platit čtvrtletně 0,08 procenta z objemu pojištěných vkladů. Podmínky pro banky se nemění. Nyní odvádí banka i družstevní záložna čtvrtletně příspěvek 0,04 procenta z objemu pojištěných vkladů, stavební spořitelna 0,02 procenta.
| Více k záložnám: Proč stát zablokoval vklady v záložně? Větří tunel Velké kampeličky opět v problémech. Máte se bát krachu? Žalobci zajistili záložně a dalším firmám přes 2,5 miliardy |
Novela počítá i s navýšením rizikového fondu každé záložny z 20 na 30 procent. Od účinnosti zákona na počátku příštího roku by měla záložna doplňovat rizikový fond částkou odpovídající 20 procentům ročního čistého zisku, dnes je to deset procent. Zvýšené příspěvky by měly do fondu plynout, dokud výše rizikového fondu záložny nedosáhne nejméně 30 procent všech nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých záložnou. Dnes je to 20 procent.
Dvě záložny pod kontrolou
Návrh reaguje na problémy některých záložen. Naposledy se do problémů dostalo Metropolitní spořitelní družstvo. To nemůže na základě rozhodnutí ČNB poskytovat úvěry a vyplácet vklady klientů, peníze mu zablokovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Důvodem byly podezřelé půjčky.
V polovině května rovněž Česká národní banka zahájila správní řízení s družstevní záložnou WPB Capital. Vedení družstva se následně usneslo, že dočasně nebude přijímat nové členy, nové vklady a ani nebude poskytovat nové úvěry.
Podle statistik České národní banky počet členů kampeliček loni celkově stoupl o 9700 na 54 400. Tuzemské družstevní záložny v roce 2012 vytvořily čistý zisk 317 milionů korun, což je proti roku 2011 nárůst o 194 milionů korun. Celková bilanční suma družstevních záložen se v průběhu roku 2012 zvýšila o 11 miliard na 39,3 miliardy korun. Ke konci loňského roku působilo v ČR 13 družstevních záložen.
Všechny vklady fyzických osob v bankách, záložnách a stavebních spořitelnách jsou stoprocentně pojištěny do výše 100 000 eur. V případě, že by finanční instituce nemohla splnit své závazky, vyplácí vklady Fond pojištění vkladů.
