Brusel - Velkofarmářům Brusel přiškrtí peníze v rámci přímých plateb. Žádná reforma společné zemědělské politiky EU se ale konat nebude, suma dotací totiž zůstane stejná.
Tak by se dala přeložit nová zpráva eurokomisařky pro zemědělství Mariann Fischer Boelové o změnách ve financování zemědělství.
Podle ní by se největší škrty v přímých dotacích měly týkat hospodářství, která pobírají ze společné unijní kasy ročně více než 300 tisíc eur. Takové farmy by přišly o 22 procent plateb, úměrně by pak krácení dosáhlo i na producenty s podporou pět tisíc ročně (dostávali by o osm procent méně).
Celá věc má ale háček. Ztrátu na platbách na přímých dotacích chce totiž Brusel nahradit vyšší podporou rozvoje venkova a ekologie. Zemědělci by tak o peníze reálně nepřišli, jen by je museli efektivněji vynakládat.
Proti snižování dotací je většina členských států. "Jakékoli velké snížení vyšších úrovní plateb by mohlo mít v některých členských zemích nežádoucí důsledky," shodli se nedávno ve společném prohlášení ministři zemědělství.
EU ročně vydává na zemědělství 52 miliard eur. Přímé dotace z toho činí 36 miliard. Vůbec největším individuálním příjemcem dotací je přitom paradoxně lichtenštejnský kníže Hans Adam II., jehož země členem unie není.
Knížectví totiž spravuje rozsáhlé pozemky v Rakousku, jen za lesní závod Wilfersdorf dostává od Bruselu 1,7 milionu eur ročně.
Čeští zemědělci kvůli výjimkám dosáhnou na plné platby z Bruselu až v roce 2013. Do té doby jim ale ztrátu může částečně dorovnávat stát.
Čtěte více:
Zemědělce čeká dvojí dávka kontrol. Víc, než chce EU
Tři země spolknou polovinu dotací EU
