"Ověřujeme, co lidé udělají, když budou tři roky materiálně zabezpečeni," říká vedoucí výzkumu Jürgen Schupp z německého hospodářského institutu DIW. "Utratí ty peníze, nebo si vytvoří finanční polštář? Přestanou pracovat, nebo budou pracovat méně? Budou sociálně vnímavější a budou vydávat více na charitu?" vypočítává Schupp otázky, které výzkumníky zajímají.
Spolek Mein Grundeinkommen (Můj základní příjem), který akci organizuje, očekává první předběžné výsledky v únoru 2023. Konečné výsledky budou dostupné, až projekt v květnu 2024 skončí.
Zájem o účast byl mimořádný. "Uchazečů se sešly zhruba dva miliony," uvádí spolek. Hlásit se zájemci mohli do loňského října. S pomocí statistických dat, aby byl výběr co nejpestřejší, výzkumníci tuto skupinu zúžili na 20 000 lidí, z nichž pak vzešlo 1502 účastníků studie. Nepodmíněný příjem, tedy finanční dary, dostává ale jen 122 z nich, zbylých 1380 lidí je kontrolní skupina. S ní budou vědci porovnávat chování těch, kteří mají peníze zajištěné.
Nepodmíněný příjem je obecně definován jako výplata peněz bez jakýchkoli podmínek. To v tomto případě tak úplně pravda není, protože je to výzkum. "Během tříleté studie vyplníte každých šest měsíců on-line dotazník," uvádí spolek. Dotazník budou vyplňovat i lidé zařazení do programu jako kontrolní skupina.
Peníze, jejichž výplata začíná tento měsíc, vybrali vědci spolu se spolkem od soukromých dárců. Těch se sešlo na 150 000. Na každého účastníka, který bude nepodmíněný příjem osvobozený od daní dostávat, to znamená na tři roky 43 200 eur (1,1 milionu Kč), celkem pro celou skupinu zhruba 5,3 milionu eur (135 milionů Kč).
Experiment, který v Německu nyní začal, vyzkoušelo už několik států. Jednou z posledních zemí, která nepodmíněný příjem testovala, bylo v letech 2016 až 2018 Finsko. Každý měsíc stát vyplácel dvěma tisícům náhodně vybraným nezaměstnaným 560 eur (asi 14 250 Kč). K větší zaměstnanosti to sice nevedlo, lidé byli ale spokojenější. Kanada naproti tomu svůj projekt ukončila z finančních důvodů, studii totiž financovala z veřejných peněz.
Zkušenosti ale má už i Německo. Spolek Mein Grundeinkommen k dosavadním výsledkům z Německa uvádí, že peníze skutečně přispívají k lepší kvalitě života, protože lidé mají větší sociální ohledy, vzdělávají se a díky finanční jistotě jednají sebevědoměji.
Spolek, který už teď chystá další podobnou studii, rozděluje nepodmíněný příjem každý měsíc, a to formou losování. V květnu takto vybral 23 lidí, kteří dostávají 1000 eur měsíčně po dobu jednoho roku. Další losování je ohlášeno na 23. června, vybírat se bude 25 lidí.
I přes pravidelné testování se ale Německo zavést nepodmíněný příjem v dohledné době nechystá. Nic na tom zřejmě nezmění ani zářijové parlamentní volby, protože žádná z velkých stran takovou změnu sociálního systému nepodporuje.
Výhrady mají i ekonomové, podle kterých by financování takovéto vymoženosti vyžadovalo výrazné zvýšení daní. Nejisté jsou i názory na cenotvorbu, protože podle kritiků by nepodmíněný příjem vedl ke zdražování.
To, že nová německá studie na všechny otázky nezodpoví, uznává i Schupp. "To náš výzkum opravdu nevyřeší," říká. Jádrem projektu je totiž něco jiného. "Odpověď na základní otázku, co udělají peníze s lidmi. Na tuto vědecky velmi zajímavou otázku zatím žádný výzkum na světě jasně neodpověděl," dodává.
S tím souhlasí i zakladatel spolku Mein Grundeinkommen Michael Bohmeyer. "Debata o základním příjmu je plná ideologických názorů. My jsme ale přesvědčeni, že jsou potřeba praktické příklady, aby debata mohla být věcná," říká. A právě příklady ze skutečného života podle něj pomohou k tomu, aby se stát k zavedení nepodmíněného příjmu postupně přibližoval.
