Začala kampaň za nepodmíněný příjem pro všechny. Podle ekonomů je to nebezpečný sen

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
17. 9. 2020 18:27
Česká část Iniciativy evropských občanů zahájila v Česku informační a diskusní kampaň za zavedení nepodmíněného základního příjmu. Jeho smyslem je pravidelné vyplácení stejné sumy peněz všem lidem bez jakýchkoli podmínek. Lidé budou moci od 25. září po dobu jednoho roku podepsat petici za jeho zavedení, informovali zástupci iniciativy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Záměrem iniciativy je rozproudit a vést celoroční informační a diskuzní iniciativu v zemích Evropské unie, přičemž se k iniciativě přidávají také v Norsku, Švýcarsku a dalších okolních zemích. Pokud iniciativa získá za jeden rok v zemích EU jeden milion podpisů, bude se jí muset Evropská komise zabývat a hledat cesty, jak ji realizovat," uvedli zástupci iniciativy. V Česku by tak mělo být podle nich získáno během jednoho roku minimálně 14 805 podpisů.

Myšlenkou základního nepodmíněného příjmu je pravidelné vyplácení stejné sumy peněz všem lidem a bez jakýchkoli podmínek tak, aby každý člověk měl zajištěné živobytí bez ohledu na to, zda pracuje, pracovat nechce nebo pracovat nemůže. Podle jeho propagátorů by měl nahradit nynější systém sociálního zabezpečení. Zkušební projekt spustilo například v roce 2017 Finsko ve skupině 2000 osob.

Ekonomové považují nepodmíněný příjem za nereálný nápad a sociální experiment, který by zřejmě vedl k výraznému zvýšení daní kvůli jeho očekávaným vysokým nákladům.

"Ukázalo se, že pobírání příjmu nezvyšuje motivaci příjemců k hledání práce či přivýdělkům. Experiment byl poté bez náhrady ukončen," upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj základní nepodmíněný příjem je drahý sociální experiment, který podle zkušeností ze zahraničí nepřináší, co se od něj čeká. "Sociální dávky by měly zůstat adresné," dodal.

V případě, že by měl nepodmíněný příjem nahradit všechny sociální dávky a slevy na dani, pohyboval by se podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka kolem 7000 korun, což je zhruba polovina částky odpovídající obvykle používané hranice chudoby.

"Pokud by měl základní příjem poskytovat přiměřenou životní úroveň, musely by se výrazně zvýšit daně. Podíl daní na HDP dnes dosahuje 36 procent HDP, zavedení základního nepodmíněného příjmu by ho pravděpodobně zvýšilo nad 50 procent HDP," uvedl.

Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil upozornil, že takový systém by byl velice nákladný. "Existuje několik pokusných výpočtů, které se snaží vyčíslit, jak vysoký nepodmíněný příjem by si země mohly dovolit se stávající mírou zdanění, a výsledky nejsou příliš povzbudivé - i ty nejbohatší země by musely výrazně zvýšit daně," uvedl.

Před případným zavedením nepodmíněného příjmu by podle Hradila bylo žádoucí provést ještě další kontrolované experimenty. "Rozhodně nepovažuji za šťastné jej nyní urychleně zavádět v reakci na ekonomický propad," dodal.

Základní nepodmíněný příjem nepokládá za rozumný nápad ani analytik České spořitelny Michal Skořepa. "Z mého pohledu stávající systém adresných sociálních dávek funguje vcelku dobře a s postupem technologií může tento systém fungovat čím dál lépe," uvedl. Experimenty, které se odehrály ve Finsku nebo v Keni, mají podle něj jen malou vypovídací hodnotu kvůli jejich omezenému trvání.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy