Praha – Zaměstnanci zatím zůstanou bez nároku na třetinu míst v dozorčí radě akciových společností. Vláda ČSSD, ANO, KDU-ČSL dnes nepodpořila návrh, aby se do zákona vrátilo povinné zastoupení zaměstnanců, které platilo do konce roku 2013. Autorem návrhu je přitom skupina patnácti poslanců ČSSD včetně premiéra Bohuslava Sobotky.
Povinnost se týkala akciových společností s alespoň padesáti zaměstnanci. Nárok na třetinové zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě zrušil nový zákon o obchodních korporacích, který od ledna 2014 nahradil předchozí obchodní zákoník. Podle ministerstva spravedlnosti vedeného Jiřím Pospíšilem (ODS) vedla tato spoluúčast ke zhoršení konkurenceschopnosti českých podniků.
Skupina poslanců ČSSD vedená Jaroslavem Zavadilem nyní tvrdí, že tato argumentace byla zcela nepodložená a chyběly v ní jakékoliv analytické údaje. Chce proto povinnost do zákona vrátit. Týkat by se měla i správních rad, které jsou novou alternativou k dozorčí radě. Zbylé dvě třetiny členů by – tak jako dosud – standardně volila valná hromada společnosti.
„V řadě velkých akciových společností se toto zastupování zaměstnanců osvědčuje. Dává možnost přenášet do řídicích a dozorčích orgánů informace o názorech zaměstnanců a o jejich potřebách a podílet se na kontrole v zájmu ochrany práv zaměstnanců,“ uvádějí autoři návrhu. Odkazují také na praxi v nejvyspělejších a ekonomicky nejsilnějších zemích Evropské unie.
Většina firem je proti, ukázal průzkum
Podle loňského průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mezi zhruba 250 podniky jsou téměř dvě třetiny firem proti povinnému zastoupení. "Zdůvodňují to mimo jiné negativními zkušenostmi z minulosti. Kritika se týkala pasivity zástupců a neochoty sdílet odpovědnost za rozhodování i odbornosti," upřesňuje mluvčí svazu Milan Mostýn.
Některé společnosti v průzkumu uvedly, že změnily dozorčí radu na jednočlennou anebo už ji nemají. Zejména se jedná o menší firmy. "Mnozí respondenti považují za dostatečnou ochranu zájmů zaměstnanců prostřednictvím úpravy jejich práv v zákoníku práce a kolektivní smlouvě," dodává Mostýn.
Jen malá část firem by podle něj se zavedením povinného zastoupení neměla problém. Jde hlavně o některé velké společnosti, hlavně s německými vlastníky, které si zaměstnance v dozorčích radách ponechaly.
Největší společnosti beze změn
Zákon od roku 2014 účast zaměstnanců nenařizuje, ale ani nezakazuje. Velké firmy oslovené online deníkem Aktuálně.cz proto zůstaly u dosavadního modelu.
„Zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě ČEZ zůstalo zachováno na stejné úrovni, tedy jedna třetina členů – čtyři z dvanácti – jsou zástupci zaměstnanců,“ říká například mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Původní legislativní úprava (při povinném zastoupení) byla podle něj jednodušší v tom, že tito čtyři členové dozorčí rady byli voleni přímo zaměstnanci, zatímco nyní je musí ještě potvrzovat valná hromada.
„Vzhledem k tomu, že spolupráce se zástupci zaměstnanců v dozorčí radě byla vždy dobrá, nečinili jsme s nástupem nové právní úpravy žádné personální změny a jejich zástupce je stále přítomen,“ potvrzuje i mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Předchozí systém nezměnila po roce 2014 ani společnost RWE.
Ke změnám nedošlo ani v Českých drahách, tři z devíti členů dozorčí rady jsou zástupci zaměstnanců. Mimochodem: Pro akciové společnosti ovládané státem platí v tomto směru stejná pravidla jako pro čistě soukromé firmy, zatímco pro formálně státní podniky (například Českou poštu) zůstalo zastoupení zaměstnanců povinné i po roce 2014.
"Statistika neexistuje, ale určitě více než polovina akciových společností tento institut zrušila. Často jen z důvodu, že jim jejich právní kanceláře vnutily názor, že nová právní úprava zastupování zaměstnanců v dozorčí radě zakázala," říká Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Chybí tomu analýza
Návrh skupiny poslanců ČSSD nyní projednají poslanci. Vláda se dnes k němu postavila neutrálně. Uvedla, že sice podporuje snahu nalézt vhodnou formu pro účast zaměstnanců na chodu společností, ale nová úprava v zákoně o obchodních korporacích je podle ní účinná teprve po krátkou dobu a případné změně by měla předcházet podrobnější analýza. Vláda také upozornila na praktické problémy u jednočlenných dozorčích rad, jejichž vznik umožnil nový zákon od roku 2014.
Dozorčí rada dohlíží na činnost představenstva a na činnost společnosti obecně. Její členové mohou nahlížet do veškerých dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti, kontrolovat účetnictví a rozvahu. Pokud to vyžadují zájmy společnosti, je dozorčí rada oprávněna svolat valnou hromadu a předkládat jí opatření, která navrhuje. Souhlas dozorčí rady je požadován při nabývání nebo převádění majetku překračujícího jednu třetinu jmění společnosti. Pravomoci dozorčí rady mohou dále rozšiřovat stanovy – mohou například stanovit, že dozorčí rada volí a odvolává členy představenstva.
